Interpunkční znaménko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interpunkční znaménka (též členicí znaménka) jsou grafické znaky, které v písemném projevu vyjadřují strukturu a organizaci textu; při čtení a v mluvě se projevují intonací a přestávkami v řeči. Jejich používání se nazývá interpunkce.
Obsah |
[editovat] Interpunkce v češtině
| Znaménko | Název | Funkce | |||
|---|---|---|---|---|---|
| . | tečka | Ukončuje větu, označuje zkratky, označuje řadové číslovky. | |||
| , | čárka | Odděluje věty v souvětí, složky několikanásobných větných členů, volně vložené či připojené výrazy. | |||
| ; | středník | Znaménko, jehož funkce je mezi tečkou a čárkou – odděluje části jedné věty, ale výrazněji než čárka. | |||
| : | dvojtečka | Uvozuje větu či její část, která nějak rozvíjí či doplňuje předchozí text; často např. uvozuje přímou řeč. | |||
| ! | vykřičník | Ukončuje větu rozkazovací či zvolací. | |||
| ? | otazník | Ukončuje větu tázací. | |||
| – | — | pomlčka | Odděluje části projevu, naznačuje pomlku v řeči, vyznačuje rozsah (od–do). | ||
| ‐ | spojovník | Spojuje těsně vázaná slova, na konci řádku se používá při dělení slov; píše se zásadně bez mezer. V praxi se občas nesmyslně a nesprávně používá i pro zdůraznění koncovky číslovky (například od 18-ti let). | |||
| … | výpustka (tři tečky) | Nahrazuje vypuštěnou část textu, uvnitř textu naznačuje přerušovanou řeč. | |||
| „“ | ‚‘ | »« | uvozovky | Uvozují přímou řeč (citáty apod.). | |
| ’ | apostrof (odsuvník) | Nahrazuje vynechané písmeno, používá se pro zkracování letopočtů. | |||
| () | [] | {} | 〈〉 | závorky | Označují volně vložené části textu, méně důležité či jen okrajově související pasáže. |
| / | lomítko | ||||
[editovat] Paragraf
Ač způsob užití paragrafu - znak § - do značné míry naplňuje výše uvedenou charakteristiku interpunkčního znaménka, není podle běžné úzu považován za toto znaménko. Paragraf dělí text na smysluplné celky a tím mimo jiné usnadňuje odkazování na části písemnosti. Dominantní využití paragrafu představuje členění normativních aktů nebo jiných právních listin. Marginálně se paragraf užívá i v odborných textech (například některých matematických článcích).
[editovat] Souběh diakritických znamének
V případě, že nastanou současně dva různé důvody pro užití tečky, je užita jen jedna tečka (například tečka za zkratkou (atd.) a konec věty : Prvočísla jsou čísla dva, tři, pět atd.). Obdobně v případě tečky a výpustky je uvedena jen výpustka.
V ostatních případech se píší všechna diakritická znaménka (například vykřičník a otazník za větou, zdůraznění významu diakritického znaménka jeho vícenásobným uvedením).
[editovat] Ostatní interpunkce a interpunkce v cizích jazycích
| Znaménko | Název | Funkce | |||
|---|---|---|---|---|---|
| “ ” | ‘ ’ | Uvozovky | Uvozovky používané v angličtině. | ||
| [ ] | Hranaté uvozovky | Do hranatých závorek se uvozuje výslovnost - např. hello [helou]. | |||
| " " | Rovné uvozovky | Rovné uvozovky používané např. na psacím stroji či v kódu ASCII | |||
