Švýcarská garda
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Švýcarská garda je označení pro švýcarské námezdné vojáky, kteří sloužili jako osobní nebo čestná stráž na mnoha evropských dvorech, či měli za úkol střežit paláce. V současné době existuje pouze papežská švýcarská garda ve Vatikánu.
[editovat] Švýcarská garda ve Francii
Ve Francii byly činné dva různé sbory švýcarských vojáků: Cent Suisses (založen 1496), který sloužil jako ochrana vnitřních prostor královského paláce a jako panovníkova osobní a čestná stráž, a Gardes Suisses (založen 1616) chránící vchody a vnější prostory. V obdobích války měla švýcarská garda i bojové úkoly. Nejslavnější episodou v historii francouzských švýcarských gard byla obrana paláce Tuileries v průběhu Francouzské revoluce: z původních devíti set jich přímo v boji nebo při masakru po kapitulaci zahynulo přes šest set. V roce 1832 byly všechny švýcarské regimenty začleněny do nově vzniknuvší Cizinecké legie.
[editovat] Papežská švýcarská garda
Papežská švýcarská garda (něm. Schweizergarde, it. Guardia Svizzera Pontificia, lat. Pontificia Cohors Helvetica nebo Cohors Pedestris Helvetiorum a Sacra Custodia Pontifici) je malá vojenská jednotka zodpovědná za ochranu Apoštolského paláce, vstupu do Vatikánu a osobní bezpečnost papeže. Byla založena roku 1506, po desetiletích aliance mezi Papežským státem a Švýcarskou konfederací. Jejím oficiálním jazykem je němčina a italština.
Členové musí být švýcarští občané, mužského pohlaví, katolíci, s ukončeným výcvikem u švýcarské armády. Noví rekruti musí mít věk mezi 19 a 30 lety, minimálně středoškolské vzdělání a měřit minimálně 174 cm. Mimo tradiční halapartny a meče mají gardisté k dispozici i moderní střelné zbraně.
