Vojtěch Šafařík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vojtěch Šafařík (1882)

Vojtěch Šafařík (26. říjen 1829 Novi Sad - 2. červenec 1902 Praha) byl český chemik a astronom, podílel se na zkoumání pravosti Rukopisů. Jednalo se o syna Pavla Josefa Šafaříka.

Studoval chemii v Praze, Berlíně a v Göttingenu, kde spolupracoval na přípravě diethylmagnesia, první organické sloučeniny hořčíku.

V roce 1860 vydal první českou vysokoškolskou učebnici „Základové chemie čili lučby“ a podílel se na vytvoření českého chemického názvosloví. Poopravil tak do té doby používané názvosloví Jana Svatopluka Presla a Josefa Jungmanna.

Zavedl koncovky pojmenování oxidů podle valence příslušného prvku, které byly téměř po 50 letech v roce 1914 pozměněny do podoby, která se dosud používá (-ný, -natý, -itý, -ičitý, ičný (-ečný), -ový, -istý, -ičelý).

V roce 1869 se stal profesorem chemie na české polytechnice, po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity se stal v roce 1882 prvním profesorem chemie její české části. Ke konci života se věnoval výhradně astronomii.

Na jeho památku byla pojmenována planetka (8336) Šafařík a kráter Šafařík na odvrácené straně Měsíce.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Chemické listy 73 (1979), číslo 12, str. 1254 - 1268

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Crater Šafařík on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS (anglicky)