Řád sv. Stanislava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Řád sv. Stanislava
Императорский и Царский Орден Святого Станислава
Odznak II. třídy řádu z roku 1867

Odznak II. třídy řádu z roku 1867

Základní info
Kategorie: obecný záslužný
Země původu: Polsko
Ruské impérium od 1831
Založil: Stanislav II. August Poniatowski
Motto: Odměňováním podněcuje
Počet tříd: 3
Odznak: zlatý osmirohý kříž s červeným smaltem ukončený kuličkami mezi rameny zlatí dvouhlaví orli
Hvězda: stříbrná osmicípá
Stuha: červená s bílo-červeno-bílými okraji
Stuha

Řád svatého Stanislava nebo oficiálním celým jménem Imperátorský a carský řád svatého Stanislava (rusky: Императорский и Царский Орден Святого Станислава) byl původně polský záslužný řád založený králem Stanislavem II. Poniatowským 7. května roku 1765. Řád byl obnoven jako obecný záslužný řád carem Alexandrem I. v souvislosti se vznikem tzv. Kongresovky. Po polském povstání v letech 1830–1831 byl řád přímo zařazen mezi ruské imperátorské řády a sloužil k odměňování vysokých úředníků.[1] Řád byl udělován až do konce monarchie v Rusku v roce 1917 a po roce 1918 nebyl převzat mezi polské řády.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řád založil polský král Stanislav II. August Poniatowski 7. května roku 1765 na památku polského světce sv. Stanislava. Po připojení Polského království k Rusku v roce 1815 začal být řád používán carem Alexandrem I. k odměňování polských šlechticů. Alexandr také vydal 1. prosince 1815 statut řádu podle kterého se řád uděloval původně ve čtyřech třídách.[2] V důsledku polského povstání v letech 1830 a 1831 a následnou změnou postavení Polska v rámci Ruského impéria byl řád zařazen rozhodnutím cara Mikuláše I. přímo mezi ruské řády a byli jím odměňování také ne-Poláci. V souvislostí s touto změnou byl v roce 1839 také ustanoven nový statut, který rozdělil řád do celkem tří tříd a potvrdil obecný záslužný status řádu.[3] Podle tohoto statutu byl řád udělován "jako vyznamenání za zásluhy o obecné blaho Ruské říše a s ním nerozdílně spojeného Polského království".[4]

Řádový svátek se slavil každoročně 24. dubna. V souvislosti s udělením řádu se vyplácela jeho nositelům jednorázová peněžní odměna. V případě I. třídy se jednalo o celkem 120 rublů, u II. třídy 30 rublů a u poslední, III. třídy 15 rublů. Při udělení vojenské formy řádu se částka navyšovala o polovinu částky příslušející podle třídy (např. I. třída – 120 + 60 rublů).[5] S řádem se původně spojovalo také udělení šlechtického titulu. Od roku 1855 se dědičné šlechtictví udělovalo jenom s I. třídou, zatímco u II. a III. třídy od toho bylo opuštěno.[6]

Hlava carské rodiny Romanovců jej uděluje dodnes jako dynastický řád.[7] Dále pak existují tři soukromá sdružení, vydávající se za pokračování řádu sv. Stanislava, nicméně tento nárok byl odmítnut, jak polskými úřady, tak i akademickou obcí.[8][9][10]

Třídy a pravidla nošení[editovat | editovat zdroj]

Řád byl od roku 1831 udělován celkem ve třech třídách:

  • I. třída (odznak na velkostuze a hvězda)
  • II. třída (odznak u krku)
  • III. třída (odznak na prsou)

Velkostuha I. třídy s odznakem řádu se nosila přes pravé rameno a hvězda se připínala na prsa na levou stranu. II. třída se nosila připnutá na stuze u krku obdobně jako řád sv. Anny. Odznak III. třídy se zavěsil na prsa stejně jako řád sv. Anny.[11]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Odznakem řádu byl zlatý osmihrotý kříž zdobený červeným smaltovánám. Na pozadí křížů jsou umístěny zlaté obloučky. Mezi rameny se nachází dvouhlaví orli ve zlaté barvě. Uprostřed kříže je medailon s latinskými iniciálami S.S. (Svatý Stanislav) obklopenými zeleným věncem.

Hvězda řádu je stříbrná a osmihrotá. Uprostřed ní se nachází oválný medailon s iniciálami S/S. Kolem se vine latinský nápis Premiando iniciat (Odměňováním podněcuje).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha : Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. S. 144. (česky) 
  2. Исторический очерк российских орденов и сборник основных орденских статусов.. St. Peterburg : [s.n.], 1891. 476 s. S. 22. (rusky)  Dále jako Исторический очерк.
  3. Российские императорские и царские ордена: краткий исторический очерк, выдержки из орденских . статутов и правила ношения орденов / по поручению канцлера российских императорских и царских орденов. St.Peterburg : [s.n.], 1901. 93 s. S. 43. (rusky)  Dále jen Российские императорские и царские ордена.
  4. Исторический очерк, s. 23.
  5. Российские императорские и царские ордена, s. 45.
  6. Исторический очерк, s. 24.
  7. Oficiální stránky carské rodiny (rusky)
  8. The Self-Styled Order of St. Stanislas of Mr. Juliusz Nowina-Sokolnicki
  9. Opinion of G. Stair Sainty
  10. The Once and Perhaps Still Lucrative Trade in Polish Military Decorations
  11. Российские императорские и царские ордена, s. 53.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LOBKOWICZ, František. Encyklopedie řádů a vyznamenání. Praha : Libri, 1995. 238 s. ISBN 80-901579-9-8. (česky)