Interpunkční znaménko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Interpunkční znaménka (též členicí znaménka) jsou grafické znaky, které v písemném projevu vyjadřují strukturu a organizaci textu; při čtení a v mluvě se projevují intonací a přestávkami v řeči. Jejich používání se nazývá interpunkce.

Základní a nejběžnější členící znak je ovšem mezera. Obdobně lze chápat i ostatní bílé znaky, jako tabulátor a odřádkování resp. linky mezi řádky nebo sloupci, pokud se jedná o svisle psaná písma.

Interpunkce v češtině[editovat | editovat zdroj]

Znaménko Název Funkce
. tečka Ukončuje větu, označuje zkratky, označuje řadové číslovky.
, čárka Odděluje věty v souvětí, složky několikanásobných větných členů, volně vložené či připojené výrazy.
; středník Znaménko, jehož funkce je mezi tečkou a čárkou – odděluje části jedné věty, ale výrazněji než čárka.
: dvojtečka Uvozuje větu či její část, která nějak rozvíjí či doplňuje předchozí text; často např. uvozuje přímou řeč.
! vykřičník Ukončuje větu rozkazovací či zvolací.
? otazník Ukončuje větu tázací.
pomlčka Odděluje části projevu, naznačuje pomlku v řeči, vyznačuje rozsah (od–do).
spojovník, rozdělovník Spojuje těsně vázaná slova, na konci řádku se používá při dělení slov; píše se zásadně bez mezer. V praxi se občas nesprávně používá i pro zdůraznění koncovky číslovky (například od 18-ti let).
výpustka (tři tečky, trojtečka) Nahrazuje vypuštěnou část textu, uvnitř textu naznačuje přerušovanou řeč.
„“ ‚‘ »« uvozovky Uvozují přímou řeč (citáty apod.).
apostrof (odsuvník) Nahrazuje vynechané písmeno, používá se pro zkracování letopočtů.
() [] {} 〈〉 závorky Označují volně vložené části textu, méně důležité či jen okrajově související pasáže.
/ lomítko

Paragraf[editovat | editovat zdroj]

paragraf (§) způsobem svého užití do značné míry naplňuje výše uvedenou charakteristiku interpunkčního znaménka, není za něj podle běžného úzu považován. Paragraf dělí text na smysluplné celky a tím mimo jiné usnadňuje odkazování na části písemnosti. Dominantní využití paragrafu představuje členění normativních aktů nebo jiných právních listin. Marginálně se paragraf užívá i v odborných textech (například některých literárních článcích).

Souběh interpunkčních znamének[editovat | editovat zdroj]

V případě, že nastanou současně dva různé důvody pro užití tečky, je užita jen jedna tečka (například tečka za zkratkou (atd.) a konec věty: Prvočísla jsou čísla dva, tři, pět atd.). Obdobně v případě tečky a výpustky je uvedena jen výpustka.

V ostatních případech se píší všechna interpunkční znaménka (například vykřičník a otazník za větou, zdůraznění významu interpunkčního znaménka jeho vícenásobným uvedením).

Ostatní interpunkce a interpunkce v cizích jazycích[editovat | editovat zdroj]

Znaménko Název Funkce
“ ” ‘ ’ Uvozovky Uvozovky používané v angličtině.
[ ] Hranaté závorky Do hranatých závorek se uvádí výslovnost - např. hello [helou].
" " Rovné uvozovky Rovné uvozovky používané např. na psacím stroji či v kódu ASCII
¿ Převrácený otazník Počíná větu tázací ve španělštině.
¡ Převrácený vykřičník Počíná španělskou větu rozkazovací či zvolací.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]