Šum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Analogový vizuální šum televizoru
Šum digitálního obrazu při citlivosti ISO 3200

V běžném slova smyslu znamená šum zvukové nebo hlukové znečištění. V elektronice se termín šum používá k označení elektronického signálu korespondujícího s akustickým šumem (v audio-systémech), nebo signálu korespondujícího s vizuálním šumem, který může být viditelný jako „sníh“ na špatných televizních nebo video snímcích. Ve zpracovávání signálu může šum znamenat data bez významu, tedy data, která nejsou použita pro přenos signálu a jsou jen produkována jako nechtěný vedlejší produkt jiných aktivit. V informační teorii ale může šum být považován za informaci. V širším slova smyslu může být zrno filmu nebo třeba reklama na webu považována za šum. O problematice šumu obecně komunikačního viz níže.

Šum v elektrotechnice[editovat | editovat zdroj]

V elektrotechnice (v zesilovačích) rozeznáváme tyto druhy šumu:

Šum u digitálních fotoaparátů[editovat | editovat zdroj]

Dopadem fotonu na snímací prvek se vyzáří jeho energie, světlocitlivá buňka vygeneruje příslušně velký elektrický signál (úměrný energii fotonu - dle vlnové délky světla). Generovaný elektrický signál může být ovlivněn i jiným elektromagnetickým zářením (rádiové vlny, mikrovlny) nebo teplotou polovodičových součástek a integrovaných obvodů - vznikne šum (na fotografii znatelný jako různobarevné zrnění). Šum může vzniknout také vlivem nerovnoměrností struktury, teplotními kmity krystalové mřížky nebo při transportu náboje ze senzoru. Zvláště patrný je při špatných světelných podmínkách. To je způsobeno především tím, že pro dostatečnou expozici je třeba vyšší citlivosti, tedy vyšší zesílení. Tím vynikne i tepelný šum na vstupním čipu kamery. Proto vyšší ISO přináší i vyšší šum. Aby šum neovlivnil kvalitu obrazu, musí být poměr signálu k šumu dostatečně velký.[1]

Šum

Komunikační šum[editovat | editovat zdroj]

Komunikační šum je rušivý signál, který v průběhu komunikace mění a poškozuje přenášenou zprávu. Dochází tím k různě významnému zkreslení informace. Možnost vyslání sdělení bez šumu je prakticky jen hypotetickým konstruktem.

Z hlediska psychologie dělíme šumy na vnitřní (které souvisejí s fyziopsychickými faktory - vady sluchu, nervozita) a vnější (typicky je to jakýkoliv hluk). V přeneseném slova smyslu se komunikační šum používá pro označení překážky, která v procesu komunikace vedla k nedorozumění.

Dle De Vita rozdělujeme komunikační šum následovně:

1. Fyzický šum - pocházející ze zdrojů mimo mluvicího a posluchače, který interferuje s fyzickým přenosem signálu nebo sdělení. Např. zvuky projíždějících aut, šum počítače, zvuky lesa při hovoru apod.
2.Fyziologický šum - reprezentuje vlastní fyziologické bariéry mluvícího nebo posluchače. Např. vady sluchu, zraku, výslovnosti, ztráta paměti.
3.Psychologický šum - je typ mentálního rušení. Např. předjímání myšlenek druhého, předpojatost, předsudky, extrémní uzavřenost, expresivita, odmítání sdělení, kterému dotyčný nevěří.

Všechny informace, které poskytujeme nebo přijímáme, přitom procházejí určitým filtrem. Ten je založen na kombinaci znalostí, kulturních zákonitostí, postojů, emočních proměnných atp. V různých situacích na základě filtrování volíme různé tzv. řečové registry.

4.Sémantický šum - rušení na úrovni významové, k němuž dochází následkem srovnání rozdílných jazykových, zkušenostních a dalších vnitřních systémů mluvícího a posluchače. Např. odlišnosti jazyka/dialektu, používání žargonu, složitých termínů, abstraktních pojmů, které nemusí komunikační partner pochopit. Typickým případem sémantického šumu je proto i používání tzv. vnitroskupinového jazyka mimo referenční skupinu.
Pro lepší porozumění a odstranění šumu je vhodné řídit se základními pravidly pro efektivní komunikaci. K těm nejzákladnějším patří postup od známých informací k méně známým.

Odstup od šumu[editovat | editovat zdroj]

Jako odstup od šumu (anglicky: signal to noise (S/N) ratio) se označuje parametr audio nebo video zařízení, který udává, kolikrát můžeme signál v plném rozsahu (full scale) snížit, než se dostane na úroveň šumu. Udává se v decibelech. Za každé snížení amplitudy původního signálu na polovinu, se tomuto parametru přičítá 6 decibelů. Například hodnota 48 dB znamená poměr maximální amplitudy signálu k šumu 248/6:1, tj. 256:1.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jiří Honskus. Fotografie, Technika snímání. [s.l.] : Pražská fotografická škola.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]