Ústřední vojenská nemocnice
Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha (zkráceně ÚVN), původním názvem Masarykova vojenská nemocnice, je velké zdravotnické zařízení Armády České republiky, které se nachází v pražském Břevnově (často je nazývána také Střešovická nemocnice, ačkoliv se nachází několik set metrů od hranic Střešovic).
Obsah |
Masarykova nemocnice[editovat]
Pražská vojenská nemocnice byla zcela nově postavena na podkladě rozhodnutí Národního shromáždění Československé republiky z roku 1925, kdy byl přijat nový zákon č. 68/1925 Sb., kterým se k "Všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze II. a zřizuje se Masarykova vojenská nemocnice".
Svoji činnost Masarykova vojenská nemocnice zahájila 1. srpna 1938, kdy se do nových prostor ve Břevnově přestěhovala nemocniční oddělení z bývalé vojenské nemocnice na Karlově náměstí a z nemocničního oddělení, které bylo kdysi umístěno v kasárnách Na Pohořelci. Plně fungovat začala 1. září 1938.
V roce 1939 po obsazení českých zemí nacistickým Německem nemocnici začal využívat německý Wehrmacht jako svoji záložní nemocnici. Po druhé světové válce byl její provoz obnoven na podzim v roce 1945.
Ústřední vojenská nemocnice[editovat]
V roce 1950 byla nemocnice přejmenována na Ústřední vojenskou nemocnici. Spadala pod vojenskou zdravotnickou službu Československé lidové armády a a jako taková byla zcela podřízena Ministerstvu národní obrany ČSSR.
Až do roku 1994 pak byla nemocnice ponejvíce zaměřena na pacienty pocházející z řad vojáků základní služby, vojáků z povolání a jejich rodinných příslušníků, dále také na civilní zaměstnance vojenské správy a další pacienty pocházející z řad silových resortů. Teprve v roce 1994 se ÚVN otevřela i běžnému civilnímu obyvatelstvu.
V únoru 2012 ministr obrany Alexandr Vondra nemocnici udělil statut „vojenské fakultní nemocnice“.[1]
Současnost[editovat]
Nemocnice v současnosti poskytuje kompletní spektrum zdravotnických služeb s výjimkou dětského lékařství, gynekologie a porodnictví, kardiochirurgie (hrudní chirurgie), léčby infekčních chorob a popálenin. Od roku 2004 disponuje certifikátem kvality společností Joint Commission International (JCI). K dubnu 2012 měla 566 standardních lůžek[2] devět klinik a dvacet odborných oddělení.
Nemocnice poskytuje klinickou základnu pro mediky všech tří lékařských fakult Univerzity Karlovy v Praze, a také následné postgraduální vzdělávání.
Seznam klinik[editovat]
- Klinika anestezie resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM)
- Klinika interní
- Klinika chirurgická
- Neurochirurgická klinika
- Oční klinika
- Onkologická klinika
- ORL klinika
- Radiologické oddělení
- Urologické oddělení
- Oddělení ortopedie
Specializovaná pracoviště[editovat]
- Od roku 2005 je zde v provozu operační robot da Vinci, od roku 2008 je v provozu i Léčebna dlouhodobě nemocných pro válečné veterány s kapacitou 26 lůžek. Nemocnice 684 lůžek a je zde zaměstnáno 340 lékařů.
- Oddělení hematologie, biochemie a krevní transfúze spravuje Strategickou krevní banku, která slouží jako strategická zásobárna lidské krve pro zdravotnickou péči v celé České republice v případě války, živelní pohromy či jiné katastrofy velkého rozsahu.
- nemocnice slouží v neposlední řadě i jako výcvikové, vzdělávací a odborným léčebné zařízení pro Armádu České republiky
- sídlí zde ústřední lékařsko-psychologické oddělení Armády ČR a vojenská přezkumná komise
- v areálu nemocnice sídlí také specializované pracoviště Ústavu leteckého zdravotnictví
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Získání statutu fakultní nemocnice zavazuje, ÚVN Praha, 25.4.2012
- ↑ Vítáme Vás na stránkách Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice Praha, ÚVN Praha, přístup: 25.4.2012
