Projektová dokumentace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příklad výkresu součástky

Projektová dokumentace je soubor dvojrozměrných schémat a výkresů doplněných textovou částí sloužící jako popis stavby, stroje nebo jiného hmotného objektu pro výrobní a stavební proces. Obvykle jsou výkresy kresleny nebo tištěny na papír, ale mohou také být zhotoveny ve formě digitálního souboru. Výkresy a plány jsou především využívány v architektuře, stavebnictví, průmyslu, inženýrství a plánování. Účelem projektové dokumentace v těchto oborech je přesné a jednoznačné zaznamenání všech geometrických charakteristik staveniště, strojů, budov, produktů či komponent. Výkresy mohou mít také účel prezentační nebo orientační, stejně tak mohou zaznamenávat předešlé (původní) stavy objektu. Hlavním smyslem dokumentace je zobrazení skutečného stavu místa či objektu, nebo poskytnout dostatek informací staviteli případně výrobci pro realizaci záměru výstavby či výroby.

Plán[editovat | editovat zdroj]

Termínem plán někdy vyjadřujeme jednotlivý výkres (půdorys), list nebo zákres z projektové dokumentace. Přesnějším významem je ortografický pohled na objekt shora, stejný jako se používá u map.

Proces vedoucí k vytvoření výkresů, dovednost k jejich tvorbě se souhrnně nazývá projekce.

Projektová dokumentace ve stavebnictví[editovat | editovat zdroj]

Každá stavba musí být postavena či rekonstruována na základě Projektové dokumentace. V případě rekonstrukce je nejprve nutné zaměřit stávající stav objektu. Poté následuje vlastní vypracování projektové dokumentace, při kterém se komplexně prověřují vztahy mezi stavbou a jejím okolím z ohledů vlastnických práv, požadavků zvláště chráněných zájmů státu, požadavků občanských iniciativ, kapacit veřejného technického vybavení a vlivů stavby do prostředí. V dalších fázích se prověřují vlastnosti stavby z hlediska jejich bezpečnosti, odolnosti, prostorového uspořádání a technické vybavenosti. Je-li stavba v souladu se sledovanými parametry, projektová dokumentace upřesňuje požadavky na materiály, technologické postupy a na kvalitu a způsob provádění stavebních prací. Součástí této dokumentace jsou též podrobné výkazy množství potřebných materiálů a prací.

Zpracování projektové dokumentace je vždy tzv. vybranou činností ve výstavbě dle § 158 stavebního zákona a smějí ji zpracovávat jen a pouze autorizované osoby. Způsobilost autorizovaných osob ověřují a jejich registry vedou Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků a Česká komora architektů.

Protože jsou současné stavby obvykle dosti složitými soustavami struktur stavebních a technických, je proces jejich přípravy i konečné dokumentace sledován jak ze strany veřejných orgánů (stavební úřady, orgány ochrany zdraví, bezpečnosti, kultury a přírody) tak ze strany jejich pořizovatelů (důvody ekonomiky výstavby a provozu) na základě formálně ustálených požadavcích na vybavenost a obsah jednotlivých částí projektů.

Projektová dokumentace staveb je podřízena požadavkům výstavby, které jsou upraveny stavebním zákonem (183/2006 Sb.)a navazujícími předpisy. Z těchto předpisů jsou nejdůležitější vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj a to vyhláška č. 268/2009 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, 499/2006 o dokumentaci staveb, 500/2006 Sb. o územní dokumentaci, 501/2006 Sb. o požadavcích na využití území, 503/2006 Sb. o územním řízení, 526/2006 Sb. o věcech stavebního řádu.

Projektová dokumentace v oblasti technického řešení vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu stanoveným výše jmenovanou vyhláškou 268/2009 Sb., na území některých měst pak vyhovuje požadavkům na výstavbu dle městských vyhlášek ( 26/2001 Sb. hl. m. Prahy). Významná doporučení pro řešení technických problémů staveb přinášejí České státní normy v řadách 73, 74 a 75.

Stavební činnost se dotýká širokého spektra práv dotčených osob fyzických i právnických a stavební proces je regulován mnoha právními předpisy. Proto je překvapivé, že názvosloví ve stavebnictví není jednoznačně definované. Některé pojmy/názvy nejsou definovány vůbec, jiné jsou v různých předpisech uvedeny různě. Samotný stavební zákon například definuje jednou stavební dozor coby odborníka dohlížejícího nad náležitým prováděním ohlášené stavby, kterou vede sám stavebník svépomocí, jinde však funkci stavebního dozoru chápe jako činnost orgánu státní správy, dohlížejícího nad náležitostmi vedení stavby z ohledu dodržování podmínek stavebního povolení. Daleko hlubší jsou rozdíly v chápání jednotlivých pojmů ve veřejnosti a jejich významy v právních dokumentech.
Projektová dokumentace ze stavebního zákona je pouze dokumentace, která se přikládá k žádosti o stavební povolení podle § 109 nebo 117 stavebního zákona, nebo dokumentace která se přikládá k ohlášení stavby podle § 104 SZ. Dokumentace přikládaná k žádosti o územní rozhodnutí, není ve stavebním zákoně ani souvisejících vyhláškách nikde jako projektová dokumentace nazývána. O dalších stupních projektové dokumentace s výjimkou územně plánovací dokumentace se stavební právo nevyjadřuje. Naše stavební právo nezná veřejností často užívaný pojem rekonstrukce, studie,prováděcí projekt atd.

Rozlišujeme několik fází rozpracovanosti projektové dokumentace, z nichž části pro územní rozhodnutí, stavební povolení a realizaci obvykle označujeme za stupně PD:

Na obsah, rozsah a kvalitativní ukazatele projektové dokumentace dbá Česká komora architektů v součinnosti se sesterskou komorou ČKAIT a dalšími subjekty.

Předprojektová příprava

  • - Investiční záměr - souhrn požadavků s námětovým řešením umístění do lokality, předběžné odhady bilancí potřeb a spotřeb, odhady nákladů, typy pro výběr staveniště. Objednavatelem je investor.
  • STS nebo PPR - Studie stavby nebo přípravné práce - prověření konkrétního staveniště, vhodnost lokality, vlastnosti veřejných zdrojů, limity území. Studie ve variantách - vyhledání optimálního vzhledu stavby / trasy dopravní stavby/ technického řešení. Objednavatelem je investor.
  • DÚR - Dokumentace pro územní rozhodnutí - na jejím základě bude povoleno umístění stavby, vypracovává se v náležitostech stanovených přílohou č. 1 vyhlášky 499/2006 Sb. Objednavatelem je investor.

Projekt

  • DSP - Dokumentace pro stavební povolení - na jejím základě bude vydáno povolení ke stavbě, vypracovává se v náležitostech stanovených přílohou č. 5 vyhlášky 499/2006 Sb. Objednavatelem je investor. DOS - Dokumentace pro ohlášení stavby v případě, že není nutné stavební povolení, je dle požadavku vyhlášky 499/2006 Sb. obsahově identická s dokumentací pro stavební povolení
  • DZS - Dokumentace pro zadání stavby - podklad pro výběrové řízení a stanovení ceny projektu. Je možno se setkat i s těmito alternativními ale nesprávnými označeními: ZDS - Zadávací dokumentace stavby, DVZ - dokumentace pro výběr zhotovitele, TD - Tendrová dokumentace. S vydáním prováděcí vyhlášky č. 230/2012 Sb. k zákonu o veřejných zakázkách 137/2006 Sb. jsou všechny uvedené termíny chybné. Novela stanoví, že DZS je Dokumentace pro provádění stavby (DPS) (viz §1 vyhlášky 230/2012 Sb.), její struktura a obsah se tedy řídí vyhláškou 499/2006 Sb. Jako DZS lze vnímat pouze celý balík zadávací soutěžní dokumentace, vlastní stavební projekt je pouze částí tohoto balíku a má označení DPS. Objednavatelem je investor.
  • DPS - Dokumentace pro provedení stavby - podklad pro provedení (realizaci) stavby, univerzální dokumentace bez ohledu na budoucího vybraného dodavatele. Objednavatelem je investor.
  • RDS - Realizační dokumentace stavby - podklad pro provedení (realizaci) stavby upravena pro dodavatele stavby, dle jeho řešení, technologie a zpracování. Objednavatelem je investor nebo dodavatel.
  • DSPS - Dokumentace skutečného provedení stavby - zachycení konečného stavu stavby. Podrobně viz vyhláška 499/2006 Sb.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]