Rafael Matos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rafael Matos
Rafael Matos na French Open 2022
Rafael Matos na French Open 2022
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození6. ledna 1996 (28 let)[1]
Místo narozeníPorto Alegre, Brazílie[1]
BydlištěPorto Alegre, Brazílie[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost76 kg[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek583 868 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Tituly0 ATP, 4 ITF
Nejvyšší umístění440. místo (21. května 2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů87–62
Tituly6 ATP, 11 challengerů, 30 ITF
Nejvyšší umístění26. místo (6. února 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022, 2023)
French Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledon3. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2023)
French Openčtvrtfinále (2023)
Wimbledon1. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230726a26. července 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rafael Fabris de Matos (* 6. ledna 1996 Porto Alegre, Rio Grande do Sul) je brazilský profesionální tenista hrající levou rukou. Na grandslamu zvítězil ve smíšené soutěži Australian Open 2023 s krajankou Luisou Stefaniovou.[2] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál šest deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a čtyřicet jedna ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2018 na 440. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2023 na 26. místě. Trénuje ho Franco Ferreiro.[1]

V juniorském tenise si zahrál finále čtyřhry US Open 2014, z něhož odešel s krajanem Joãem Menezesem poražen od australsko-japonské dvojice Omar JasikaNaoki Nakagawa. Ve druhém setu Brazilci nevyužili tři setboly.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v říjnu 2011, když na turnaji v rodném Portu Alegre, dotovaným 10 tisíci dolary, zasáhl do čtyřhry s krajanem Gabrielem Velliñhem Hocevarem. V úvodním kole podlehli brazilskému páru Thiago Monteiro a Joao Pedro Sorgi.[3] O týden později nastoupil v témže areálu poprvé do dvouhry, v níž jej vyřadil Argentinec Gaston-Arturo Grimolizzi.[5][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval únorovou čtyřhrou Brasil Open 2019 v São Paulu, do níž získali s krajanem Igorem Marcondesem divokou kartu.[6] V prvním kole však vypadli s Němci Maximilianem MartereremAndreasem Miesem. Na Rio Open 2020 se jeho spoluhráčem stal Brazilec Orlando Luz, s nímž v předchozí kariéře triumfoval na dvou challengerech. V zahajovacím zápase zdolali první světový pár Kolumbijců Juan Sebastián CabalRobert Farah, čímž poprvé na túře ATP vyhrál zápas.[7] V další fázi jejich cestu soutěží ukončili Felipe Meligeni Alves s Thiagem Monteirem.[5]

Premiérové finále na okruhu ATP Tour si zahrál ve čtyřhře únorového Córdoba Open 2021. Ve finále s krajanem Felipem Meligenim Alvesem přehráli monacko-francouzskou dvojici Romain Arneodo a Benoît Paire po dvousetovém průběhu a oba získali první trofej.[8][5]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Vítězka 2023 Australian Open tvrdý Brazílie Luisa Stefaniová Indie Sania Mirzaová
Indie Rohan Bopanna
7–6(7–2), 6–2

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 10 (6–4)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–1)
ATP Tour 250 (6–3)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. únor 2021 Córdoba, Argentina antuka Brazílie Felipe Meligeni Alves Monako Romain Arneodo
Francie Benoît Paire
6–4, 6–1
Finalista 1. květen 2021 Bělehrad, Srbsko antuka Švédsko André Göransson Izrael Jonatan Erlich
Bělorusko Andrej Vasilevskij
4–6, 1–6
Vítěz 2. únor 2022 Santiago, Chile antuka Brazílie Felipe Meligeni Alves Švédsko André Göransson
USA Nathaniel Lammons
7–6(10–8), 7–6(7–3)
Vítěz 3. duben 2022 Marrákeš, Maroko antuka Španělsko David Vega Hernández Itálie Andrea Vavassori
Polsko Jan Zieliński
6–1, 7–5
Finalista 2. květen 2022 Mnichov, Německo antuka Španělsko David Vega Hernández Německo Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
6–4, 4–6, [7–10]
Vítěz 4. červen 2022 Mallorca, Španělsko tráva Španělsko David Vega Hernández Uruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
7–67–5, 6–76–8, [10–1]
Vítěz 5. červenec 2022 Båstad, Švédsko antuka Španělsko David Vega Hernández Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
6–4, 3–6, [13–11]
Vítěz 6. říjen 2022 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Španělsko David Vega Hernández Německo Fabian Fallert
Německo Oscar Otte
3–6, 7–5, [10–8]
Finalista 3. říjen 2022 Tokio, Japonsko tvrdý Španělsko David Vega Hernández USA Mackenzie McDonald
Brazílie Marcelo Melo
4–6, 6–3, [4–10]
Finalista 4. červenec 2023 Båstad, Švédsko antuka Portugalsko Francisco Cabral Ekvádor Gonzalo Escobar
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
2–6, 2–6

Tituly na challengerech ATP[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (0 D; 10 Č)

Čtyřhra (11 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. říjen 2019 Campinas, Brazílie antuka Brazílie Orlando Luz Mexiko Miguel Ángel Reyes-Varela
Brazílie Fernando Romboli
6–7(2–7), 6–4, [10–8]
2. leden 2020 Punta del Este, Uruguay antuka Brazílie Orlando Luz Argentina Juan Manuel Cerúndolo
Argentina Thiago Agustín Tirante
6–4, 6–2
3. září 2020 Iași, Rumunsko antuka Brazílie João Menezes Filipíny Treat Conrad Huey
USA Nathaniel Lammons
6–2, 6–2
4. únor 2021 Concepción, Chile antuka Brazílie Orlando Luz Peru Sergio Galdós
Ekvádor Diego Hidalgo
7–5, 6–4
5. duben 2021 Tallahassee, Spojené státy antuka Brazílie Orlando Luz USA Sekou Bangoura
USA Donald Young
7–6(7–2), 6–2
6. srpen 2021 Cordenons, Itálie antuka Brazílie Orlando Luz Peru Sergio Galdós
Argentina Renzo Olivo
6–4, 7–6(7–5)
7. srpen 2021 Como, Itálie antuka Brazílie Felipe Meligeni Alves Venezuela Luis David Martínez
Itálie Andrea Vavassori
6–7(2–7), 6–4, [10–6]
8. listopad 2021 Montevideo, Uruguay antuka Brazílie Felipe Meligeni Alves Uruguay Ignacio Carou
Itálie Luciano Darderi
6–4, 6–4
9. listopad 2021 Campinas, Brazílie antuka Brazílie Felipe Meligeni Alves Brazílie Gilbert Klier Júnior
Brazílie Matheus Pucinelli de Almeida
6–3, 6–1
10. prosinec 2021 Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý Brazílie Orlando Luz USA James Cerretani
Brazílie Fernando Romboli
6–3, 7–6(7–2)
11. květen 2022 Bordeaux, Francie antuka Španělsko David Vega Hernández Monako Hugo Nys
Polsko Jan Zieliński
6–4, 6–0

Finále na juniorském Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorů: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2014 US Open tvrdý Brazílie João Menezes Austrálie Omar Jasika
Japonsko Naoki Nakagawa
3–6, 6–7(6–8)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rafael Matos na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Rafael Matos na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230726a26. července 2023
  2. Brazilians Matos/Stefani Claim Australian Open Mixed Doubles Title. ATP Tour [online]. 2023-01-27 [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Rafael Matos na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230726a26. července 2023
  4. Jasika captures US Open junior doubles title [online]. Tennis Australia, 2014-09-07 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Rafael Matos | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Após polêmica, Brasil Open justifica convite para uruguaio Cuevas: "Opção contundente". Globo [online]. 2019-02-23 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (portugalsky) 
  7. Orlando Luz & Rafael Matos Stun Top Seeds In Rio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Rafael Matos/Felipe Meligeni Rodrigues Alves Claim Cordoba Crown [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]