Josef Jireček
| Josef Jireček | |
 Josef Jireček |
|
| Narození | 9. října 1825 Vysoké Mýto, Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí | 25. listopadu 1888 Praha, Rakousko-Uhersko |
| tchán | |
|---|---|
| bratr | |
| syn |
Josef Jireček (9. října 1825 Vysoké Mýto – 25. listopadu 1888 Praha) byl český etnograf, literární historik a vydavatel staročeské literatury. Roku 1871 byl ministrem kultu a vyučování a zavedl rovnoprávnost národních jazyků v rakouských zemích.
Obsah |
[editovat] Život
Jireček pocházel z chudé rodiny, studoval gymnázium v Litomyšli, od roku 1844 historii a jazyky a od roku 1849 práva na Karlově univerzitě. Během studia se intenzivně zabýval cizími jazyky a živil se jako soukromý učitel. Roku 1848 se účastnil Slovanského sjezdu v Praze a roku 1850 vydal „Národopisný přehled království Českého“. Po smrti svého tchána Pavla Josefa Šafaříka vydával jeho slavistické spisy. Od roku 1848 redigoval Pražské noviny a Časopis českého muzea a byl tajemníkem Matice české. Společně s K. J. Erbenem, J. Neubauerem a V. Grünwaldem přeložil do češtiny Občanský zákoník a roku 1850 odešel do Vídně, kde pracoval jako právník na Ministerstvu kultu a vyučování.
Od roku 1851 byl členem komise, která vypracovala české vědecké názvosloví pro střední školy a z pověření ministra Leo Thun-Hohnesteina vydal českou čítanku. Od roku 1859 vedl na ministerstvu oddělení pro střední školy v Čechách a dalších neněmeckých zemích Rakouska. Roku 1862 se zastal pravosti Rukopisu královédvorského. V únoru 1871 ho ministerský předseda hrabě Karl Sigmund von Hohenwart povolal jako ministra školství. V této funkci vyhlásil rovnoprávnost zemských jazyků s němčinou, což vyvolalo velký odpor a po osmi měsících byl v říjnu 1871 odvolán. 1873 se vrátil do Prahy a věnoval se pouze literární činnosti. Byl členem mnoha spolků a výborů, členem polské, jihoslovanské a uherské akademie, archeologických spolků v Moskvě a v Záhřebu a Královské historické společnosti v Londýně. Roku 1884 byl vyznamenán řádem Železné koruny. Svou všestrannou a intenzivní činností si vysloužil nepřátelství mnoha kolegů a roku 1887 se ve Vídni nervově zhroutil. Je pochován na Vyšehradském hřbitově.
[editovat] Dílo (výběr)
- Národopisný přehled království Českého (Praha 1850)
- Německo-český slovník vědeckého názvosloví pro gymnasia a reálné školy (Praha 1853)
- Postup obecného školstva českého od r. 1850 (1866)
- Paзвитак jугoслaвенскога нapодноrа шкoлствa са оссбитим обзиром на Дaлмациjy (Srbskodalmatskij Magazin 1867)
- Die Echtheit der Königinhofer Handschrift kritisch nachgewiesen. (Pravost Rukopisu Královédvorského potvrzena. Praha, 1862
- Ueber den Vorschlag das Ruthenische mit lateinischen Schriftzeichen zu schreiben. (O návrhu, aby se rusínština psala latinským písmem. Wien 1859).
- Die serbischen Privilegien, Verhandlungscongresse u. Synoden (Srbská privilegia, kongresy a synody, 1864.)
[editovat] Edice
- Peter Hubáček Kolinský: O věcech rybářských, ptáčnických a štěpařských (Wien,1857)
- Jan Blahoslav: Grammatika česká (Wien 1857)
- Vilém Slavata: Děje království Uherského v r. 1526-46 (Wien 1857)
- Erinnerungen des Wilhelm Slavata 1608 bis 1619 (Paměti Viléma Slavaty z let 1608-1619. Praha 1866-68)
- Denník Heřmana Černína o druhé poselské cestě do Konstantinopole r. 1644-45 (1858)
- Paměti turecké Michala Konstantinoviće z Ostrovice (1860)
- Saličetovo Ranné lékařství (Praha 1867)
- Práva městská M. Pavla Krystyana z Koldína (1876)
- Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila (1877; 1882)
- Podkoní a žák (Praha, 1878)
- Staročeské divadelní hry (1878)
- Brikcí z Licka a Zřízení zemská království Českého (1880 a 1882)
[editovat] Jazykověda
- Podřečí východních Čech (1863)
- O složených číslovkách staročeských (1864)
- Rozličná povaha hlásky ł a l v češtině (1867)
- Nákres mluvnice staročeské (Praha 1870)
- O zvláštnostech češtiny v starých rukopisech moravských (1887)
[editovat] Historie
- Tomáš Bavorovský a jeho věk (1864)
- Zprávy o některých mravech českých XVI. věku (1864)
- Bartoloměj Paprocký z Hlohol (1866)
- O slovanském bohu Velesu (1875)
- Leben des obersten Hofkanzler W. Grafen Slavata (1876)
- Celnictví české za XVI. věku (1867)
- Jakub Palaeolog (1875)
- Statky pánův z Rožmberka (1875)
- Mikulášenci (1876)
- O hudebních nástrojích staročeských (1876)
- Štíty starých rodin českých a moravských dle kroniky Dalimilovy (1877)
- Zpomínky na kroje staročeské (1877)
- Některé příhody pana Henryka z Waldšteina (1878)
- Zprávy Arabův o středověku slovanském (1878, 1880)
- Chronograf Vrchobreznický (1879)
- Železné krávy (1879)
- Zpráva o židovském pobití v Praze r. 1389 (1880)
- Jakub Bas-ševi z Treuenburka (1883)
- Dějepisné zprávy ve spisech náboženského obsahu z XVI. a XVII. věku
- Zur Geschichte der Juden in Böhmen
- Duchovní styky Čechův a Maďarův za XIV.-XV. věku a uherští Husité (1885)
[editovat] Literatura
- O českém prvotním překladu evangelií (1859)
- Překladové čeští kroniky trojanské (1860)
- Staročeské duchovní romány (1862)
- Studia z oboru mythologie české (1863)
- Šafařík's Bruchstück des Nibelungenliedes (Šafaříkův zlomek Písně o Niebelunzích, 1863)
- Ku kritickému rozboru Alexandreidy (1865)
- Antologie literatury české I./III. (Praha 1879-1881)
- O vyvinutí historické prosy české od 10. do 18. věku (1873)
- Literatura exulantův českých (1874)
- Dějiny literatury české do 18. sytoletí (1875-6)
- O stavu literatury české v r. 1815-20 (1878)
- Hymnologia bohemica, dějiny církevního básnictví českého až do XVIII stol. (1878)
- Hankovy původní písně (1879)
- Zbytky českých národních písní ze XIV. do XVIII. věku (1879, 1881)
- Idyllická skládání ze XVII. věku (1881)
- Jiří (Hanus) Lanskronský z Kronenfeldu (1883)
- Jan Racek (Rodericus) z Chotěřiny (1888)
- Jan Hodějovský z Hodějova a latinští básníci tovaryšstva jeho (1884).
- Rückblicke in die Zustände Böhmens des XVII. und XVIII. Jahrh., mit besonderer Beachtung der Entwicklung der böhm. Literatur seit Maria Theresia (Ohlédnutí na poměry v Čechách 17. a 18. století se zvláštním ohledem na rozvoj české literatury od Marie Terezie, 1886)
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha : Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
- KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
V tomto článku je použit překlad textu z článku Josef Jirecek na německé Wikipedii.
