Územní plánování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Územní plán města Plzeň (výkres)
Územní plán města Náchod (výkres)

Územní plánování je nástroj státní správy pro racionální rozvoj určitého území.

Legislativa[editovat | editovat zdroj]

Zákony:

  • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  • Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě
  • Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona
  • Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání architektů, inženýrů a techniků - ZvpAIT

Prováděcí vyhlášky k zákonu č. 183/2006 Sb., týkající se územního plánování:

  • vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech
  • vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti
  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
  • vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření

Zákon o územním plánování a stavebním řádu také v části páté § 158 odst. (1) stanoví, že zpracování územně plánovací dokumentace a územní studie je vybranou činností ve výstavbě, kterou smějí vykonávat jen a pouze fyzické osoby, které k tomu získaly oprávnění - byly autorizovány dle speciálního zákona 360/92 Sb. Českou komorou architektů a jsou uvedeny ve veřejném rejstříku -"seznamu autorizovaných osob".

Aktéři územního plánování[editovat | editovat zdroj]

Pořizovatel[editovat | editovat zdroj]

Zpracovatel[editovat | editovat zdroj]

Stavební úřad[editovat | editovat zdroj]

Dbá na dodržování obecných předpisů a vykonává územní řízení

Prováděcí orgán[editovat | editovat zdroj]

Úřad územního plánování – obecní úřad územního plánování, krajský úřad územního plánování, ministerstvo pro místní rozvoj (nejvyšší úřad)

Dotčené orgány státní správy: (DOSS) jsou ty rezorty, které mají ze svého zákona chránit určitý společenský zájem a hlavně ty co územně diferencují. DOSS jsou odstupňované podle úrovní řízení – od ministerstva, kraje, okresu (pověřené obce) až po obce – odpovídá úrovni pořizovatele.

Hlavní úkoly územního plánování[editovat | editovat zdroj]

  • vytvářet v území podmínky pro udržitelný rozvoj, tj. komplexní řešení problémů životního prostředí, sociálních a hospodářských problémů ve vzájemných souvislostech
  • zajišťovat ochranu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území
  • vymezovat veřejný zájem na využití území
  • racionální uspořádání území a pro hospodárné vymezování stavebních pozemků
  • stanovení podmínek pro umisťování a prostorové uspořádání staveb a opatření na pozemcích
  • územní prevence katastrof
  • území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn s možnými negativními vlivy na sociální a zdravotní podmínky života obyvatel, sociální soudržnost a smír
  • prosazovat ochranu nezastavitelného území a nezastavitelných pozemků v zastavěném území
  • určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území
  • zajišťovat ochranu přírodních stanovišť a stanovišť druhů
  • zajišťovat ochranu území podle zvláštních právních předpisů, před negativními vlivy a řešit kompenzaci v případech prokázaného veřejného zájmu

Veřejná infrastruktura zahrnuje zejména:

  • dopravní infrastrukturu (např. pozemní komunikace, dráhy, vodní cesty a související zařízení
  • technickou infrastrukturu (např. rozvody vody, odpadních vod, energií, telekomunikační sítě a související zařízení
  • občanskou infrastrukturu (např. stavby, zařízení a pozemky sloužící pro vzdělávání, sociální služby, zdravotní služby, veřejnou správu
  • veřejná prostranství

Nástroje územního plánování[editovat | editovat zdroj]

1. Územně plánovací podklady[editovat | editovat zdroj]

Územně plánovací podklady tvoří:

  • územně analytické podklady - obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území ("limity využití území"), záměrů na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území. Pořizuje je buď úřad územního plánování (obec s rozšířenou působností) pro svůj správní obvod, nebo krajský úřad pro území kraje.
  • územní studie - navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.

Územně plánovací podklady slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území (=územní rozhodnutí, územní opatření, úprava vztahů v území).

2. Politika územního rozvoje[editovat | editovat zdroj]

Politika územního rozvoje koordinuje tvorbu a aktualizaci zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území republikového významu. Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Ministerstvo životního prostředí může v případě zásahu do významných lokalit ( např. ptačí oblasti) dokument zablokovat.

3. Územně plánovací dokumentace[editovat | editovat zdroj]

Základní typ plánovací dokumentace. Je závazná, má danou strukturu a projednávání. Výsledkem je vyhláška. ÚPD vymezuje veřejně prospěšnou stavbu a veřejně prospěšné opatření. Dále se skládá ze tří významných částí :

3.1 Zásady územního rozvoje (ZUR)[editovat | editovat zdroj]

Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Zásady územního rozvoje se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou opatření obecné povahy. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Postup vytváření ZUR

Návrh zásad územního rozvoje[editovat | editovat zdroj]

Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání (§ 187 odst. 4) nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Posouzení návrhu zásad územního rozvoje ministerstvem[editovat | editovat zdroj]

Návrh zásad územního rozvoje posuzuje před jejich vydáním ministerstvo, kterému krajský úřad předloží návrh zásad územního rozvoje a zprávu o jejich projednání.

Řízení o zásadách územního rozvoje[editovat | editovat zdroj]

O upraveném a posouzeném návrhu zásad územního rozvoje se koná veřejné projednání.

Vydání zásad územního rozvoje[editovat | editovat zdroj]

Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad územního rozvoje

Aktualizace zásad územního rozvoje[editovat | editovat zdroj]

Krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány.

3.2 Územní plán[editovat | editovat zdroj]

Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Územní plán může být pořízen a vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plán musí být v souladu se zásadami územního rozvoje a s politikou územního rozvoje. Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce a pro rozhodování v území. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem.

3.3 Regulační plán[editovat | editovat zdroj]

Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Regulační plán musí být v souladu s politikou územního rozvoje, zásadami územního rozvoje a územním plánem. Regulační plán je závazný pro rozhodování v území.

4. Územní řízení[editovat | editovat zdroj]

Výsledkem územního řízení je územní rozhodnutí. Zákon rozlišuje pět typů územního rozhodnutí:

  • rozhodnutí o umístění stavby,
  • rozhodnutí o změně využití území,
  • rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území,
  • rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků,
  • rozhodnutí o ochranném pásmu.

Namísto vedení územního řízení a vydání územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas se vydává na základě oznámení o záměru doplněného o souhlasy vlastníků sousedních pozemků, kteří by jinak byli účastníky územního řízení.

5. Územní opatření[editovat | editovat zdroj]

  • o stavební uzávěře - omezuje nebo zakazuje stavební činnost ve vymezeném území po dobu uzávěry
  • o asanaci území

6. Úprava vztahů v území[editovat | editovat zdroj]

  • předkupní právo – k pozemku určenému pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejně prospěšné opatření
  • kompenzační opatření - těm, jejichž práva byla na základě opatření ve veřejném zájmu podle schválené územně plánovací dokumentace podstatně omezena, nebo těm, kterým bylo na základě územního opatření o stavební uzávěře znemožněno užívání staveb nebo pozemků, náleží náhrada.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Urban plans of the Czech Republic ve Wikimedia Commons