Malostranské náměstí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolní náměstí, centrální zástavba: špalíček domů, Profesní dům, věž a kupole Mikuláškého chrámu

Malostranské náměstí tvoří centrum Malé Strany v Praze, v městské části Praha 1. Fakticky jde spíše o dvojici náměstí, oddělených kostelem a s ním spojeným blokem domů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti toto náměstí neslo různá jména (Rynk, Malostranský rynek, Štěpánské náměstí, též náměstí Maršála Radeckého či Radeckého náměstí, neboť zde v letech 1858–1919 stál pomník slavného rakouského vojevůdce maršála Jana Josefa Václava Radeckého z Radče).

V minulosti náměstí sloužilo jako tržní prostor i pro různé společenské události (bývala zde v minulosti například šibenice či pranýř). Horní části náměstí se také říkávalo Vlašský plac, to podle malostranských Vlachů (Italů), kteří zde nabízeli svoje výrobky a zboží. Od roku 1283 stál na rynku gotický farní kostel svatého Mikuláše.

2. června 1541 vypukl v domě „Na baště“, který stál v místech dnešních Šternberského paláce na severní straně dolní části dnešního náměstí, požár, který zničil dvě třetiny domů Malé Strany a severní část Pražského hradu. Obnova vtiskla Malé Straně rysy vlašské renesance.

Po roce 1620 byl kostel sv. Mikuláše včetně budovy fary předán jezuitům a malostranská farnost přeložena k sousedícímu kostelu sv. Václava. Jezuité ve faře roku 1626 zřídili svůj profesní dům a roku 1628 otevřeli v blízkosti obecnou školu a nižší gymnázium. Skoupili větší množství domů, pozemků a zahrad v okolí, část starých budov včetně původního gotického kostela sv. Mikuláše i kostela svatého Václava, far i škol zbourali a roku 1673 položili základní kámen ke stavbě nového kostela a profesního domu. V rohu nového profesního domu byl vybudován nový kostel svatého Václava. Stavba nového, barokního kostela svatého Mikuláše se však zdržela, započala až roku 1703 a postupně probíhala až do šedesátých let, kdy se končilo s výzdobou. Dům U tří labutí při severní straně náměstí, který jezuité koupili v roce 1629 a od roku 1654 používali jako školu, byl v letech 1711–1724 pod vedením Kryštofa Dientzenhofera přestavěn na vzdělávací komplex s učebnami, prostorami pro ubytování i stravování žáků, kaplí i divadelním sálem. V roce 1787 bylo dosavadní jezuitské gymnázium propojeno s budovou dvorské komory a přestavěno pro účely královského místodržitelství, později sloužilo zemskému úřadu, ministerstvu vnitra a dnes Poslanecké sněmovně.

V 19. století byl na dolním náměstí vztyčen památník maršálu Radeckému, na konci století přibyl nový dům Malostranské záložny na rohu Mostecké ulice a u Nerudovy dům s lékárnou U Černého orla rodiny Fragnerů, kteří založili dnešní Zentivu. Výrazné bylo zavedení tramvajové linky, která spojila levobřežní Holešovice a Smíchov, v té době se intenzivně rozvíjející. Kvůli trati bylo vybouráno a rozšířeno ústí Karmelitské ulice, tzv. průlom U Klíčů.

Uspořádání a stavby[editovat | editovat zdroj]

Náměstí je tvořeno dvěma částmi, horní (západní) a dolní (východní), které jsou odděleny budovou barokního kostela sv. Mikuláše, která je jednou z dominant Malé Strany, a souvisejícím blokem budov, zejména Jezuitským profesním domem (dnes budova Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy), na jehož severní straně se nachází restaurace Profesní dům, a Grömlingovským palácem (U kamenného stolu), který zasahuje až k tramvajové trati.

Na severní okraj náměstí navazuje na západní straně Nerudova ulice (stoupající k Hradčanům), na východní straně Letenská ulice. Ze severní strany náměstí vedou severním směrem tři ulice: Zámecká v prodloužení západního okraje náměstí (na ni navazují Zámecké schody k Hradčanskému náměstí), Sněmovní uprostřed severní strany a Tomášská přibližně v prodloužení východního okraje náměstí.

V jihovýchodní části do náměstí vyúsťuje ve směru od Karlova mostu Mostecká ulice, po níž vede tzv. královská cesta, dnes hlavní turistická trasa, procházející ze Starého Města až na Pražský hrad, a křižuje v dolní části náměstí hlavní levobřežní dopravní směr. Z horní části náměstí vede jižním směrem průchod do ulice Tržiště. Prostor dolní části náměstí mezi tramvajovou tratí a Profesním domem zaplňuje placené veřejné parkoviště, rovněž plocha horní části náměstí je z velké části využívána k parkování, avšak především vyhrazenému.

Po obvodu náměstí se nachází řada historických paláců a památkově chráněných objektů. Na východní straně náměstí se nachází Kaiserštejnský palác (č. p. 37, č. p. 23), v letech 19081914 v něm žila operní pěvkyně Ema Destinnová. Ve stejném bloku se nachází i budova Malostranské besedy (bývalá Malostranská radnice, č. p. 21).

Severovýchodní kout dolní části náměstí. Vlevo Šternberský palác, vpravo Malostranská beseda, uprostřed vyústění Tomášské a Letenské ulice a věž kostela sv. Tomáše.

Dva bloky paláců při severním okraji náměstí (dům č. p. 1 u horní části náměstí a palác Smiřických, Šternberský palác a Helikovský dům u dolní části náměstí) patří ke komplexu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V severozápadní části náměstí (na rohu Zámecké ulice) na blok domu č. p. 1 navazuje dům s restaurací Černý orel.

Vlevo Lichtenštejnský palác, vpravo morový sloup, za ním dům s lékarnou U Černého orla, kolébka Zentivy. V pozadí věže katedrály, v popředí parkoviště.

Horní část náměstí je obklopena školami: kromě Profesního domu a chrámu sv. Mikuláše na východní straně je ohraničena budovou Hudební fakulty Akademie múzických umění v Lichtenštejnském a Hartigovském paláci na západní straně. V budově sídlí i divadlo Inspirace a restaurace. Na jižní straně náměstí je koncentrováno nejvíce restaurací, asi 6, například restaurace U Glaubiců a Česká hospoda.



Na ploše severní části náměstí stojí morový sloup Nejsvětější Trojice se sochami Panny Marie a českých světců od sochařů Jana Oldřicha Mayera a F. Geigera podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho z roku 1717 na paměť vymizení morové epidemie v roce 1713. Po hladomoru v roce 1772 byl sloup doplněn o plastiky I. F. Platzera.

V místech placeného parkoviště na dolní části náměstí stávalo od roku 1858 monumentální bronzové sousoší maršála Radeckého neseného na štítu vojáky, od Josefa a Emanuela Maxových, které však bylo kvůli protirakouským náladám i naléhání italské vlády roku 1919 odstraněno a je uloženo v Lapidáriu. Uvažuje se o umístění jeho kopie na náměstí, avšak tato myšlenka má i své odpůrce, například legionářskou obec.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V létě 1883 byla na náměstí přivedena Mosteckou ulicí trať koněspřežné tramvaje od Národního divadla, v roce 1905 byla elektrifikována a v roce 1908 zrušena. V letech 1908–1909 vedla přes Malostranské náměstí první pražská a zřejmě i česká autobusová linka. Od 22. prosince 1900 byla na Malostranské náměstí přivedena tramvajová trať z Újezda, budovaná již jako elektrická, ale zpočátku na ní provizorně jezdila koňka. Od 24. června 1901 na tuto trať navázala dvojice jednokolejných tratí ke Klárovu, v roce 1926 však byla kolej v ulicí Tomášské a Valdštejnské ulici zrušena a trať Letenskou ulicí zobousměrněna.

V současnosti náměstí slouží především městské turistice, ale je i významným dopravním centrem Malé Strany, protože úzké a svažité uličky Malé Strany nejsou obslouženy veřejnou dopravou. 13. ledna 2010 byla zavedena elektrobusová linka 292, která zastavuje na obou částech náměstí (na horní části má zastávku Nerudova) a spojuje jej s nemocnicí Pod Petřínem.

Tramvajová trať sledující levý břeh Vltavy je vedena od Letenské ulice, která je do náměstí zaústěna dvojicí úzkých průjezdů, z nichž severnějším prochází kolejová splítka tramvajové trati. Trať vede přes dolní část náměstí, kterou opouští jižním směrem po Karmelitské ulici. Na severní i jižní straně náměstí je doprava řízena světelnou signalizací.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Souřadnice: 50° 5′ 17″ s. š., 14° 24′ 14″ v. d.