Santiago González (tenista)
Santiago González | |
---|---|
Santiago González na French Open 2022 | |
Stát | Mexiko |
Datum narození | 24. února 1983 (41 let) |
Místo narození | Córdoba, Mexiko |
Výška | 191 cm[1] |
Hmotnost | 92 kg[1] |
Profesionál od | 2001[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 352 815 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 9–13 |
Tituly | 0 ATP, 2 challengery, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 155. místo (22. května 2006) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2009) |
French Open | 2. kolo kvalifikace (2004, 2010) |
Wimbledon | 1. kolo (2009) |
US Open | 2. kolo kvalifikace (2009) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 407–358 |
Tituly | 23 ATP, 29 challengerů, 15 ITF |
Nejvyšší umístění | 7. místo (13. listopadu 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2012, 2020) |
French Open | finále (2012) |
Wimbledon | 3. kolo (2011, 2019, 2022, 2023) |
US Open | 3. kolo (2012, 2021, 2023) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2013, 2022) |
French Open | finále (2012) |
Wimbledon | 2. kolo (2010, 2013) |
US Open | finále (2013, 2014) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 13. listopadu 2023
Santiago González (* 24. února 1983 Córdoba, Veracruz) je mexický profesionální tenista, deblový specialista. Na grandslamu si zahrál finále čtyřhry French Open 2017 v páru s Donaldem Youngem. Třikrát také odešel jako poražený finalista z finále smíšené čtyřhry, na French Open 2012, US Open 2013 a 2014. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet tři deblových turnajů včetně Miami Open 2023 a Paris Masters 2023 z kategorie Masters. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a čtyřicet čtyři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v květnu 2006 na 155. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2023 na 7. místě. Trénuje ho Matías González.[1]
V mexickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2001 mendozským úvodním kolem 1. skupiny americké zóny proti Argentině, v němž prohrál po boku Echagaraye čtyřhru. Argentinci zvítězili 5:0 na zápasy. Do června 2023 v soutěži nastoupil k třiceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 8–5 ve dvouhře a 22–14 ve čtyřhře.[3]
Na Panamerických hrách 2003 v Santo Domingu vybojoval zlato z mužské čtyřhry a roku 2007 si odvezl z téže soutěže bronz z Ria de Janeiru. V roce 2011 ovládl v Guadalajaře smíšenou čtyřhru s Anou Paulou de la Peñovou.[4]
Do manželství s Lisette Beverido Gonzálezovou se narodil syn Matias a dcera Camila.[5]
Finále na Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Mužská čtyřhra: 1 (0–1)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2017 | French Open | antuka | Donald Young | Ryan Harrison Michael Venus |
6–7(5–7), 7–6(7–4), 3–6 |
Smíšená čtyřhra: 3 (0–3)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2012 | French Open | antuka | Klaudia Jansová-Ignaciková | Sania Mirzaová Maheš Bhúpatí |
6–7(3–7), 1–6 |
Finalista | 2013 | US Open | tvrdý | Abigail Spearsová | Andrea Hlaváčková Max Mirnyj |
6–7(5–7), 3–6 |
Finalista | 2014 | US Open | tvrdý | Abigail Spearsová | Sania Mirzaová Bruno Soares |
1–6, 6–2, [9–11] |
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]Čtyřhra: 39 (23–16)
[editovat | editovat zdroj]
|
|
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 9. května 2010 | Bělehrad, Srbsko | antuka | Travis Rettenmaier | Tomasz Bednarek Mateusz Kowalczyk |
7–6(8–6), 6–1 |
Finalista | 1. | 11. července 2010 | Newport, Spojené státy | tráva | Travis Rettenmaier | Carsten Ball Chris Guccione |
3–6, 4–6 |
Vítěz | 2. | 24. dubna 2011 | Barcelona, Španělsko | antuka | Scott Lipsky | Bob Bryan Mike Bryan |
5–7, 6–2, [12–10] |
Finalista | 2. | 21. dubna 2011 | Nice, Francie | antuka | David Marrero | Eric Butorac Jean-Julien Rojer |
3–6, 4–6 |
Vítěz | 3. | 6. srpna 2011 | Kitzbühel | antuka | Daniele Bracciali | Franco Ferreiro André Sá |
7–6(7–1), 4–6, [11–9] |
Vítěz | 3. | srpen 2011 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Daniele Bracciali | Franco Ferreiro André Sá |
7–6(7–1), 4–6, [11–9] |
Vítěz | 4. | červenec 2012 | Newport, Spojené státy | tráva | Scott Lipsky | Colin Fleming Ross Hutchins |
7–6(7–3), 6–3 |
Vítěz | 5. | srpen 2012 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Scott Lipsky | Pablo Andújar Leonardo Mayer |
6–3, 4–6, [10–2] |
Vítěz | 6. | květen 2013 | Oeiras, Portugalsko | antuka | Scott Lipsky | Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer |
6–3, 4–6, [10–7] |
Vítěz | 7. | červen 2013 | Halle, Německo | tráva | Scott Lipsky | Daniele Bracciali Jonatan Erlich |
6–2, 7–6(7–3) |
Vítěz | 8. | květen 2014 | Oeiras, Portugalsko (2) | antuka | Scott Lipsky | Pablo Cuevas David Marrero |
6–3, 3–6, [10–8] |
Vítěz | 9. | květen 2014 | Düsseldorf, Německo | antuka | Scott Lipsky | Martin Emmrich Christopher Kas |
7–5, 4–6, [10–3] |
Finalista | 3. | červen 2014 | Rosmalen, Nizozemsko | tráva | Scott Lipsky | Jean-Julien Rojer Horia Tecău |
3–6, 6–7(3–7) |
Vítěz | 10. | únor 2015 | Memphis, Spojené státy | tvrdý (h) | Mariusz Fyrstenberg | Artem Sitak Donald Young |
5–7, 7–6(7–1), [10–8] |
Finalista | 4. | únor 2015 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Mariusz Fyrstenberg | Ivan Dodig Marcelo Melo |
6–7(2–7), 7–5, [3–10] |
Finalista | 5. | červenec 2015 | Umag, Chorvatsko | antuka | Mariusz Fyrstenberg | Máximo González André Sá |
6–4, 3–6, [5–10] |
Vítěz | 11. | únor 2016 | Memphis, Spojené státy (2) | tvrdý (h) | Mariusz Fyrstenberg | Steve Johnson Sam Querrey |
6–4, 6–4 |
Finalista | 6. | duben 2016 | Houston, Spojené státy | antuka | Víctor Estrella Burgos | Bob Bryan Mike Bryan |
6–4, 3–6, [8–10] |
Finalista | 7. | únor 2017 | Buenos Aires, Argentina | antuka | David Marrero | Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
1–6, 4–6 |
Finalista | 8. | červen 2017 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Donald Young | Ryan Harrison Michael Venus |
6–7(5–7), 7–6(7–4), 3–6 |
Finalista | 9. | říjen 2017 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Julio Peralta | Scott Lipsky Divij Šaran |
4–6, 6–2, [5–10] |
Vítěz | 12. | červen 2018 | Antalya, Turecko | tráva | Marcelo Demoliner | Sander Arends Matwé Middelkoop |
7–5, 6–76–8, [10–8] |
Finalista | 10. | říjen 2018 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Marcelo Demoliner | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin |
4–6, 5–7 |
Finalista | 11. | únor 2019 | New York, Spojené státy | tvrdý (h) | Ajsám Kúreší | Kevin Krawietz Andreas Mies |
4–6, 5–7 |
Vítěz | 13. | duben 2019 | Houston, Spojené státy | antuka | Ajsám Kúreší | Ken Skupski Neal Skupski |
3–6, 6–4, [10–6] |
Finalista | 12. | leden 2020 | Dauhá, Katar | tvrdý | Luke Bambridge | Rohan Bopanna Wesley Koolhof |
6–3, 2–6, [6–10] |
Vítěz | 14. | červen 2021 | Stuttgart, Německo | tráva | Marcelo Demoliner | Ariel Behar Gonzalo Escobar |
4–6, 6–3, [10–8] |
Vítěz | 15. | září 2021 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý (h) | Andrés Molteni | Jonatan Erlich Andrej Vasilevskij |
6–1, 6–2 |
Vítěz | 16. | listopad 2021 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Andrés Molteni | Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer |
6–2, 6–2 |
Vítěz | 17. | únor 2022 | Córdoba, Argentina | antuka | Andrés Molteni | Andrej Martin Tristan-Samuel Weissborn |
7–5, 6–3 |
Vítěz | 18. | únor 2022 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Andrés Molteni | Fabio Fognini Horacio Zeballos |
6–1, 6–1 |
Finalista | 13. | 19. března 2022 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Édouard Roger-Vasselin | John Isner Jack Sock |
6–7(4–7), 3–6 |
Finalista | 14. | 2. října 2022 | Tel Aviv, Izrael | tvrdý (h) | Andrés Molteni | Rohan Bopanna Matwé Middelkoop |
2–6, 4–6 |
Finalista | 15. | 30. října 2022 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Andrés Molteni | Alexander Erler Lucas Miedler |
3–6, 6–7(1–7) |
Vítěz | 19. | únor 2023 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Édouard Roger-Vasselin | Nicolas Mahut Fabrice Martin |
4–6, 7–6(7–4), [10–7] |
Vítěz | 20. | březen 2023 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Édouard Roger-Vasselin | Nicolas Mahut Austin Krajicek |
7–6(7–4), 7–5 |
Vítěz | 21. | 5. srpna 2023 | Los Cabos, Mexiko | tvrdý | Édouard Roger-Vasselin | Andrew Harris Dominik Koepfer |
6–4, 7–5 |
Vítěz | 22. | říjen 2023 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Édouard Roger-Vasselin | Hugo Nys Jan Zieliński |
6–7(8–10), 7–6(7–3), [10–1] |
Vítěz | 23. | listopad 2023 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Édouard Roger-Vasselin | Rohan Bopanna Matthew Ebden |
6–2, 5–7, [10–7] |
Finalista | 16. | únor 2024 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Neal Skupski | Julian Cash Robert Galloway |
7–5, 5–7, [2–10] |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Santiago González (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Santiago González na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 15. listopadu 2023
- ↑ Santiago González na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 6. listopadu 2023
- ↑ Santiago González (tenista) na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 27. dubna 2023
- ↑ JP: Oro para México en dobles mixtos de Tenis. ESPN.com.mx [online]. 2011-10-22 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ SIAS, Van. Santiago Gonzalez and family make the most of quarantine. Tennis.com [online]. 2020-02-07 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Santiago González na Wikimedia Commons
- Santiago González na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Santiago González na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Santiago González na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Santiago González v databázi Olympedia (anglicky)