Norrbotten (kraj)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Norrbotten
Znak
znak
geografie

Norrbotten län vapen.svg

Hlavní město: Luleå
zeměpisné souřadnice:
Rozloha: 98911 km²
Nejvyšší bod: Kebnekaise (2103 m n. m.)
Časové pásmo: +1
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 248421
Hustota zalidnění: 2,5 ob./km²
Národnostní složení: Švédové, Sámové , Finové
správa regionu
Nadřazený celek: Švédsko Švédsko
Druh celku: län
Landshövding Per-Ola Eriksson
Národní park Stora Sjöfallet v západní části Kraje Norrbotten.

Kraj Norrbotten (švédsky Norrbottens län) je nejsevernější a největší kraj Švédska. Hraničí s krajem Västerbotten na jihozápadě a s Botnickým zálivem na jihovýchodě. Také sousedí s krajem Nordland a Troms v Norsku na severozápadě, a finským Laponskem na severovýchodě.

Jméno „Norrbotten“ se také používá pro provincii stejného jména. Provincie Norrbotten zahrnuje pouze východní část kraje Norrbotten, vnitrozemí většinou patří do provincie Laponsko.

Provincie[editovat | editovat zdroj]

Norrbotten kraj se rozkládá na území historických provincií Norrbotten a asi ⅔ švédského Laponska.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kraj Norrbotten zaujímá plochu téměř ¼ Švédska, je ale řídce osídlen. To platí zejména pro vnitrozemskou část Laponska.

Podnebí je obecně drsné, což není vzhledem k jeho poloze na severu překvapující . Dlouhé letní dny však plodinám umožňují dozrávat během 2-3 měsíců. Pěstují se běžně různé druhy obilovin, které tvoří významnou část průmyslu. Kromě obilovin se také pěstují brambory a vodnice. Nejdůležitější plodinou je však tráva, sloužící jako seno pro dobytek.

Hlavní řeky je v kraji Norrbotten (od severu k jihu) jsou Torne, Lule Kalix a Pite. Řeky, které patří i do kraje Västerbotten jsou Skellefte a Ume. Další řeky, které tečou přímo do moře, a které jsou minimálně 100 km dlouhé: Sangis, Rane, Åby a Byske.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel vzrostl během posledních sta let. Odhadovaný počet obyvatel v roce 2002 byl 250  000. Při sčítání lidí v roce 1912 byl počet obyvatel 166 641 (o 4000 více mužů než žen) a z toho zhruba 120 tisíc bylo z provincie Norrbotten. O dvacet let dříve v roce 1892 byl počet obyvatel jen 110 000. Avšak od roku 1960 většina obcí kraje zažila pokles počtu obyvatel a to zejména ve vnitrozemí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Během středověku byl Norrbotten považován za terra nullius („země nikoho“). Oblast byla řídce osídlena Kveny, Sámi a různé kmeny příbuzných s Finy. Od středověku se švédští králové snažili oblast kolonizovat a pokřesťanštit. To se sice podařilo, nicméně i dnes v oblasti žijí finské a sámské menšiny, které si zachovali svou vlastní kulturu a zvyky.

Po finské válce v roce 1809 byl kraj Västerbotten kraj rozdělen mezi Švédsko a Finsko. Větší část zůstala ve Švédsku. V roce 1810 byl kraj rozdělen znovu, přitom byl Kraj Norrbotten byl vytvořen na švédské straně, v severní části. Většina lidí v Kraji Norrbotten stále z praktických a historických důvodů pod slovem Norrbotten myslí celé území, včetně části ve finském Laponsku. Neznamená to že by nedávali přednost názvu Laponsko.

Přírodních zdroje (vodní elektrárny, dřevo a minerály, zejména železo) z Norrbottenu a jejich využití hrály klíčovou roli v industrializace Švédska. Během celého 20. století region zažil velký pohyb obyvatel do a z kraje; mnoho mladých lidí se přestěhovalo na jih a lidé z jiných částí země se sem naopak přistěhovali. V sedmdesátých a osmdesátých letech došlo vzhledem vzhledem k vysoké nezaměstnanosti k velkému odlivu (většinou mladých) pracovníků a lidé v oblasti začali občas vyjadřovat pocity, že jsou nepochopeny nebo ekonomicky zneužívány jihem, a zejména hlavním městem Stockholmem.

Heraldika[editovat | editovat zdroj]

Znak Kraje Norrbotten kombinuje erby provincií Västerbotten a Laponska, kraji byl udělen v roce 1949. Od roku 1995 má provincie Norrbotten svůj vlastní erb, ale kraj svůj erb nezměnil. Když je zobrazen s královskou korunou, tak představuje krajskou správní rada. Erb: "Čtvrcený, erb Västerbottenu a erb Laponska".

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Kultura Kraje Norrbotten se v mnoha ohledech liší od zbytku Švédska, protože se zde nachází velmi mnoho různých kultur: sámská kultura, finská kultura (Tornedalians) a kultura švédských osadníků (v kombinaci s klimatickými podmínkami, půlnočním sluncem a zimní tmou). V oblasti přežilo mnoho ze starých místních švédských a finských dialektů a mluví jimi velký počet lidí. Obyvatelé Kraje Norrbotten mají rčení: „Nejsem Švéd, jsem Norrbottnian“. Lakonický a na první pohled, nekomunikativní způsob vyjadřování, spolu s mírnou ironií se také někdy používá jako prostředek k odrazení jižanů, kteří jsou viděny jako mazanější a podvodnější, když mluví a kteří touží překrucovat slova po svém. Tyto kontrasty jsou dobře známé po celém Švédsku a často se objevují v televizi, filmech, literatuře a folklóru spojeném s Norrbottenem pro účely charakteristiky, satiry nebo dramatu (např. některé znaky v knihách Eyvinda Johnsona nebo policejního detektiva Einara Ronna v kriminálních románech Maji Sjöwallové a Pera Wahlöa).

Na pobřeží moře leží historická města Luleå a Piteå. Gammelstad („Staré město“) v Luleå, který se nachází 10 km severně od současného centra, byla prohlášena za součást světového dědictví UNESCO.

Jazyky (bez švédštiny): Sámština, Meänkielština a finština mohou být použity při úředním jednání, v mateřských školách a domech s pečovatelskou službou v částech Kraje Norrbotten. Sámština má status oficiálního menšinového jazyka v obcích Arjeplogu, Gällivare, Jokkmokku a Kiruně. Finština má stejný status v obcích Gällivare, Haparanda, Kiruna, Pajala, a Övertorneå.

Státní správa[editovat | editovat zdroj]

Hlavním cílem krajské správní rady je splnit cíle stanovené v národních politikách parlamentem a vládou, aby bylo možné koordinovat zájmy kraje, aby se podpořil rozvoj kraje, vytvořili regionální cíle a zajistil náležitý právní proces právo při vyřizování každého případu. Krajská správní rada je vládní agentura v čele s guvernérem.

Obce[editovat | editovat zdroj]

Norrbotten County.png

Od severu k jihu s přibližnými počty obyvatel za rok 2002:

V provincii Norrbotten:

  • Pajala (7000)
  • Övertorneå (5500)
  • Överkalix (4000)
  • Boden (28 000)
  • Kalix (17 500)
  • Haparanda (10 000)
  • Älvsbyn (8500)
  • Luleå (75 500)
  • Piteå (40 500)

V provincii Laponsko:

  • Kiruna (23 500 obyvatel)
  • Gällivare (19 500)
  • Jokkmokk (5500)
  • Arjeplog (3200)
  • Arvidsjaur (7000)

Sámštinu lze použít jako úřední jazyk v Arjeplogu, Gällivare, Jokkmokk, a Kiruně. Podobně lze finštinu a meänkielštinu použit v Gällivare, Haparanda, Kiruna, Pajala a Övertorneå.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní způsob osobního cestování je auto. Silnice mají obvykle řídký provoz, s výjimkou pobřežní silnici E4, který má o něco hustší provoz. Vzdálenosti jsou dlouhé, např. 345 km mezi Luleå a Kiruna zabere alespoň 3 ½ hodiny jízdy autem. Na silnicích je dovolena relativně vysoká rychlost ve srovnání s jižním Švédsku, obvykle 100-110 km/h, což zkracuje cestovní časy v tomto největším švédském kraji.

Norrbotten má železniční síť s řídkou osobní dopravou, ale hustou a objemnou nákladní dopravou. Existují dvě hlavní železnice: Norrland spojuje Norrbotten s centrálním a jižním Švédskem a Malmbanan spojuje Luleå s železnými doly v Gällivare a Kirunu s norským přístavem Narvik. Malmbanan (česky dráha železné rudy) má nejvyšší množství nákladní dopravy ve Skandinávii, zejména část mezi Kirunou a Narvikem.

Letecká doprava je hlavní způsobem cestování mezi Norrbottenem a jihem Švédska. Hlavní letiště je Luleå, které je 6. největší ve Švédsku. Další letiště jsou Arvidsjaur, Gällivare, Kiruna a Pajala.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norrbottens County na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]