Egon Erwin Kisch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pamětní deska Egona Erwina Kische v Praze

Egon Erwin Kisch (29. dubna 1885 Praha – 31. března 1948 Praha) byl pražský německy píšící reportér a spisovatel židovského původu, velmi známý také svojí přezdívkou Zuřivý reportér (der rasende Reporter). Byla to právě jeho touha být u všeho, pokaždé „při tom“, a vše vyzkoušet, která mu tuto přezdívku přinesla.

Narodil se ve velmi tradiční židovské rodině v pražském domě U dvou zlatých medvědů. I přesto byl ale dokonalým kosmopolitou a světoběžníkem. Pohyboval se stejně dobře v pražských šantánech jako v nejvyšší společnosti, v převleku za muslima podnikl pouť do arabské Mekky, v Dánsku se učil klaunem, pracoval jako potápěč atd.

Kisch byl přesvědčením komunistou, ovšem ve všech svých reportážích se držel kréda, že: „Reportér nemá tendence, nemá co ospravedlňovat a nemá stanoviska.“

Studoval techniku, germanistiku a později žurnalistiku. Již před 1. světovou válkou přispíval do některých pražských novin. Za války sloužil v Srbsku, Rusku, Uhrách a Vídni.

Z Vídně do Prahy se pak vrátil až v roce 1920, kde se dále věnoval tvůrčí činnosti, a to jak žurnalistice, tak divadelní avantgardě – spolupracoval například s E. A. Longenem a J. Haškem. Už v roce 1922 ale Prahu opět opouští a stěhuje se do Berlína. Zde se věnoval jednak dopisování pro Lidové noviny a další tiskoviny, ale především cestování. Z těchto cest pochází díla jako Caři, popi, bolševici, Americký ráj a Tajná Čína. Také se účastnil španělské občanské války.

V prosinci 1939 musel kvůli svému původu uprchnout z Evropy, odchází tedy nejprve do USA a poté do Mexika. V březnu 1946 se již těžce nemocný vrátil do Prahy, ale plánovanou knihu o poválečném Československu už nestihl dokončit.