Margit Kovács
| Margit Kovács | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. listopadu 1902 Győr |
| Úmrtí | 4. června 1977 (ve věku 74 let) Budapešť |
| Místo pohřbení | Hřbitov Farkasréti |
| Alma mater | Königliche Kunstgewerbeschule München (1928–1929) |
| Povolání | sochařka a keramička |
| Ocenění | Kossuthova cena (1948) Zasloužilý umělec Maďarska (1953) čestný občan Győru (1971) Magyar Örökség díj (1996) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Margit Kovács (30. listopadu 1902, Győr – 4. června 1977, Budapešť) byla maďarská sochařka a keramička.
Život[editovat | editovat zdroj]
1924-1926 studovala grafiku a malbu na porcelán u Álmose Jaschika a poté základy práce s keramikou u Herty Bücher ve Vídni. Dále studovala v Mnichově Státní školu užitých umění.
Samostatně tvořit začala roku 1930, kdy vytvořila několik terakotových sošek, reliéfů a několik dalších dekorativních předmětů a slavila s nimi úspěch na Národním salónu a toho samého roku se dočkala i oficiálního ocenění na 4. výstavě užitého umění v Monze. velkou zkušeností pro ni byla práce v porcelánce v Sèvres. Pro maďarskou výstavu na EXPO 1937 vytvořila keramický obraz Budapešť královna na Dunaji. 1939-1940 vyzdobila portál kostela Svatého Emericha v Györu.
Ve druhé polovině 20. století začala vypalovat spíše barevné sošky glazurované než terakotové. Margit Kovács milovala příběh, její sošky často vyprávějí nějaký příběh. Ruce sošek bývají jakoby přerostlé a jejich gesta k nám mluví. I v dospělosti se umělkyně dokázala dívat na svět očima dítěte. Mnohé z jejich prací jsou plné okouzlení maďarským národním folklórem (např. Kojící matka, 1948, Sklizeň jablek, 1952 nebo Oblékání nevěsty, 1953). Ráda ztvárňovala příběhy z řecké a křesťanské mytologie (Filémón a Baukis, 1970 nebo Jidášův polibek, 1956). Margit Kovács byla citově velmi připoutána ke své matce a mnohé sochy a reliéfy, které vznikly po matčině smrti vyjadřují zoufalství a ztrátu jistot. Několik let po smrti matky umírá i sama Margit Kovács.
Margit Kovács odkázala množství svých sošek a dekorativních předmětů městu Szentendre. Zde se dnes nachází její muzeum. Další muzeum se nachází v jejím rodném Györu.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SZABÓ MASSÁNYI, Kinga. Hétvégi kirándulások: Szentendre. Budapest: Tourinform ISBN 963-229-486-6. S. 10–11.
- SCHENK, Lea. Margit Kovács. Budapest: Karinart, 2007. ISBN 978-963-06-4099-2.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Margit Kovács na Wikimedia Commons - Dílo Margit Kovács
- Museum Margit Kovács v Szentendre
- Museum Margit Kovács v Györu
