Bitva u Kresčaku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Kresčaku
Konflikt: Stoletá válka
Ilustrace z Kroniky stoleté války Jeana Froissarta
Ilustrace z Kroniky stoleté války Jeana Froissarta
Trvání: 26. srpna 1346
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Crécy-en–Ponthieu, dnešní department Somme, dříve Pikardie, severní Francie
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: drtivé vítězství Angličanů
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Angličané Francouzi a jejich spojenci
Velitelé
Eduard III. král anglický Filip VI. král francouzský
Síla
asi 3000 rytířů,
7000 lučištníků,
1000 velšských lehkých jezdců,
1000 velšských kopiníků
asi 12 000 rytířů,
6000 janovských žoldnéřů s kušemi,
celkem asi 30 000 mužů.
Ztráty
150-1000 mužů přes 1500 urozených a odhadem až 15 000 pěších
{{{poznámky}}}

Bitva u Kresčaku (města Crécy-en–Ponthieu v severní Francii) byla svedena 26. srpna 1346 a byla jednou z nejznámějších bitev stoleté války. Ta probíhala ve třech fázích od roku 1337 do roku 1453 a bojovali v ní Angličané proti Francouzům.

Obsah

Bitva[editovat]

Anglický král Eduard III. se na jaře 1346 vylodil v zátoce La Hougue u Cherbourgu a vydal se do vnitrozemí. Po dobytí Caen se vydali k Rouenu. Poté, co Francouzi zničili mosty na dolní Seině, obrátili se jejich protivníci na sever, kde doufali, že svou malou armádu posílí spojenci z Vlámska. Přesila Francouzů jim byla v patách, takže s potížemi překročili rozvodněnou Seinu a Sommu a u lesa u Crécy zaujali obrannou pozici.

Anglické vojsko čítalo po vylodění 4000 rytířů a 10 000 pěších, většinou lučištníků a velšských vrhačů oštěpů. V samotné bitvě jich bylo asi o dva tisíce méně. Jejich pozice se rozkládaly mezi vesnicemi Crécy a Wadicourt v délce asi 1,5 míle. Na pravém křídle velel králův syn, rovněž Eduard, podle barvy brnění zvaný Černý princ, teprve šestnáctiletý, spolu s hrabětem z Warwicku a hrabětem z Oxfordu. Na levém křídle stála hrabata z Northamptonu a Arundelu spolu s biskupem z Durhamu. Neobvyklé bylo, že většina anglických rytířů sesedla z koní, aby zaplnila mezery mezi lučištníky a pěchotou.

Francouzská armáda byla mnohem početnější, ale složená z nesourodých částí a navíc dezorganizovaná. Její počty známe jen zčásti - kromě 12 000 rytířů měl největší význam kontingent 6000 janovských střelců z kuší, vedený Odonem Doriou a Carlem Grimaldim.

Bitva začala až odpoledne poté, co se francouzské síly dostaly na dohled k nepříteli. Hlavně pěšáci byli unaveni dlouhým pochodem a tětivy kuší byly navlhlé deštěm. Francouzský král Filip VI. chtěl boj odložit až na druhý den, ale jeho rytíři nebyli k udržení - zaútočili ve zmatku a přesto, že měli před sebou janovské oddíly s kušemi. Pevnou anglickou pozicí nemohli otřást, naopak, anglické luky, které měly nad kušemi převahu jak v dostřelu tak v rychlosti střelby, hromadně pobíjely francouzské útočníky. Rytíři na koních podnikli celkem patnáct útoků, poslední z nich až po soumraku, ale všechny byly odraženy. Nakonec byli nuceni ustoupit a jejich značné ztráty (přes 1 500 urozenců a tisíce pěších) mohly být ještě vyšší, kdyby je Angličané pronásledovali.

Česká účast v bitvě[editovat]

Schéma bitvy, 1-Angličtí lučištníci, 2-Janovští žoldnéři s kušemi, 3-Francouzští jezdci vpadají do cesty prchajícím Janovanům

Bitvy u Kresčaku se na francouzské straně zúčastnili dva čeští králové z rodu Lucemburků, kteří se již tradičně orientovali na spojenectví s pařížským královským dvorem. Byli to stávající panovník Jan Lucemburský a jeho nástupce Karel IV.

Král Jan, rytíř, bojovník a diplomat, byl v té době již úplně slepý a život pro něj ztratil cenu. Nechal proto svého koně upoutat mezi koně svých dvou rytířů, kteří ho zavedli do nejprudší bitevní vřavy. Jeho smrt bývá proto považována za jakousi nepřímou, ba přímo vznešenou formu sebevraždy. Jeho poslední slova však zřejmě nezněla „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal.“ Jan se nikdy nenaučil pořádně česky.

Svého následníka Karla, který byl nedávno zvolen také králem v říši, nechal násilím odvézt z boje, když zjistil, že bitva je prohraná, neboť si nepřál, aby zahynuli oba čeští králové.

Odkazy[editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
logo Wikizdrojů
Projekt Wikizdroje obsahuje původní text související s tímto článkem:

Literatura[editovat]

Nuvola apps bookcase.svg


Externí odkazy[editovat]