Děrný štítek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Typický děrný štítek s 80 sloupci

Děrný štítek je médium pro záznam dat pro pozdější zpracování automaty nebo počítači. Bývají vyrobeny z tenkého kartonu, informace je reprezentována dírkou na určité pozici. Místa pro otvory jsou uspořádána do matice. Na běžném děrném štítku bylo 80 nebo 90 sloupců pro záznam dat. Nejběžněji používanou kapacitou bylo 80 znaků na jeden děrný štítek. Do osmdesátisloupcových byly děrovány otvory ve tvaru obdélníčků (vyseknuto příslušné číslo) a do devadesátisloupcových ve tvaru kruhu.

Nejprve byly děrné štítky v 19. století využívány pro řízení tvorby vzorů tkacími stroji. První hromadné nasazení této technologie proběhlo v roce 1890, kdy pomocí děrných štítků proběhlo sčítání lidu v USA. Děrnoštítkové stroje se ve 40. letech 20. století podílely i na výpočtech průběhu reakcí pří vývoji jaderné bomby (Projekt Manhattan).

V 70. letech 20. století existovaly i kalkulátory, programované děrnými štítky.

Ve výpočetních střediscích se děrné štítky využívaly běžně ještě v 80. letech 20. století. Vedle nich byla používána i děrná páska, magnetická páska, ale koncem 20. století byly vytlačeny modernějšími médii, jako je disketa nebo CD.

Na děrných štítcích byly uchovávány také zdrojové verze počítačových programů, což znamenalo, že štítky musely být za sebou řazeny v naprosto přesném a neměnném pořadí (nesmělo v žádném případě dojít k jejich promíchání např. z důvodu jejich rozsypání při nesprávné manipulaci apod.), z tohoto důvodu byly také někdy štítky opatřeny pomocným číslováním.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Moderní použití[editovat | editovat zdroj]

Poslední proslavené využití děrných štítků bylo v roce 2000 při volbách prezidenta USA, kdy mezi sebou těsně soupeřili George W. Bush a Al Gore. Spory ohledně výsledků nastaly v důsledku nepřesného vyznačování děr na štítcích.

Související články[editovat | editovat zdroj]