Karel Poláček

Karel Poláček
Busta Karla Poláčka v Rychnově nad Kněžnou
Narození	22. března 1892 Rychnov nad Kněžnou
Úmrtí	21. ledna 1945 Gleiwitz
Povolání	novinář, spisovatel, filmový scenárista, redaktor
Státní příslušnost	Rakousko-Uhersko, poté ČSR
Vzdělání	gymnázium, nedokončená práva
Období tvorby	1920–1943
Literární žánr	beletrie, povídka, fejeton
Významná díla	Bylo nás pět, Hostinec u kamenného stolu, Hráči, Hrdinové táhnou do boje, Okresní město, Podzemní město, Vyprodáno,
Partnerky	Dora Vaňáková
Děti	Jiřina Jelinowitzová
Seznam děl v databázi Národní knihovny

Pamětní deska Karla Poláčka v Rychnově nad Kněžnou

Tento článek pojednává o českém spisovateli. O fotbalistovi SK Plzeň a pozdějším ministru strojírenství pojednává článek Karel Poláček (politik).

Karel Poláček (22. března 1892, Rychnov nad Kněžnou – 21. ledna 1945, Gleiwitz – dříve se uvádělo 19. 10. 1944 v Osvětimi) byl český spisovatel, humorista, novinář a filmový scenárista. Dílo K. Poláčka představuje jednu z nejvýznamnějších hodnot české meziválečné prózy. Ve svých humoristických románech se zaměřil na zobrazení tragikomedie maloměstského života.

Život

Narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec – Jindřich Poláček byl židovský obchodník . Matka se jmenovala Žofie a byla rozená Kohnová. Karel Poláček měl čtyři bratry – Arnošta, Kamila, Ludvíka a Zdeňka, a dva nevlastní sourozence Bertu a Milana z otcova druhého manželství s Emílií Posilesovou.

Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro „vzdorovité chování“ a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil maturitní zkouškou v Truhlářské ulici v Praze roku 1912. Po jeho absolvování začal studovat na právnické fakultě Karlovy univerzity. Zároveň ale v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil. V Praze se Poláček při studiu pokoušel též o zaměstnání, byl však vždy zakrátko propuštěn.

Na začátku první světové války Poláček narukoval do armády a absolvoval důstojnickou školu, nedosáhl však nikdy výše než na hodnost četaře. Byl odvelen na ruskou frontu (Halič), kde zažil porážku rakouské armády a její ústup. Koncem války padl do srbského zajetí, z něhož se vrátil po skončení války.

Nastoupil jako úředník ve vývozní a dovozní komisi (pozdějším Úřadě pro zahraniční obchod). Zkušeností z této práce zužitkoval v povídce Kolotoč, která se stala začátkem jeho spisovatelské dráhy. Od roku 1920 začal psát do satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa. V nich se se seznámil s bratry Karlem a Josefem Čapkovými. Od roku 1922 soustavně spolupracoval s Lidovými novinami jako sloupkař a fejetonista a také soudní zpravodaj. V druhé polovině 20. let působil jako redaktor Tvorby, od roku 1928 pracoval v listech vydavatelství Melantrich především v Českém slově jako sloupkař a soudničkář. V letech 1927–1930 redigoval humoristický časopis Dobrý den. V roce 1933 znovu nastoupil do Lidových novin odkud byl v r. 1939, pro svůj židovský původ, propuštěn. Do Lidových novin psal zejména sloupky a soudničky.

Okupace a rasová perzekuce ho donutily pracovat v Židovské náboženské obci jako knihovník. Své dceři Jiřině zprostředkoval emigraci. Dne 5. července 1943 byl deportován do terezínského ghetta, po roce – dne 19. října 1944 byl poslán transportem do koncentračního tábora Osvětim. Původně se předpokládalo, že zemřel v Osvětimi v plynové komoře, až v 90. letech se podařilo najít důležitého svědka, účastnici pochodu smrti Kláru Baumöhlovou z východního Slovenska, která potvrdila, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, kde napsal krátkou divadelní hru, v níž svědkyně také hrála a že se potom účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde již neprošel selekcí a byl nacisty popraven. Proto bylo posunuto předpokládané datum úmrtí na 21. ledna 1945 do koncentračního tábora Gleiwitz.

Karel Poláček se řadil k tzv. Pátečníkům. Roku 1995 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy.

Dílo

Literární dílo

Bylo nás pět, sousoší v Rychnově nad Kněžnou

Patřil k nejvýznamnějším českým humoristům (často používal satiru i sarkasmus), orientaci v jeho díle komplikuje fakt, že některá jeho díla byla vydána pod jménem některého z jeho přátel.

Řada jeho povídek patří do literatury sci-fi.

Poláček se snažil s humorem zobrazit „malého člověka“ v každodenním životě, častým námětem jeho děl je lidská malost. Je tvůrcem mnoha vtipných novotvarů, např. „ten mně může být ukradenej“.^[zdroj?]

• Dvě povídky Na prahu neznáma a Kouzelná šunka,vydal F.Borový 1925, patří do satirické sci-fi
• Lehká dívka a reportér – 1926 je prvním větším dílem Karla Poláčka. Zachycuje novinářské prostředí s postavou redaktora Hirsche.
• Dům na předměstí – 1928, hrdina policie si zakoupí ve městě dům a tam terorizuje své nájemníky. Poláček se těmto lidem nejen vysmívá, ale zároveň varuje před jejich nebezpečností.
• Muži v offsidu – 1931, děj tohoto románu se odehrává v prostředí fotbalových klubů Viktorie Žižkov a Slavie Praha.
• Hedvika a Ludvík – 1931
• Hlavní přelíčení – 1932 – příběh průměrného člověka, který se v touze po majetku dopustí vraždy; postava samolibého krasořečníka, právníka Fábery, se objevuje i v pozdější pentalogii Okresní město.
• Hostinec U Kamenného stolu – 1941 – humoristický román, jehož vydání muselo být „kryto“ jménem malíře Vlastimila Rady.
• Michelup a motocykl – 1935
• Poláček chtěl napsat pentalogii, ve formě fresky ze života maloměsta. Vydány byly čtyři díly, z pátého byly nalezeny jen fragmenty.
  • Okresní město – 1936, jedná se nejrozsáhlejší Poláčkův román, který se odehrává v malém českém městě těsně před první světovou válkou. Charakterizuje zde jednotlivé společenské vrstvy, upozorňuje na přetvářku, podlézavost a faleš. Charakteristika je ironická až zesměšňující, především u vyšších vrstev.
  • Hrdinové táhnou do boje – 1936
  • Podzemní město – 1937
  • Vyprodáno – 1939
• Bylo nás pět – vyšlo posmrtně, 1946. Příhody pěti malých chlapců na venkově, kniha opět zobrazuje problémy maloměsta očima dítěte. Vzpomínal zde na své dětství. Používá zde kombinaci hovorového a nespisovného jazyka společně se spisovným.
• Židovské anekdoty – jedná se o vtipy, které sesbíral
• Žurnalistický slovník – 1937, úsloví a rčení
• Povídky pana Kočkodana – 1922
• Mariáš a jiné živnosti – 1924
• Povídky izraelského vyznání – 1926
• Život ve filmu – 1927 fejetony o lidech kolem filmu
• O humoru v životě a v umění – 1928 – výběr článků, sloupků a fejetonů
• Hráči – 1931
• Metempsychóza čili stěhování duší – 1936
• Lidé před soudem – 1938 fejetony, sloupky, eseje
• Doktor Munory a jiní lidé – výběr fejetonů a sloupků z let 1935–1939
• Se žlutou hvězdou – vlastní deník
• Edudant a Francimor – 1933, pro mládež

Filmové adaptace

• Muži v offsidu (1931)
• Obrácení Ferdyše Pištory (1931)
• Načeradec král kibiců (1932)
• Dům na předměstí (1933)
• U nás v Kocourkově (1934)
• Hostinec U kamenného stolu (1948)
• Z deníku žáka III.B aneb Edudant a Francimor (TV seriál, 1993)
• Bylo nás pět (TV seriál, 1994)
• Vše pro firmu (TV film, 1998)

Odkazy

Související články

• Seznam českých spisovatelů
• Česká literatura v letech 1900–1945´

Literatura

• Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 77, 93, 95, 158, 174

Externí odkazy

• Můj otec Karel Poláček vzpomínky dcery Jiřiny Jelinowitzové
• Karel Poláček na Kinoboxu.cz