Lule
| Lule | |
 tok řeky na mapě |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Délka toku | 450 km |
| Plocha povodí | 25 200 km² |
| Průměrný průtok | 510 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Virihaure | |
| Ústí | |
| Botnický záliv 0 m n. m. |
|
| Protéká | |
 Švédsko (Norrbotten) |
|
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Baltské moře | |
Lule (švédsky Lule älv) je řeka na severu Švédska (Norrbotten). Celková délka toku činí 450 km. Plocha povodí měří 25 200 km².
Obsah |
[editovat] Průběh toku
Odtéká z jezera Virihaure nedaleko norsko-švédské hranice. Na horním a středním toku teče v úzké a hluboké dolině, přičemž překonává peřeje a vodopády a protéká celou řadou jezer. Pod ústím hlavního pravého přítoku Lilla Luleälven se dolina rozšiřuje a řeka dále pokračuje zvlněnou krajinou. Ústí do Botnického zálivu Baltského moře.
[editovat] Vodní režim
Průměrný průtok vody na dolním toku činí přibližně 510 m³/s. Nejvyšší vodnosti dosahuje v létě a nejnižší v zimě. Průtok je regulován jezery. Zamrzá na konci října a rozmrzá v květnu.
[editovat] Využití
Využívá se k výrobě elektřiny z vodní energie, k čemuž slouží vybudovaná kaskáda vodních elektráren (Harsprånget, Porjus, Letsi). Využívá se k plavení dřeva. Vodní doprava je možná na jezerech. Nedaleko ústí se nachází námořní přístav Luleå.
[editovat] Literatura
- (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Луле-Эльв“.
