Kirill Semjonovič Moskalenko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kirill Semjonovič Moskalenko
Kiril Moskalenko
Kiril Moskalenko
Narození: 28. dubna (11. května) 1902
obec Grišino u Doněcku, Ukrajina, Ruské impérium
Úmrtí: 17. června 1985 (ve věku 83 let)
Moskva URS Sovětský svaz
Vojenská kariéra
Hodnost: maršál SSSR
Války: Velká vlastenecká válka
Bitvy: Bitva před Moskvou
Stalingradská bitva
Bitva u Kurska
Bitva na Dněpru
Osbobozování Lvova a Kyjeva

Kiril Semjonovič Moskalenko (rusky: Кирилл Семенович Москаленко) (28. dubna (11. května) 1902, obec Grišino u Doněcku na Ukrajině17. června 1985 v Moskvě) byl sovětský vojevůdce, maršál SSSR, hrdina SSSR, hrdina ČSSR, hlavní velitel sovětských strategických raketových sil, generální inspektor ministerstva obrany SSSR.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v ukrajinské rolnické rodině. Do Rudé armády vstoupil v roce 1920 a na různých místech se aktivně zúčastnil ruské občanské války. Po válce studoval na Frunzeho válečné akademii. Během sovětsko-finské Zimní války působil jako velitel dělostřelectva u 51. divize.

Během Velké vlastenecké války nejprve velel protitankové brigádě. Od roku 1941 do března 1942 působil jako velitel u různých jednotek : 1. protitanková brigáda, 15. střelecký sbor, 6. armáda, 6. jezdecký sbor. Poté působil u dalších jednotek, v 38. armádě, v červnu až srpnu 1942 u 1. tankové armády, v srpnu a říjnu 1942 pak v 1. gardové armádě, později do října 1943 pak velel 40. armádě v sestavě Voronežského frontu. Kiril Moskalenko velel této armádě také v Bitvě u Kurska.

Zúčastnil se jak bitvy o Moskvu, Stalingradské bitvy, bitvy u Kurska, bojoval na Dněpru, zúčastnil se osbobozování Lvova a Kyjeva.

Od října 1943 až do konce války Kiril Moskalenko velel 38. armádě. Jeho jednotka osvobozovala Ukrajinu, Polsko a nakonec i Československo. V Karpatsko-dukelské operaci patřil do sestavy 38. armády i 1. československý armádní sbor. 38. armáda se zúčastnila i Ostravské operace a Pražské operace.

Po válce pak působil až do roku 1960 jakožto velitel Moskevského vojenského okruhu. Dne 11. března 1955 byl povýšen do hodnosti maršála Sovětského svazu. V letech 1960-1962 pak působil ve funkci velitele sovětských strategických raketových sil, poté jako generální inspektor Sovětské armády.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

  • 1917 absolvoval dvoutřídní učiliště v Grišinu
  • 1918 absolvoval jeden ročník zemědělského učiliště
  • 1922 absolvoval ukrajinskou Sjednocenou školu rudých velitelů
  • 1928 absolvoval Dělostřelecké kurzy zdokonalování velitelského sboru
  • 1939 absolvoval Kurzy zdokonalování velitelského sboru při Dělostřelecké akademii F.E.Dzeržinského

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

  • od srpna 1920 v Rudé armádě
  • září 1922 - květen 1935 - velel dělostřeleckým jednotkám, naposled pluku
  • květen 1935 - duben 1941 náčelník dělostřelectva brigády, 51. divize, sboru
  • duben - srpen 1941 - velitel 1. dělostřelecké motorizované protitankové brigády (zálohy Hlavního velení)
  • srpen - září 1941 - velitel 15. střeleckého sboru
  • 1941 - 1942 - zástupce velitele 6. armády
  • únor - březen 1942 - velitel 6. jezdeckého sboru
  • březen - červenec 1942 - velitel 38. armády
  • červenec - srpen 1942 - velitel 1. tankové armády
  • srpen - říjen 1942 - velitel 1. gardové armády
  • říjen 1942 - říjen 1943 - velitel 40. armády
  • říjen 1943 - srpen 1948 - velitel 38. armády
  • srpen 1948 - červen 1953 - velitel Moskevského rajónu PVO
  • červen 1953 - říjen 1960 - velitel Moskevského vojenského okruhu
  • 26. října 1960 - 24. dubna 1962 - Hlavní velitel raketových vojsk strategického určení a náměstek ministra obrany
  • duben 1962 - prosinec 1983 - Hlavní inspektor ministerstva obrany
  • prosinec 1966 - prosinec 1983 - současně náměstek ministra obrany
  • od prosince 1983 ve skupině generálních inspektorů

Hodnosti[editovat | editovat zdroj]

Řády a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

  • od 1926 člen VKS(b)
  • od 25. února 1956 člen ÚV KSSS
  • poslanec Nejvyššího sovětu 2. - 11. volebního období

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • На Юго-Западном направлении. Воспоминания командарма. Книга I.. Moskva : Nauka, 1969. Dostupné online. (rusky) 
česky: Na jihozápadním směru. Vzpomínky velitele armády. 1941-1943.. Překlad Josef Milotický. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1976. 432 s. (Paměti; sv. 45)  
  • На Юго-Западном направлении. 1943-1945. Воспоминания командарма. Книга II.. Moskva : Nauka, 1973. Dostupné online. (rusky) 
česky: Na jihozápadním směru. Vzpomínky velitele armády. Díl 2. 1943-1945.. Překlad Josef Milotický. 1. vyd. Praha : Naše vojsko, 1976. (Paměti)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Kirill Semjonovič Moskalenko Nástupce
Pavel Artěmjevič Artěmjev velitel Moskevského vojenského okruhu
1953—1960
Nikolaj Ivanovič Krylov
Mitrofan Ivanovič Nedělin Hlavní velitel raketových vojsk strategického určení
1960—1962
Sergej Semjonovič Birjuzov
Konstantin Konstantinovič Rokossovskij Hlavní inspektor ministerstva obrany
1962—1983
Vladimír Leonidovič Govorov