Historická geografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Historická geografie je vědní disciplína studující proměny geografického prostoru v čase. Stojí na pomezí geografie a historie, případně archeologie osídlení.

Historickou geografií se významněji zabývala francouzská historická škola Annales, především jeden z predstavitelů její první generace, Lucien Febvre. Z našich historiků se jí věnovala Eva Semotanová, která se soustředila především na vydávání map.^[1]

Historická geografie zkoumá územní celky a historické cesty mezi nimi, jako je např. jantarová stezka nebo norimberská cesta.

[editovat] Seznam historických územních celků

• Braniborsko, Budyšínsko, Donínsko, Hlučínsko, Horní Falc, Chebsko, Kladsko, Loketsko, Lucembursko.^[2]
• Lužice, Míšeňsko, Opavsko, Slezsko, Trutnovsko, Valticko, Vitorazsko, Nové Čechy, Žitavsko (Záhvozd).^[2]

[editovat] Reference

1. ↑ Eva Semotanová: pojednání o environmentálních dějinách
2. ↑ ^{a b} [1]

[editovat] Externí odkazy

• přehled základní literatury
• užší přehled základní literatury

Tento článek o historii je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

z • d • e Geografická témata Geografie • Dějiny geografie Obory Socioekonomická Behaviorální • Cestovního ruchu • Demografie • Ekonomická • Feministická • Historická • Kulturní • Medicínská • Politická • Regionální • Rozvojová • Urbánní Fyzická Biogeografie • Environmentální • Geodézie • Geomorfologie • Glaciologie • Hydrologie • Klimatologie • Krajinná ekologie • Limnologie • Oceánografie • Paleogeografie • Pedogeografie • Pedologie • Pobřežní geografie Postupy Analýza prostorových dat • Dálkový průzkum Země • Geografické informační systémy (GIS) • Geostatistika • Global Positioning System (GPS) • Kartografie • Kvalitativní metody Ostatní Geografové • Geografie podle zemí