Srbsko a Černá Hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Srbsko a Černá Hora
Србија и Црна Гора
 Svazová republika Jugoslávie 2003–2006 Srbsko 
Černá Hora 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
102 350 km² (v roce 2006)
nejvyšší bod:
Daravica (2 656 m)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
10 832 545 (v roce 2006)
národnostní složení:
Srbové (62,3 %), Albánci (16,6 %), Černohorci (5 %), aj.
státní útvar
republika (konfederace)[zdroj?]
srbský dinár (v Srbsku), Euro (v Černé Hoře)
vznik:
4. únor 2003 (vytvořením volného soustátí)
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Svazová republika Jugoslávie Svazová republika Jugoslávie
Nástupnické:
Srbsko Srbsko
Černá Hora Černá Hora
Scg01.png
Scg02.png

Srbsko a Černá Hora bylo soustátí, které vzniklo přeměnou Svazové republiky Jugoslávie 4. února 2003. Země měla 10 600 000 obyvatel. Soustátí zaniklo 3. června 2006, kdy na jeho území vznikly dva samostatné státy, Černá Hora a Srbsko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Po občanské válce v Jugoslávii, kdy se postupně odtrhlo Slovinsko, Chorvatsko, Makedonie i Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora zůstaly ve společné federaci[zdroj?] pod názvem Svazová republika Jugoslávie, jejímž představitelem byl Slobodan Milošević. Organizace spojených národů neuznala stát jako nástupnický po Jugoslávii, schválila ale tuto federaci. V roce 2002 se federální parlament rozhodl pro změnu názvu a udělení větší pravomoci oběma republikám. Tak byl název státu změněn na Státní společenství Srbsko a Černá Hora. Černá Hora však stále cítila potřebu se zcela osamostatnit, a tak tento již víceméně samostatný stát, který se Srbskem měl již jen společnou obranou politiku, uspořádal 21. května 2006 referendum o nezávislosti. V tom zvítězili zastánci nezávislosti. 3. června 2006 pak byla po 80 letech obnovena nezávislost Černé Hory. Slavnostní ceremoniál k této příležitosti se však uskutečnil až 13. července, v Den státnosti Černé Hory. V roce 1878 byla totiž toho dne poprvé vyhlášena její nezávislost. Srbsko následně vyhlásilo svou nezávislost 5. června 2006.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Sever země vyplňuje jih panonské nížiny s řekami Dunaj a Sáva. Z jihu přitéká do Dunaje řeka Morava, která protéká pahorkatinami – celá oblast od Bělehradu na jih je hornatá. Nejvyšší horou je Zla Kolata (2534 m) na hranicích s Albánií; často se však uvádí jako nejvyšší Bobotov Kuk (2523 m) v národním parku Durmitor na severu Černé Hory. Podnebí je kontinentální, jen přímořská oblast Černé Hory má podnebí středomořské. Je tu také velké Skadarské jezero.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Mezi Srbskem a Černou Horou nebyla již měnová, celní ani poštovní unie. Srbsko používalo jako měnu dinár, zatímco Černá Hora spolu s Kosovem platily - ovšem bez dohody s EU - eurem. Jen přes Černou Horu mělo soustátí přístup k moři, pro zahraniční zboží z přístavu Bar byla tak důležitá železnice, která ho spojuje s Bělehradem, postavená v roce 1980. Před intervencí států NATO v roce 1999 byl vývoz orientovaný převážně do Německa a Itálie; také se hodně zboží sem dováželo z České republiky. Bombardování však zničilo velkou část průmyslu země. Na obnově a rozvoji Srbska se v rámci zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) podílí i ČR, která ho zařadila mezi priority své ZRS. Hlavními sektory, na které se česká ZRS soustředí jsou: životní prostředí (odstraňování starých ekologických zátěží), ekonomicko-průmyslový rozvoj (revitalizace těžebních komplexů, zejména podpora těžby uhlí), modernizace sociálních služeb (zaměřeno hlavně na zvýšení zaměstnanosti zdravotně postižených), doprava (modernizace železnic a MHD), zdravotnictví (léčení závislostí a prevence HIV/AIDS).

Správní dělení[editovat | editovat zdroj]

Soustátí se dělilo na Černou Horu a Srbsko. Srbsko mělo dvě autonomní oblasti: Kosovo, které je pod dočasnou správou OSN, a Vojvodinu, která leží na severu země, se správním centrem Novi Sad. Jediným prezidentem soustátí byl (nepočítaje Vojislava Koštunicu první měsíc po transformaci federace) Svetozar Marović. V rámci soustátí však existovali celkem tři prezidenti: prezident soustátí, prezident Srbska a prezident Černé Hory.

Významná města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]