Josef Beneš (jazykovědec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Beneš
Josef Beneš
Josef Beneš
Narození 11. ledna 1902
Prachatice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. prosince 1984
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příbuzenstvo
dcera Dobrava Moldanová
zeť Bedřich Moldan

Josef Beneš (11. ledna 1902 Prachatice, Rakousko-Uhersko17. prosince 1984 Praha, Československo) byl český antroponomastik a bohemista.

Vystudoval bohemistiku a germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1930). Vyučoval na středních školách postupně v Prachaticích, Mukačevu, Soběslavi, na Kladně a v Amerlingově učitelském ústavu v Praze. Po 2. světové válce pracoval krátce na ministerstvu školství. Dále vyučoval na různých učilištích a průmyslových školách. Počátkem 60. let vyučoval na Pedagogickém institutu v Liberci, později přednášel na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem.

Od roku 1933 publikoval články o českých příjmeních především v časopise Naše řeč, později též ve Zpravodaji místopisné komise ČSAV (ZMK). Část práce vycházející časopisecky byla zpracována do knihy O českých příjmeních (1962). Bohatý materiál byl v roce 1983 shrnut dcerou Dobravou (provdanou Moldanovou) do knihy Naše příjmení. Z pozůstalosti byla editorkou Marií Novákovou vydána fundamentální práce Německá příjmení u Čechů (1998).

Josef Beneš patří spolu s Vladimírem Šmilauerem, Janem Svobodou a Antonínem Profousem mezi zakladatele a největší představitele české onomastiky a antroponomastiky.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • O českých příjmeních, Praha 1962
  • Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]