Šum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

V běžném slova smyslu znamená šum zvukové nebo hlukové znečištění. V elektronice se termín šum používá k označení elektronického signálu korespondujícím s akustickým šumem (v audio-systémech), nebo signálu korespondujícím s vizuálním šumem, který může být viditelný jako „sníh“ na špatných televizních nebo video snímcích. Ve zpracovávání signálu může šum znamenat data bez významu, tedy data, která nejsou použita pro přenos signálu a jsou jen produkována jako nechtěný vedlejší produkt jiných aktivit. V informační teorii ale může šum být považován za informaci. V širším slova smyslu může být zrno filmu nebo třeba reklama na webu považována za šum.

[editovat] Šum v elektrotechnice

V elektrotechnice (v zesilovačích) rozeznáváme tyto druhy šumu:

tepelný (Johnsonův) - je způsoben nahodilým pohybem elektronů v krystalové mřížce polovodiče je závislý pouze na teplotě, nezávisí na napětí, proudu ani frekvenci - jedná se o bílý šum.
výstřelový (Schottkyho)
generačně-rekombinační
blikavý (1/f)
praskavý

[editovat] Šum u digitálních fotoaparátů

Dopadem fotonu na snímací prvek se vyzáří jeho energie, světlocitlivá buňka vygeneruje příslušně velký elektrický signál (úměrný energii fotonu - dle vlnové délky světla). Generovaný elektrický signál může být ovlivněn i jiným elektromagnetickým zářením (rádiové vlny, mikrovlny) nebo teplotou polovodičových součástek a integrovaných obvodů - vznikne šum (na fotografii znatelný jako různobarevné zrnění). Zvláště patrný je při špatných světelných podmínkách. To je způsobeno především tím, že pro dostatečnou expozici je třeba vyšší citlivosti, tedy vyšší zesílení. Tím vynikne i tepelný šum na vstupním čipu kamery. Proto vyšší ISO přináší i vyšší šum.