Investigativní žurnalistika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jeremy Scahill v několika knihách publikoval svoje vyšetřování o zločinech v amerických válečných zónách, vojensko-průmyslovém komplexu a profitování z války soukromými žoldáckými firmami jako Blackwater. Později spoluzaložil server The Intercept, skrze který zveřejňuje kritické články a audio podcast o aktuálních politických a společenských událostech.

Investigativní žurnalistika je forma žurnalistiky, která vyšetřuje, zkoumá, analyzuje a zveřejňuje závažné zločiny, politickou korupci, korporační, finanční a organizovaný zločin, porušování lidských práv či válečné zločiny. Investigativní žurnalisté typicky zkoumají dané téma do hloubky skrze investigaci, což může trvat měsíce až roky, a výsledky publikují noviny, zpravodajská agentura nebo novináři na volné noze. Investigativní žurnalistika patří mezi primární zdroje informací a jejím cílem je společenská transparentnost ve veřejném zájmu. Občanská práva investigativních novinářů vykonávat svou práci ochraňuje svoboda tisku.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Britský mediální teoretik Hugo de Burgh říká, že „investigativní novinář je muž nebo žena, jejíž profesí je objevit pravdu a identifikovat odchylky od pravdy skrze jakékoliv médium, které může být k dispozici. Tahle činnost je nazývána investigativní žurnalistikou a je odlišná od podobné práce vykonávané policií, právníky, auditory a regulačními orgány v tom, že není omezena na jediný cíl, není založena na předcházejícím právním rozhodnutí a je úzce spjata s publicitou“.[1]

Investigativní novinářství se liší od mainstreamové žurnalistky a masových médií tím, že běžní reportéři typicky používají jako zdroje svých informací tiskové zprávy, oficiální mluvčí a tiskové konference vlád, politiků, organizací, firem a korporací, jenž typicky zkreslují neutrální pravdu ve svůj prospěch a šíří pouze jimi žádoucí informace a úhly pohledu pro udržení vlastní reputace a podpory od veřejnosti, které jsou následně opakovány běžnými médii (viz model propagandy v demokratických státech; metody jako spin doctoring, mediální manipulace). Investigativní žurnalistika má za úkol cíleně vyhledávat informace, které by jinak nebyly zveřejněny a zatajované informace odkrývat pro veřejný prospěch.[2][3] Investigativní reportéři využívají řadu nástrojů pro svou práci, bývají to většinou různé analýzy, právní dokumenty, závěry vyšetřování a daňové evidence. Dalším zdrojem jsou anonymní informátoři.

Muckraking je historický název pro investigativní žurnalismus.[4]

Významné zdroje a novináři investigativní žurnalistiky[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Novodobé[editovat | editovat zdroj]

Reportéři ČT je investigativní pořad České televize od roku 2004.
Noviny Deník N
Server HlídacíPes.org
Investigace.cz
Server Neovlivní.cz
Magazín Reportér
Časopis Respekt
Jaroslav Kmenta pracuje na volné noze i pro časopis Reportér
Jan Moláček pracoval pro Českou televizi v pořadu Reportéři ČT a roku 2018 pracuje pro Deník N

Historické[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Glenn Greenwald pracoval pro britský The Guardian a později založil ve Spojených státech The Intercept
Laura Poitras publikovala reportáže o whistleblowerovi Edwardu Snowdenovi.

Argentina[editovat | editovat zdroj]

Austrálie[editovat | editovat zdroj]

Bulharsko[editovat | editovat zdroj]

Finsko[editovat | editovat zdroj]

Irsko[editovat | editovat zdroj]

Itálie[editovat | editovat zdroj]

Kanada[editovat | editovat zdroj]

Malta[editovat | editovat zdroj]

Německo[editovat | editovat zdroj]

Polsko[editovat | editovat zdroj]

Rusko[editovat | editovat zdroj]

Saúdská Arábie[editovat | editovat zdroj]

Slovensko[editovat | editovat zdroj]

Spojené království[editovat | editovat zdroj]

The Guardian

Spojené státy[editovat | editovat zdroj]

The Intercept patří mezi přední investigativní noviny ve Spojených státech i ve světě
Ralph Nader patří dlouhodobě mezi přední americké investigativní novináře
Amy Goodman publikuje o porušování lidských práv
Allan Nairn zveřejňuje investigace o porušování mezinárodního zákona v americké zahraniční politice

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Investigative Journalism: Context and Practice. Redakce de Burgh Hugo. London and New York: Routledge, 2000. ISBN 978-0-415-19054-1. (anglicky) 
  2. CHAPTER 1 DEFINING INVESTIGATIVE REPORTING What makes it different from other types of journalism?. Kolumbijská univerzita.
  3. Roy Greenslade. While newsrooms have shrunk, investigative journalism is thriving. 31. březen 2019. The Guardian.
  4. W. David Sloan; LISA MULLIKIN PARCELL. American Journalism: History, Principles, Practices. [s.l.]: McFarland, 2002. Dostupné online. S. 211–213. (anglicky) .
  5. Archivovaná kopie. hlidacipes.org [online]. [cit. 2018-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-21. 
  6. a b c Investigativní novináři si stěžují na účelové policejní výslechy, ukazují na Babiše. novinky.cz. 5. dubna 2018.
  7. a b https://denikn.cz/redakce/
  8. Ondřej Neumann. Český Spotlight. Pohled za kulisy tuzemské investigativní žurnalistiky. HlídacíPes.org. 28. května 2016
  9. a b investigace.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online. 
  10. Recenze: Investigativec Spurný připomíná skutečnosti, na něž je dobré nezapomenout. ČT24. 12.01.2019.
  11. ČTK. Bulharská policie zadržela muže podezřelého z brutální vraždy investigativní novinářky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-10-09 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 
  12. Bomba v autě zabila maltskou novinářku, případ bude vyšetřovat FBI. iDNES.cz. 17. října 2017.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Související organizace
Další

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]