Bettingen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bettingen
Bettingen, pohled z vrchu St. Chrischona
Bettingen, pohled z vrchu St. Chrischona
Bettingen – znak
znak
Bettingen – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška378 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBasilej-město
Bettingen
Bettingen
Bettingen, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha2,23 km²
Počet obyvatel1 167 (31.12.2020)
Hustota zalidnění523,3 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.bettingen.ch
PSČ4126
Označení vozidelBS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bettingen je obec ležící ve švýcarském kantonu Basilej-město. Žije zde přes 1000 obyvatel. Bettingen je spolu s městem Basilej a Riehenem jednou ze tří obcí kantonu Basilej-město.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Bettingen se nachází na severozápadě Švýcarska, severovýchodně od Basileje, do jehož aglomerace patří.

Obec se skládá ze dvou různých místních částí: první je vlastní obec Bettingen, bývalá alemanská zemědělská osada, což je zřejmé z typické koncovky názvu -ingen. Obec leží v kotlině mezi okolními výšinami. Druhá osada je Chrischonahöhe, která se rozkládá kolem poutního střediska St. Chrischona (založeno 1840) na jednom z kopců. Již v roce 1356 byl na výšině postaven kostel zasvěcený svatému Chrischonovi. Od roku 1925 se v oblasti nachází nemocnice a domovy důchodců.

Katastr obce má rozlohu 2,23 km². Z této rozlohy je 0,76 km², tj. 34,1 %, využíváno pro zemědělské účely, zatímco 1 km², tj. 44,8 %, je zalesněno. Ze zbývající plochy je 0,42 km² neboli 18,8 % zastavěno (budovy nebo silnice).

Dominantou Bettingenu je telekomunikační věž Swisscom-Sendeturm St. Chrischona, která se nachází na vrchu Chrischonahöhe. S výškou 250 metrů jde o nejvyšší volně stojící stavbu ve Švýcarsku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad v Bettingenu

Bettingen je poprvé připomínán již v roce 777.[1] 2. března 1513 koupilo město Basilej od bratrů Christoffela a Hannse Truchsässen von Wolhusen vesnici Betticken.[1] Kupní cena činila 800 guldenů. Tento kupní akt je důvodem, proč Bettingen v současnosti patří ke Švýcarské konfederaci. Bettingen si vytvořil vlastní obecní úřad, který byl v roce 1627 spojen s úřadem v Riehenu.[2]

Obyvatelé se živili zemědělstvím a vinařstvím, které doplňovalo domácí tkalcovství (plátenictví, v 18. století lemování). Za Helvétské republiky patřil Bettingen k okresu Basilej, v letech 1803–1815 pak k okresu Liestal.[1]

Po rozdělení kantonů v roce 1833 byl Bettingen spolu s dalšími obcemi na pravém břehu Rýna, Riehenem a Kleinhüningenem, připojen ke kantonu Basilej-město.[1]

V roce 1840 se na Svatém Chrischonu usadila pietistická „poutní misie“.

V roce 1894 přišel basilejský inženýr Wilhelm Hetzel s myšlenkou železniční tratě do místní části St. Chrischona, která však nebyla realizována, přestože v roce 1897 bylo vydáno stavební povolení.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Kostel v Bettingenu
Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok 1774 1815 1850 1900 1920 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2008 2010 2015
Počet obyvatel 193 233 279 490 505 441 553 765 1062 1161 1069 1151 1175 1165 1205

Úředním jazykem v Bettingenu je němčina. Dle statistiky z roku 2000 hovořila německy většina obyvatel (celkem 1091, tj. 94,8 %), druhým nejčastějším jazykem byla francouzština (13, tj. 1,1 %) a třetím angličtina (10, tj. 0,9 %). Podíl cizinců (obyvatel přihlášených k trvalému pobytu, avšak bez švýcarského občanství) činil v Bettingenu v roce 2019 24,8 %.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bettingen na německé Wikipedii.

  1. a b c d e STRUB, Brigitta. Bettingen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2004-04-28 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (německy) 
  2. SCHNYDER, Arlette. Bettingen [online]. Gemeindelexikon Riehen [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (německy) 
  3. WIDMER, Nils. Projekt Chrischonabahn [online]. Gemeindelexikon Riehen [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (německy) 
  4. Bettingen [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2021 [cit. 2023-02-18]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]