Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
| Přírodovědecká fakulta | |
|---|---|
| Univerzita Karlova v Praze | |
| Facultas Rerum Naturalium | |
 |
|
| Současné vedení | |
| Děkan | prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc. |
| Tajemník | Mgr. Lenka Dvořáková |
| Proděkan | doc. RNDr. Petr Folk, CSc. |
| Proděkan | doc. RNDr. Jan Kotek, Ph.D. |
| Proděkan | doc. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. |
| Proděkan | RNDr. Markéta Martínková, PhD. |
| Proděkan | Prof. RNDr. Martin Mihaljevič, CSc. |
| Proděkan | Doc. RNDr. Jiří Neustupa, Ph.D. |
| Proděkan | RNDr. Josef Novotný, Ph.D |
| Proděkan | Doc. RNDr. Tomáš Obšil, Ph.D. |
| Další informace | |
| Rok založení | 1920 |
| Status | veřejná |
| Kontaktní údaje | |
| Adresa | Přírodovědecká fakulta UK, Albertov 6, Praha 2 |
| IČ, DIČ | 00216208, CZ00216208 |
| Webové stránky | http://www.natur.cuni.cz/ |
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK, lat. Facultas Rerum Naturalium) je jedna ze 17[1] současných fakult Univerzity Karlovy.
Vznikla v roce 1920 oddělením přírodovědeckých a matematických oborů od tehdejší filosofické fakulty.[1][2] V meziválečném období došlo k značnému rozvoji a na její půdě působila celá řada významných osobností. Fakulta a její areál na pražském Albertově byly svědky důležitých dějinných událostí, studentské manifestace v listopadu 1939 a o padesát let později listopadové demonstrace studentů 17. listopadu 1989.
Obsah |
Historie [editovat]
Vznik [editovat]
Na pražské univerzitě se již od jejího vzniku vyučovaly některé přírodovědné obory a s univerzitou je spjata celá řada významných středověkých osobností z oblasti biologie člověka, botaniky, astronomie, chemie a dalších oborů. Dlouhou dobu však v Praze nebyla vysokoškolská instituce, jež by se na výuku přírodovědy zaměřovala. Její roli zastávala zejména pražská polytechnika, případně lékařská a filosofická fakulta UK.[3] Na počátku 20. století se začalo uvažovat o vytvoření svébytné přírodovědecké fakulty, a to jejím odštěpením z existující filosofické fakulty. První návrh tohoto typu byl podán profesorským sborem v roce 1908[3][pozn 1] a jeho obrysy se začaly realizovat zejména v souvislosti s výstavbou nového areálu na Albertově a Karlově. Uskutečnění tohoto plánu zbrzdila první světová válka a fakulta tak oficiálně vznikla až 24. června 1920.[2] Výuka na fakultě byla zahájena od zimního semestru 1920/21 a prvním děkanem fakulty se stal matematik Karel Petr. Absolventům byl udělován titul RNDr.[4]
1920–1945 [editovat]
U zrodu přírodovědecké fakulty stáli profesoři mladší generace, jako byl Bohumil Němec, František Slavík a Karel Petr. První jmenovaný se o to zasadil mimo jiné jako poslanec Národního shromáždění.[3] Mimo biologické, chemické a geologické obory se v této době na Přírodovědecké fakultě vyučovaly také matematika, fyzika, meteorologie, klimatologie a konečně také farmacie. Z významných osobností PřF UK té doby není možné zapomenout na Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie a zároveň jediného přednášejícího českých vysokých škol, jenž získal Nobelovu cenu (za chemii, 1959). Jiným významných chemikem, jenž na fakultě působil, byl v této době Bohuslav Brauner, propagátor periodické soustavy.[4] V meziválečném období patřila pražská přírodovědecká fakulta úrovní svých absolventů mezi nejvýznamnější instituce tohoto typu v Evropě a tento význam se již nikdy nepodařilo plně obnovit. V roce 1939 měla fakulta 18 ústavů a čtyři semináře, zajišťujících čtyři základní oblasti: vědy exaktní (matematika a fyzika), chemické, biologické a geologii s geografií. 17. listopadu 1939 do života fakulty zasáhlo celoplošné uzavření českých vysokých škol zákrokem německé okupační moci.[3] (Záminkou k tomuto kroku byla mimochodem právě studentská manifestace na Albertově.)[1][5] Šest pedagogů fakulty se v následujících letech stalo obětí nacistické okupace.[3]
1945–1989 [editovat]
Na jaře 1945 byla spolu s českým vysokým školstvím obnovena i přírodovědecká fakulta a vyučování započalo 18. 6. 1945. Stovky posluchačů a rychlé obnovování poničených či rozkradených sbírek představovaly slibnou budoucnost. Po únorovém převratu v roce 1948 však byla celá oblast vědy a výzkumu podřízena sovětskému modelu, přičemž se kladl důraz na vzdělávací roli vysokých škol.
.jpg)
Bylo vyloučeno 15 % studentů a celá řada pedagogů a byly cíleně upřednostňovány jisté vědní směry (lysenkismus), zatímco jiné byly odmítány (kybernetika).[3] V padesátých letech došlo k celé řadě administrativních změn: z fakulty byla vyčleněna výuka farmacie a později také matematiky a fyziky (za vzniku samostatných fakult), jednotlivé fakultní ústavy byly přeměněny na katedry[4] a v roce 1959 získala fakulta přibližně stejnou organizační podobu, jakou má dodnes.[1] V těžké době politicko-společenských změn na fakultě působila celá řada významných osobností, avšak fakulta (i v období normalizace) spíše stagnovala.[4]
Od 1989 [editovat]
V listopadu 1989 se právě před děkanátem přírodovědecké fakulty na Albertově sešla studentská demonstrace, jež nakonec přerostla v celonárodní událost. Ostatně studentem fakulty byl i jeden z jejich předáků, Šimon Pánek. Došlo k obrodnému hnutí a všichni pedagogové museli obhajovat své pozice. V devadesátých letech došlo k rozvoji nabízených studijních oborů a k navázání dlouho omezované mezinárodní spolupráce se západními institucemi. Dotvořila se také struktura fakulty tak, jak je známa dnes.[4]
Studium [editovat]
Přírodovědná fakulta UK poskytuje bakalářské a magisterské studium biologických, geografických, geologických, chemických a environmentálních předmětů (ostatním přírodním vědám se věnuje MFF UK). Studium se uskutečňuje prezenční formou a může být buď jednooborové, sloužící k výchově vědeckých a odborných pracovníků, či víceoborové, které se týká zejména studia učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů. Výuka probíhá tzv. kreditovým systémem v souladu s pravidly European Credit Transfer System, jež usnadňují uznání předmětů po studijních pobytech v zahraničí. V současné době fakulta nabízí 9 akreditovaných studijních programů bakalářského studia a 8 studijních programů navazujícího magisterského studia.[6]
Studijní programy bakalářského studia [editovat]
Údaje za akademický rok 2009/2010[6]
| Studijní program | Studijní obory |
| Biologie | biologie; ekologická a evoluční biologie; biologie a matematika se zaměřením na vzdělávání; biologie a geografie se zaměřením na vzdělávání |
| Speciální chemicko-biologické obory | molekulární biologie a biochemie organismů |
| Chemie | chemie v přírodních vědách; chemie životního prostředí; chemie se zaměřením na vzdělávání; chemie a biologie se zaměřením na vzdělávání; chemie a matematika se zaměřením na vzdělávání |
| Biochemie | biochemie |
| Klinická a toxikologická analýza | klinická a toxikologická analýza |
| Geografie | geografie a kartografie, geografie a matematika se zaměřením na vzdělávání, hispanistika a geografie se zaměřením na vzdělávání, anglistika-amerikanistika a geografie se zaměřením na vzdělávání |
| Demografie | demografie – sociální geografie; demografie – ekonomie; demografie – sociologie |
| Geologie | geologie; hospodaření s přírodními zdroji; praktická geobiologie; geologie se zaměřením na vzdělávání; geologie a biologie se zaměřením na vzdělávání; geologie a chemie se zaměřením na vzdělávání; geotechnologie |
| Ekologie a ochrana životního prostředí | ochrana životního prostředí |
Studijní programy magisterského studia [editovat]
Údaje za akademický rok 2009/2010[6]
| Studijní program | Studijní obory |
| Biologie | Anatomie a fyziologie rostlin; Antropologie a genetika člověka; Botanika; Buněčná a vývojová biologie; Ekologie; Fyziologie živočichů; Genetika, molekulární biologie a virologie; Imunologie; Mikrobiologie; Parazitologie; Teoretická a evoluční biologie; Učitelství biologie pro střední školy (jednooborové); Učitelství biologie a matematika pro střední školy; Učitelství biologie a geografie pro střední školy; Učitelství biologie a chemie pro střední školy; Zoologie |
| Chemie | Analytická chemie; Anorganická chemie; Fyzikální chemie; Biofyzikální chemie; Jaderná chemie; Makromolekulární chemie; Organická chemie; Chemie životního prostředí; Modelování chemických vlastností nano- a biostruktur; Učitelství chemie pro střední školy (jednooborové); Učitelství chemie a biologie pro SŠ; Učitelství chemie a matematiky pro SŠ |
| Biochemie | Biochemie |
| Klinická a toxikologická analýza | Klinická a toxikologická analýza |
| Geologie | Aplikovaná geologie; Geologie; Učitelství geologie pro střední školy (jednooborové); Učitelství geologie a biologie pro střední školy |
| Geografie | Fyzická geografie a geoekologie ; Kartografie a geoinformatika; Regionální a politická geografie; Učitelství geografie pro střední školy (jednooborové); Učitelství geografie a matematiky pro střední školy; Učitelství geografie a biologie pro střední školy; Sociální geografie a regionální rozvoj |
| Demografie | Demografie |
| Ekologie a ochrana prostředí | Ochrana životního prostředí |
Organizační struktura [editovat]
.jpg)
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Přírodovědecká fakulta má přibližně 800 zaměstnanců, z toho přes 500 akademiků. Na fakultě studují téměř 4 tisíce studentů bakalářského a magisterského studie a přes tisíc postgraduálních studentů (2009).
K přírodovědecké fakultě je přidružena i Botanická zahrada Univerzity Karlovy, Hrdličkovo muzeum člověka, Chlupáčovo muzeum historie Země, Mapová sbírka, Mineralogické muzeum. Botanická zahrada Univerzity Karlovy vznikla v roce 1898 a má rozlohu 3,5 hektaru. Hrdličkovo muzeum vzniklo z podnětu antropologa Aleše Hrdličky za podpory prezidenta Masaryka ve 30. letech 20. století. Výstavní část je přístupná veřejnosti, depozitář slouží výuce a výzkumu.
Výzkum [editovat]
Přírodovědecká fakulta UK se zabývá výzkumem v širokém spektru environmentálních, geologických, chemických a biologických disciplín.[7] V posledních letech každoročně pracovníkům a studentům PřF UK vychází kolem 640 článků v mezinárodních časopisech.[8] Ve svých materiálech fakulta uvádí, že v posledních letech vzrůstá počet článků zveřejněných v impaktovaných periodikách.[7] Přírodovědecká fakulta se umísťuje na předních místech v každoročním hodnocení výsledků výzkumných organizací v ČR, jež je zveřejňováno Radou pro výzkum, vývoj a inovace. V roce 2009 i 2010 ji v celkovém bodovém hodnocení výrazně předstihla jen Matematicko-fyzikální fakulta UK a také Fyzikální ústav AV ČR; Přírodovědecká fakulta MU získala v obou letech přibližně stejný počet bodů jako PřF UK.[9][10] Fakulta je řešitelem či spoluřešitelem deseti výzkumných záměrů (stav k r. 2009) a výzkum byl z velké části financován právě z financí na tyto výzkumné záměry. Dalším zdrojem prostředků je financování tzv. výzkumných center.[7]
Výzkumnými záměry biologické sekce jsou „ekologické procesy v evoluci modelových skupin organismů“ a dále „signalizace a molekulární mechanismy buněčné odpovědi“,[11] záměrem chemické sekce jsou „nové molekulární systémy pro pokročilé aplikace prospěšné pro zdraví a šetrné k životnímu prostředí“,[12] výzkumný záměr geografické sekce se nazývá „geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace“[13] a geologickým výzkumným záměrem jsou „mechanismy transportu látek ve svrchních sférách země“.[14]
Absolventi fakulty [editovat]
- Miroslav Bobek (* 1967) - manažer a ornitolog, ředitel ZOO Praha
- Václav Cílek (* 1955) - geolog, ředitel Geologického ústavu AV ČR, v. v. i.
- Jaroslav Flegr (* 1958) - parazitolog a evoluční biolog
- Václav Hampl (* 1962) - fyziolog, rektor Univerzity Karlovy
- Václav Hořejší (* 1949) - imunolog, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.
- Ivo Chlupáč (1931 – 2002) - geolog a paleontolog
- Helena Illnerová (* 1937) - fyzioložka, bývalá ředitelka AV ČR
- Bohumír Janský (* 1951) - fyzický geograf
- Stanislav Komárek (* 1958) - biolog a filosof
- Zdeněk Kukal (* 1932) - oceánolog, geolog a oceánograf
- Zdeněk Neubauer (* 1942) - filosof a biolog
- Václav Pačes (* 1942) - molekulární genetik, bývalý ředitel AV ČR
- Petr Rajlich (* 1944) - geolog a popularizátor vědy
- Václav Větvička (* 1938) - botanik a popularizátor vědy
- Alexandr Vondra (* 1961) - politik
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ „Nařízení vlády republiky Československé ze dne 24. června 1920 č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit“[1]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e DZÚROVÁ, Dagmar; RUBEŠOVÁ, Jana. Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta; Studijní plány 2010/2011. Praha : Matfyzpress, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-7378-129-3.
- ↑ a b Nařízení č. 392/1920 Sb., o rozdělení filosofických fakult obou pražských universit
- ↑ a b c d e f HERMANN, Tomáš; ŠIMŮNEK, Michal, et al Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta; 90 let. Praha : PřF UK, 2010. Dostupné online. ISBN 978-80-7444-007-6.
- ↑ a b c d e JEČMÍKOVÁ, Alena, et al. Univerzita Karlova v Praze; Přírodovědecká fakulta. Praha : PřF UK, 2010. ISBN 978-80-7444-000-7.
- ↑ SVOBODA, Petr. 17. listopad 1939 je opředen mýty, říká historik Petr Koura [online]. . Dostupné online.
- ↑ a b c Výroční zpráva o činnosti Přírodovědecké fakulty UK za rok 2009 [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné online. ISBN 978-80-86561-31-8.
- ↑ a b c Přírodovědecká fakulta. Vesmír. 2010/7, roč. 89, čís. 447. Dostupné online.
- ↑ Středisko vědeckých informací PřF UK; Statistiky o publikační činnosti [online]. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, SVI. Dostupné online.
- ↑ Hodnocení VaVaI / 2009; Hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2009 [online]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Dostupné online.
- ↑ Hodnocení VaVaI / 2010 / VO - 4. etapa [online]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Dostupné online.
- ↑ Výzkumné záměry; sekce Biologie [online]. PřF UK v Praze. Dostupné online.
- ↑ Výzkumné záměry; sekce Chemie [online]. PřF UK v Praze. Dostupné online.
- ↑ Výzkumné záměry; sekce Geografie - Anotace projektu [online]. PřF UK v Praze. Dostupné online.
- ↑ Výzkumný záměr Geologické sekce [online]. PřF UK v Praze. Dostupné online.
