Miguel Ángel Reyes-Varela

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miguel Ángel Reyes-Varela
Reyes-Varela na French Open 2019
Reyes-Varela na French Open 2019
PřezdívkaMicky[1]
StátMexikoMexiko Mexiko
Datum narození21. června 1987 (36 let)[2]
Místo narozeníGuadalajara, Mexiko[2]
BydlištěQuerétaro, Mexiko[2]
Výška175 cm[2]
Hmotnost69 kg[2]
Profesionál od2010[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek580 746 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů4–4
Tituly0 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění400. místo (17. června 2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů55–81
Tituly0 ATP, 26 challengerů, 18 Futures
Nejvyšší umístění49. místo (20. srpna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2019, 2023)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2018, 2019)
US Open1. kolo (2018, 2022, 2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230906a6. září 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miguel Ángel Reyes-Varela (* 21. června 1987 Guadalajara) je mexický profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a čtyřicet čtyři trofejí ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2013 na 400. místě a ve čtyřhře pak v srpnu téhož roku na 49. místě. Trénují ho otec Miguel Reyes-Varela a Eduardo Vicencio.[1][2]

V mexickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 semifinálem 2. skupiny americké zóny proti Paraguayi, v němž vyhrál po boku Bruna Rodrígueze čtyřhru. Mexičané zvítězili 4:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 10–5 ve čtyřhře.[4]

Mexiko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde zasáhl se Santiagem Gonzálezem do mužské čtyřhry. Ve druhém kole je vyřadil pátý nasazený pár Rumunů Florin Mergea a Horia Tecău, kteří poté získali stříbrné medaile.

V letech 2006–2009 hrál univerzitní tenis za austinskou Texaskou univerzitu, na které vystudoval obor pojistněmatematická věda.[1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v březnu 2004, když zasáhl do turnaje v Méxicu. V úvodním kole podlehl krajanu Brunovi Echagarayi z páté světové stovky.[3] Během září téhož roku si z turnaje ITF opět v Méxicu odvezl premiérový titul v této úrovni tenisu poté, co se Santiagem Gonzálezem ovládl čtyřhru. První trofej na challengerech pak získal o deset let později z deblové soutěže. Na Jalisco Open 2014 v rodné Guadalajaře triumfoval s krajanem Césarem Ramírezem díky finálové výhře nad německo-australským párem Andre Begemann a Matthew Ebden.[2][3]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře Hall of Fame Tennis Championships 2018 v rhodeislandském Newportu. Se salvadorským spoluhráčem Marcelem Arévalem uhráli jen tři gamy na izraelsko-novozélandský pár Jonatan Erlich a Artem Sitak.[5] První titul poté vybojovali na mexickém Los Cabos Open 2018, kde v rozhodujícím zápasu porazili americko-australskou dvojici Taylor Fritz a Thanasi Kokkinakis.[6] Na newportském Hall of Fame Open 2019 odešli opět z finále poraženi poté, co nenašli recept na Španěla Marcel Granollers s Ukrajincem Sergijem Stachovským.[7]

Debut v nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2015. Po boku Santiaga Gonzáleze však v úvodním kole nestačili na Argentince Máxima Gonzáleze s Brazilcem Andrém Sá ve třech setech.[8][3]

Finále na okruhu ATP Tour[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–3)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. červenec 2018 Newport, Spojené státy tráva Salvador Marcelo Arévalo Izrael Jonatan Erlich
Nový Zéland Artem Sitak
1–6, 2–6
Vítěz 1. srpen 2018 Los Cabos, Mexiko tvrdý Salvador Marcelo Arévalo USA Taylor Fritz
Austrálie Thanasi Kokkinakis
6–4, 6–4
Finalista 2. červenec 2019 Newport, Spojené státy tráva Salvador Marcelo Arévalo Španělsko Marcel Granollers
Ukrajina Serhij Stachovskyj
7–6(12–10), 4–6, [11–13]
Finalista 3. říjen 2022 Soul, Jižní Korea tvrdý Kolumbie Nicolás Barrientos Jižní Afrika Raven Klaasen
USA Nathaniel Lammons
1–6, 5–7

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda
Challengery (0 D; 26 Č)
Futures (4 D; 18 Č)

Dvouhra (4 tituly)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. únor 2013 Tehuacán, Mexiko tvrdý Francie Gianni Mina 6–4, 1–6, 6–2
2. květen 2013 Puebla, Mexiko tvrdý Mexiko Miguel Gallardo Valles 6–7(5–7), 6–4, 7–6(7–1)
3. květen 2013 Puebla, Mexiko tvrdý USA Adam El Mihdawy 7–6(7–5), 1–6, 6–3
4. květen 2014 Morelia, Mexiko tvrdý Kolumbie Eduardo Struvay 6–3, 6–3

Čtyřhra (44 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. září 2004 México, Mexiko tvrdý Mexiko Santiago González Mexiko Juan Manuel Elizondo
Mexiko Óscar Zarzosa
6–3, 6–2
2. srpen 2006 Tuxtla Gutiérrez, Mexiko tvrdý Mexiko Bruno Rodríguez Argentina Alejandro Correa
USA Geoffrey Gehrke
6–4, 6–2
3. duben 2010 Fortaleza, Brazílie antuka Mexiko Luis Díaz Barriga Brazílie Franco Ferreiro
Brazílie Fernando Romboli
6–7(5–7), 7–6(7–2), [10–6]
4. květen 2010 Teresina, Brazílie antuka Mexiko Luis Díaz Barriga Brazílie Alexandre Bonatto
Brazílie José Pereira
6–4, 3–6, [10–7]
5. květen 2010 Juiz de Fora, Brazílie antuka Mexiko Luis Díaz Barriga Brazílie Gustavo Junqueira de Andrade
Brazílie Thales Turini
6–2, 6–0
6. září 2010 Terst, Itálie antuka Mexiko Luis Díaz Barriga Itálie Marco Bortolotti
Itálie Alessandro Giannessi
7–5, 6–3
7. 2010 Acapulco, Mexiko antuka Mexiko Luis Díaz Barriga Guatemala Christopher Díaz Figueroa
Ekvádor Iván Endara
6–2, 6–3
8. leden 2011 México, Mexiko tvrdý Mexiko Luis Díaz Barriga Mexiko Mauricio Astorga
Mexiko Miguel Gallardo Valles
6–4, 7–6(7–5)
9. květen 2012 Morelia, Mexiko tvrdý Mexiko Bruno Rodríguez Nový Zéland Marvin Barker
Austrálie Chris Letcher
6–4, 6–2
10. květen 2012 Puebla, Mexiko tvrdý Mexiko Alejandro Moreno Figueroa Salvador Marcelo Arévalo
Kolumbie Felipe Mantilla
6–2, 7–5
11. červen 2012 Unterföhring, Německo antuka Mexiko Bruno Rodríguez Německo Dominik Meffert
Německo Michael Spegel
3–6, 6–2, [10–7]
12. červenec 2012 Hannover, Německo antuka Mexiko Alejandro Moreno Figueroa Německo Maximilian Dinslaken
Německo George von Massow
1–6, 6–3, [10–7]
13. červenec 2012 Dortmund, Německo antuka Mexiko Alejandro Moreno Figueroa Německo Patrick Pradella
Německo Jan-Lennard Struff
4–6, 6–4, [10–7]
14. září 2012 Manzanillo, Mexiko tvrdý Salvador Marcelo Arévalo Guatemala Christopher Díaz Figueroa
Barbados Darian King
6–1, 7–5
15. květen 2013 Puebla, Mexiko tvrdý Mexiko Alejandro Moreno Figueroa Kanada George Jecminek
USA Kirill Kasyanov
5–7, 6–2, [10–7]
1. březen 2014 Guadalajara, Mexiko tvrdý Mexiko César Ramírez Německo Andre Begemann
Austrálie Matthew Ebden
6–4, 6–2
16. duben 2014 Querétaro, Mexiko tvrdý Mexiko César Ramírez USA Kevin King
Jižní Afrika Dean O'Brien
6–3, 7–5
17. květen 2014 Córdoba, Mexiko tvrdý Mexiko César Ramírez USA Kevin King
Jižní Afrika Dean O'Brien
7–6(7–1), 6–1
18. květen 2014 Morelia, Mexiko tvrdý Mexiko César Ramírez Peru Mauricio Echazú
Peru Jorge Brian Panta
7–6(7–3), 6–3
2. květen 2015 Cali, Kolumbie antuka Brazílie Marcelo Demoliner Ekvádor Emilio Gómez
Venezuela Roberto Maytín
6–1, 6–2
3. červen 2016 Milán, Itálie antuka USA Max Schnur Itálie Alessandro Motti
Čínská Tchaj-pej Peng Hsien-yin
1–6, 7–6(7–4), [10–5]
4. červenec 2017 Medellín, Kolumbie antuka Barbados Darian King Chile Nicolás Jarry
Ekvádor Roberto Quiroz
6–4, 6–4
5. září 2017 Quito, Ekvádor antuka Salvador Marcelo Arévalo Chile Nicolás Jarry
Ekvádor Roberto Quiroz
4–6, 6–4, [10–7]
6. září 2017 Bogotá, Kolumbie antuka Salvador Marcelo Arévalo Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Franko Škugor
6–3, 3–6, [10–6]
7. září 2017 Cary, Spojené státy tvrdý Salvador Marcelo Arévalo Lotyšsko Miķelis Lībietis
USA Dennis Novikov
6–7(6–8), 7–6(7–1), [10–6]
8. říjen 2017 Cali, Kolumbie antuka Salvador Marcelo Arévalo Peru Sergio Galdós
Brazílie Fabrício Neis
6–3, 6–4
9. říjen 2017 Lima, Peru antuka Slovinsko Blaž Rola Portugalsko Gonçalo Oliveira
Polsko Grzegorz Panfil
7–5, 6–3
10. listopad 2017 Guayaquil, Ekvádor antuka Salvador Marcelo Arévalo Bolívie Hugo Dellien
Bolívie Federico Zeballos
6–1, 6–7(7–9), [10–6]
11. duben 2018 San Luis Potosí, Mexiko antuka Salvador Marcelo Arévalo Spojené království Jay Clarke
Německo Kevin Krawietz
6–1, 6–4
12. duben 2018 Guadalajara, Mexiko tvrdý Salvador Marcelo Arévalo Spojené království Brydan Klein
Jižní Afrika Ruan Roelofse
7–6(7–3), 7–5
13. květen 2018 Lisabon, Portugalsko antuka Salvador Marcelo Arévalo Polsko Tomasz Bednarek
USA Hunter Reese
6–3, 3–6, [10–1]
14. říjen 2018 Santo Domingo, Dominikánská republika tvrdý Indie Leander Paes Uruguay Ariel Behar
Ekvádor Roberto Quiroz
4–6, 6–3, [10–5]
15. duben 2019 San Luis Potosí, Mexiko antuka Salvador Marcelo Arévalo Uruguay Ariel Behar
Ekvádor Roberto Quiroz
1–6, 6–4, [12–10]
16. srpen 2019 Aptos, Spojené státy tvrdý Salvador Marcelo Arévalo USA Nathan Pasha
USA Max Schnur
5–7, 6–3, [10–8]
17. leden 2020 Bangkok, Thajsko tvrdý Ekvádor Gonzalo Escobar Čína Čang Ze
Čína Kung Mao-sin
6–3, 6–3
18. duben 2021 Salinas, Ekvádor tvrdý Brazílie Fernando Romboli Ekvádor Diego Hidalgo
Tunisko Skander Mansouri
7-5, 4–6, [10-2]
19. duben 2022 San Luis Potosí, Mexiko antuka Kolumbie Nicolás Barrientos Venezuela Luis David Martínez
Brazílie Felipe Meligeni Alves
7–6(13–11), 6–2
20. duben 2022 Aguascalientes, Mexiko antuka Kolumbie Nicolás Barrientos Portugalsko Gonçalo Oliveira
Indie Divij Šaran
7–5, 6–3
21. květen 2022 Heilbronn, Německo antuka Kolumbie Nicolás Barrientos Nizozemsko Jelle Sels
Nizozemsko Bart Stevens
7–5, 6–3
22. květen 2022 Tunis, Tunisko antuka Kolumbie Nicolás Barrientos Rakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
6–7(3–7), 6–3, [11–9]
23. květen 2022 Forlì, Itálie antuka Kolumbie Nicolás Barrientos Francie Sadio Doumbia
Francie Fabien Reboul
7–5, 4–6, [10–4]
24. říjen 2022 Kwangdžu, Jižní Korea tvrdý Kolumbie Nicolás Barrientos Indie Juki Bhambri
Indie Saketh Myneni
2–6, 6–3, [10–6]
25. březen 2023 Puerto Vallarta, Mexiko tvrdý USA Robert Galloway Švédsko André Göransson
Japonsko Ben McLachlan
3–0skreč
26. duben 2023 Ostrava, Česko antuka USA Robert Galloway Argentina Guido Andreozzi
Argentina Guillermo Durán
7–5, 7–6(7–5)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miguel Ángel Reyes-Varela na anglické Wikipedii.

  1. a b c Miguel Angel Reyes-Varela | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h Miguel Ángel Reyes-Varela na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230906a6. září 2023
  3. a b c d Miguel Ángel Reyes-Varela na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230906a6. září 2023
  4. Miguel Ángel Reyes-Varela na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230906a6. září 2023
  5. Erlich Notches 20th Title, Teams With Sitak For Newport Crown [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-07-22 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Los Cabos Crowns A Homegrown Champ [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-08-05 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Granollers/Stakhovsky Clinch Newport Doubles Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-21 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Miguel Angel Reyes-Varela | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]