Torne

Torne Torne älv Tornionjoki
řeka v Torniu
Základní informace
Délka toku	522 km
Plocha povodí	40 240 km²
Světadíl	Evropa
Pramen
Torneträsk 342 m n. m.
Ústí
Botnický záliv 0 m n. m.
Protéká
Švédsko (Norrbotten),  Finsko (Laponsko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, povodí Torne (Švédsko 65,2 %, Finsko 34,8 %)

Torne (švédsky Torne älv, finsky Tornionjoki, severní sámštinou Duortnoseatnu, tornedalskou finštinou Tornionväylä) je řeka v severním Švédsku (Norrbotten), přičemž na dolním toku tvoří asi polovina její délky státní hranici s Finskem (Laponsko). Celková délka toku činí přibližně 522 km a jedná se tak o nejdelší řeku ve švédském kraji Norrbotten. Včetně největšího levého přítoku Muonio činí délka dokonce 565 km. Plocha povodí měří 40 240 km², z čehož je přibližně 14 000 km² ve Finsku

Průběh toku

Zdrojnice řeky pramení ve Skandinávském pohoří nedaleko švédsko-norské hranice a stékají se v jezeře Torneträsk, ze kterého již řeka odtéká pod názvem Torne älv. Protéká vrchovinou Laponska, kde vytváří mnohé peřeje a vodopády. V Pajale odevzdává díky bifurkaci spojovací řekou Tärendö 57 % své vody řece Kalix. Ústí do Botnického zálivu Baltského moře.

Vodní režim

Zdrojem vody jsou především sněhové srážky. Průměrný průtok vody poblíž ústí činí 380 m³/s. Zamrzá od listopadu do května. Nejvyšších vodních stavů dosahuje na přelomu jara a léta.

Využití

Využívá se k plavení dřeva. Poblíž ústí se nacházejí námořní přístavy Haparanda (Švédsko) a Tornio (Finsko).

Odkazy

Literatura

• (rusky) V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Турне-Эльв“.