Kašpar Šternberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kašpar hrabě Šternberk se zkamenělou rostlinou

Kašpar Maria hrabě ze Šternberka, německy: Kaspar Maria Graf von Sternberg (6. ledna 1761, Praha20. prosince 1838, Březina), byl jeden z nejvýznamnějších přírodovědců první poloviny 19. století. Specializoval se zejména na botaniku, geologii a paleontologii. Je považován za jednoho ze zakladatelů paleobotaniky. Shromáždil rozsáhlé a neocenitelné sbírky nerostů, zkamenělin a herbářových položek, které se staly základem sbírek Národního muzea v Praze, které založil.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Kašpar Šternberk se narodil ve starobylém, ale nepříliš bohatém českém šlechtickém rodě Šternberků jako 8. a poslední dítě a 3. syn Jana ze Šternberka a Anny Josefy rozené hraběnky Krakovské z Kolovrat. V mládí toužil být vojákem, posléze se však rozhodl (pod tlakem rodičů a bratrů) pro církevní kariéru. V 11 letech mu papež Klement XIV. rezervoval místo kanovníka v kapitule ve Freisingu a později i v Řezně. Od mládí projevoval velké nadání pro studia. Mluvil česky, německy, francouzsky a latinsky, později se ještě naučil trochu anglicky.

Studoval na pražské univerzitě filosofii (17771779) a v Římě teologii (17791782), kde také přijal nižší církevní svěcení. Učiteli byl hodnocen jako žák velmi schopný, ale též vzpurný a bez respektu k autoritám (přesnější by patrně bylo říci, že si autority neurčoval podle titulů). Na přelomu let 1782/1783 odjel do Řezna, kde měl strávit významnou část svého dalšího života. Část z něj ale (zejména v počátku) dojížděl do Čech, kde se stýkal s kruhem vzdělanců okolo přírodovědce a lékaře Johanna Mayera.

Církevní a politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Hrabě Šternberk s vyznamenáním
Kašpar Maria hrabě ze Šternberka

28. června 1785 se stal kanovníkem řezenské kapituly a krátce poté přijal tonzuru a subdiakonské svěcení. Rok nato se stal dvorním komorníkem a radou řezenského biskupa a spravoval biskupské lesy. V roce 1788 se stal kanovníkem i ve Freisingu a správcem všeho biskupského majetku. V roce 1789 mu zemřel nejstarší bratr Jan, v roce 1790 matka. V roce 1790 se také začal trochu zajímat o přírodní vědy, k čemuž ho inspirovalo založení řezenské Botanické společnosti Jacobem Christianem Schäfferem. Hlubší zájem o tuto společnost začal projevovat ale až později, od roku 1795 se pravidelně účastnil jejích schůzí a přispíval do jí vydávaných Botanisches Taschenbuch, v roce 1800 se stal řádným členem. Začal soukromě studovat botaniku, v níž mu byl prvním učitelem Charles Jeunet Duval. Církevní a politická kariéra však byla v tomto období stále na prvním místě a v mnoha ohledech mu pomáhala, neboť mu jeho politické známosti a cesty do zahraničí umožnily seznámit se s mnoha velkými přírodovědci, zejména ve Francii.

Vědecké období[editovat | editovat zdroj]

Kašpar Maria hrabě ze Šternberka

Měl před sebou slibnou církevní kariéru, avšak po neúspěchu diplomatické mise v Paříži v letech 18041805 složil církevní funkce a přijal místo ředitele vědeckých ústavů v Řezně, kde založil botanickou zahradu, zničenou však již za válečného tažení roku 1809. Během pobytu ve Francii se seznámil s Alexandrem von Humboldtem a elitou francouzských paleontologů a botaniků. Z vědeckých výprav, zvláště do bavorských Alp, vytěžil materiál pro latinskou práci Přehled lomikamenů v obrazech. Krátce na to zdědil po starším neženatém bratru Jáchymovi, rovněž zaníceném přírodovědci, panství Radnice v západních Čechách. Při svém sídle zřídil opět botanickou zahradu a v nově otevřených uhelných dolech vyhledával zkameněliny pravěkých rostlin.

Německy a vzápětí i česky vydal Pojednání o rostlinopisu v Čechách a v letech 1820 - 1838 vycházelo společné dílo Kašpara ze Šternberka, Karla Bořivoje Presla a Augustina Cordy - Pokus o zeměpisně botanické popsání pravěkého rostlinstva. O jeho překlad z němčiny do francouzštiny se postaral Kašparův učitel François Gabriel de Bray. Roku 1818 byl Kašpar ze Šternberka zvolen předsedou Společnosti pro založení Českého vlasteneckého musea, jemuž odkázal svou knihovnu i paleontologickou sbírku.[1] Ujal se rovněž uspořádání herbáře českoněmeckého cestovatele, podnikatele a přírodovědce Tadeáše Haenkeho, který dotyčný přivezl z Latinské Ameriky.

Lánská koněspřežka[editovat | editovat zdroj]

V roce 1825 byl hrabě Šternberk jedním z klíčových podílníků Pražské železniční společnosti, která v roce 1827 obdržela koncesi pro stavbu Lánské koněspřežky. Vyměřováním tratě byl pověřen Joachim Barrande, který přitom učinil mnoho přírodovědných objevů.

Poslední léta[editovat | editovat zdroj]

Zemřel po několika mrtvicích na svém březinském zámku. Jeho smrtí vymřela leopoldinská větev rodu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Fosílie přesličky
  • Paměti (1868 je vydal František Palacký, 1909 je pak jako kritické vydání doplněné o různé verze a vyškrtnuté pasáže ze Šternberkovy pozůstalosti vydal Vladimír Helekal).
  • několikrát byla vydána jeho rozsáhlá korespondence s Goethem (1820-1832)


Kašpar Šternberk má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Stern..[2]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Jméno Kašpara Šternberka bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KLEISNER, Tomáš. Medaile francouzského Popisu Egypta pro Kašpara Sternberga. Cour d´honneur. 2008, čís. IV, s. 50. Dostupné online.  
  2. BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E.. Authors of Plant Names. Kew : Royal Botanical Gardens, 1992. Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Majer: Kašpar Šternberk, Academia, Praha 1997, ISBN 80-200-0605-2
  • Claudia Schweizer: Johann Wolfgang von Goethe und Kaspar Maria von Sternberg, Münster 2004, ISBN 3-8258-7579-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]