Stanislav Neumann (herec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stanislav Neumann s matkou a sestrou Lalou v roce 1905
Příbuzenstvo
otec Stanislav Kostka Neumann
matka Kamilla Neumannová
syn Stanislav Neumann (básník)
sestra Kamila Značkovská-Neumannová
sestra Soňa Neumannová
švagr Jan Škoda

Stanislav Neumann starší (16. července 1902, Praha – 19. února 1975, Praha) byl český divadelní, rozhlasový a filmový herec.

Hrob na Vinohradském hřbitově v Praze

Obsah

Život [editovat]

Syn básníka Stanislava Kostky Neumanna a Kamilly Neumannové, rozené Krémové, narodil se na pražském Žižkově v Chelčické ulici. Otec básníka Stanislava Neumanna, bratr herečky Soni Neumannové, švagr režiséra Národního divadla Jana Škody [1].

Studoval na žižkovské reálce, kde jeho profesorem němčiny byl pozdější divadelní kritik Jindřich Vodák. V roce 1921 nastoupil k Zöllnerově divadelní společnosti na Kladně, v tomtéž roce pak k řediteli Strouhalovi do Kladenského divadla. V sezóně 1921/1922 vystupoval v Ostravě, následně se vrátil na sezónu 1922/1923 opět na Kladno. Po prázdninách v roce 1923 nastoupil do kočovné společnosti ředitele Kosteleckého, po ukončení činnosti společnosti přešel k souboru Biblická scéna. V červnu roku 1924 z ní odešel a působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Od podzimu 1924 do března 1925 byl na pozvání režiséra Karla Dostala členem sboru elévů Národního divadla [2].

V roce 1925 se stal členem souboru Zkušební scény na Žižkově, kde nejen hrál, ale byl i dramaturgem a režisérem. Příležitostně hostoval ve Švandově divadle a v Divadle na Vinohradech. Koncem roku 1925 přešel s Jiřím Frejkou a několika členy Zkušební scény do Divadla na Slupi, kde bylo ustanoveno Divadlo mladých, později přejmenované Jiřím Frejkou na Osvobozené divadlo [3]. Na jaře 1926, krátce poté co se oženil, odešel Neumann z Osvobozeného divadla do Divadla Vlasty Buriana, kde působil do února 1927 [4]. Na pozvání režiséra K.H.Hilara se vrátil jako host do pražského Národního divadla a řádným členem činohry se zde stal 1.března 1927. V Národním divadle působil až do své smrti v roce 1975.

Během Pražského povstání doprovázel Stanislav Neumann nákladní auto plné zbraní a byl zajat oddílem SS [5]. Uvězněn byl v loretánském klášteře a popraven měl být 9. 5. 1945, k čemuž už naštěstí nedošlo [6]. Jeho jediný syn byl v tu dobu uvězněný v Terezíně. Hned po osvobození se Stanislav Neumann vydal do Terezína, kde svého syna našel a vážně nemocného jej dopravil do Prahy, čímž mu zachránil život.

V letech 1945 až 1953 vyučoval na dramatickém oddělení pražské konzervatoře a později působil i jako pedagog na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. K jeho žákům patřili např. Jiřina Jirásková, Irena Kačírková, Jiří Vala, Luděk Kopřiva, Milan Friedl a Milan Neděla [7].

Již od roku 1928 účinkoval ve filmu (např. němé filmy Švejk v civilu, Plukovník Švec).

Za svůj život vytvořil kolem 300 divadelních a 100 filmových postav [8].

Citát [editovat]

„ Vím, že jsem zůstal Tylovu Kalafunovi mnoho dlužen, i když jsem ho hrál nastokrát při vyprodaných hledištích v Národním i mimo Prahu. Ale Kalafuna byl a bude pro mne vždy velkým mezníkem na cestě za hledáním člověka na jevišti. “
— Stanislav Neumann [9]

Ocenění [editovat]

Dílo [editovat]

Divadelní role, výběr [editovat]

Z nejznámějších filmových rolí [editovat]

Rozhlasové role, výběr [editovat]

Gramofonové nahrávky, výběr [editovat]

Odkazy [editovat]

Nuvola apps bookcase.svg
Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Stanislav Neumann

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. ( http://archiv.ucl.cas.cz/ ).

Reference [editovat]

  1. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 336
  2. ↑ Petr Hořec: Stanislav Neumann, Orbis, Praha, 1963, str. 16–37
  3. ↑ Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 65
  4. ↑ Petr Hořec: Stanislav Neumann, Orbis, Praha, 1963, str. 48
  5. ↑ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 141
  6. ↑ Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 179, ISBN 80-86182-51-7.
  7. ↑ Petr Hořec: Stanislav Neumann, Orbis, Praha, 1963, str. 86
  8. ↑ Petr Hořec: Stanislav Neumann, Orbis, Praha, 1963, str. 7
  9. ↑ Petr Hořec: Stanislav Neumann, Orbis, Praha, 1963, str. 59

Literatura [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Bližší informace mohou být uvedeny na diskusní stránce.
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stanislav_Neumann_(herec)&oldid=10213369“