Jakoubek ze Stříbra
Jakoubek ze Stříbra, též Jakub či Jacobellus, (asi 1375 – 9. srpna 1429) byl český kazatel a spisovatel.
Obsah |
Život [editovat]
Přítel a spolužák Jana Husa. Roku 1393 se stal bakalářem a 1397 mistrem. Od r. 1400 přednášel na univerzitě. Mezi českými kazateli tohoto období byl prvním, kdo prosazoval přijímání podobojí (utrakvismus), poprvé s myšlenkou vystoupil někdy v r. 1414 (v tu dobu byl Jan Hus v Kostnici). Tato idea podávání svatého přijímání "pod obojí způsobou" (tj. chleba a vína), která se nakonec stala pro husitství natolik klíčovou, že tvořila jeden ze Čtyř artikulů pražských, na jejichž vzniku se mimochodem Jakoubek též podílel, byla zpočátku velmi diskutována a téměř Husovy přívržence rozdělila. V této době byl Jakoubek vzat do klatby. Od r. 1419 působil jako kazatel v Betlémské kapli.
V husitských sporech stál na straně Pražských, pravděpodobně proto, že měl pocit, že Táborité zacházejí příliš daleko (mnoha názory je jim však bližší). Ve většině sporů byl jednotícím prvkem, díky kterému se podařilo najít kompromis. Účastník velkého hádání 10. prosince 1420, kde se mu podařilo prosadit kompromis ve sporu o ornátech. Byl jedním ze čtyř správců husitského duchovenstva spolu s Janem Želivským, Janem z Příbrami a Prokopem z Plzně). Inicioval svolání schůze v Karlově koleji 12. listopadu 1421, která potvrdila synodu, čímž chtěl zabránit extrémům ze strany Jana Želivského, avšak neúspěšně. Dne 7. března 1422 podal na Želivského žalobu. Brzy na to byl donucen k vyhnanství v Hradci Králové, ale již koncem května se vrátil do Prahy.
Zastával tezi, že obrana (nikoli šíření) slova Božího mečem, je správná. To byl podklad pro tábority, kteří si to vyložili jako požehnání k vojenským akcím. To vyvolalo jeho spor s Petrem Chelčickým.
Dílo [editovat]
- Česká postila
- Tractatus super lamentationes Jeremiae
- Consilium de pacificando regno
- Sermones repraesentati a Jacobello per circulum anni
- Vindiciae contra Andream Brodam pro communione plebis sub utraque specie – dokazuje na základě Bible nutnost přijímání podobojí. Odpověď Martinovi Ondřejovi z Brodu, který byl proti přijímání podobojí.
- Apologia pro communione plebis sub utraque specie – odpověď na zákaz přijímání podobojí na koncilu kostnickém.
- Zpráva, jak Sněm konstantský o svátosti večeře Kristovy nařídil – česky.
- Demonstratio per testimonia scripturae, patrum actue doctorum, communicatonem calicis in plebe christiana esse necessariam – obhajoba podobojí proti Maříkovi Rvačkovi a Gersonovi.
- De vera existentia corporis et sanguinis Christi in sacra coena – traktát o podobojí
- De communione spirituali integra sub duplici forma panis et vini quantitate plebem concernente
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- BARTOŠ, František Michálek. Světci a kacíři. Praha : Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká, 1949. 334 s. s. 82–105.
- Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku Josef Hrabák. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1959. 531 s. s. 155, 199, 201, 202, 203, 217, 225.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha : Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. s. 441–443.
- Dvě staročeská utrakvistická díla Jakoubka ze Stříbra. K vydání připravili Mirek Čejka a Helena Krmíčková (= Opera Universitatis Masarykianae Brunensis, Facultas Philosophica, 379). Brno (Masarykova univerzita) 2009, 140 s. ISBN 978-80-210-4843-0
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha : Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. s. 154.
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. s. 269.
