Žaludeční vřed

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Žaludeční vřed (též peptický vřed nebo gastroduodenální vřed) je zánětlivé onemocnění žaludku, při němž je stěna žaludeční sliznice poškozena přímým působením kyseliny chlorovodíkové z žaludeční šťávy, pH se pohybuje kolem 1-2. Za normálních okolností je sliznice žaludku chráněna zejména vrstvou hlenu (mucinu). V případě poškození ochranné vrstvy ať již snížením tvorby mucinu nebo zvýšeným odstraňování mucinu, může dojít k poškození sliznice. Poškozeno je obvykle okrouhlé ložisko v průměru dosahujícím až několika centimetrů. Protože jako ochranný faktor se uplatňuje i uspořádání krevního toku (krev ve stěně žaludku je zásaditější než krev v těle), objevují se nejčastěji léze v místech s nižším průtokem krve, tedy v malém ohbí (malé kurvatuře) žaludku.

Benigní peptický vřed nalezený ve spodní části žaludku před vrátníkem (pylorus); právě v této oblasti zvané antrum se peptický vřed často vyskytuje. Vzorek z vyoperovaného žaludku (tj. po gastrektomii).

Příčiny jsou různé, patří mezi ně:

  • infekce bakterií Helicobacter pylori, která narušuje ochrannou vrstvu sliznice
  • polékové vředy - zejména nesteroidní protizánětlivé látky a glukokortikoidy (Ibalgin)
  • vředy z akutního stresu (např. chirurgického výkonu) - cestou vyplavených glukokortikoidů
  • nadměrná produkce některých hormonů - např. gastrinu při Zollinger-Ellisonově syndromu

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

Mezi obecné projevy žaludečních vředů patří bolest žaludku (na lačno/po jídle), nechutenství, nauzea, zvracení, průjem. Nicméně žaludek a dvanáctník spolupracují při zpracovávání potravy, proto i příznaky spojené s vředovou chorobou jsou do značné míře závislé na příjmu a složení toho, co právě jíme. Nejčastěji pociťujete bolest v nadbříšku, která u dvanáctníkového vředu může vystřelovat i do zad. Bolest se charakteristicky zesiluje po jídle. Žaludeční vřed vyvolá svíravé bolesti v nadbřišku nejčastěji do 2 hodin od posledního jídla, kdežto při onemocnění dvanáctníkovým vředem pociťujete maximum bolesti teprve 2 až 4 hodiny po jídle. Obtíže většinou probíhají dlouhodobě a málokdy odpovídají skutečnému rozsahu vředu. Obrovský žaludeční vřed může být náhodným nálezem u člověka, který nikdy bolestmi břicha netrpěl.

Rizikové faktory[editovat | editovat zdroj]

kouření, pití kávy, alkoholu, stres, špatná životospráva (vysoký obsah tuku a soli v potravě), dědičnost, léky (např.Ibalgin)

Vyšetření[editovat | editovat zdroj]

Pohled, pohmat, poklep, stanovení průkazu na Helicobacter pylori, Endoskopie

Léčba[editovat | editovat zdroj]

  • antacida, antiulceróza
  • antagonisté H2-receptorů
  • antagonisté M3-receptorů
  • inhibitory protonové pumpy (omeprazol)
  • antibiotika (k eradikaci H. pylori)

Komplikace[editovat | editovat zdroj]

  • Penetrace (průnik vředu na jiný orgán)
  • Perforace (proděravění žaludku)
  • Krvácení do zažívacího traktu, kdy se objevuje se černá typicky zapáchající průjmovitá stolice s obsahem natrávené krve, tzv. meléna
  • Prasknutí (příznaky-zvracení krve-zástava krvácení se provádí endoskopicky)


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KREJČÍ, Ivona. Vředová choroba žaludku a duodena. Med Pro Praxi. 2007, roč. 4, čís. 2, s. 209-210. Dostupné online. ISSN 1803-5310.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]