Metro ve Stockholmu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Interiér stanice Radhuset, kde je možno vidět přírodní obložení stanice

Metro ve Stockholmu (švédsky Stockholms tunnelbana) je systém podzemní dráhy pod hlavním městem Švédska Stockholmem. Systém se skládá ze tří tras, na kterých je v provozu sedm linek (zelená, modrá a červená)

Některé části stockholmského metra jsou postaveny v tak neporušeném podloží, že po vytěžení prostoru pro podzemní dílo nebylo třeba obezdívky a skalní stěny mohly zůstat bez ochrany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První část zelené trasy byla otevřena v roce 1950. O pět let později přišli švédští umělci Siri Derkert a Vera Nilsson s návrhy na výzdobu právě budovaných dalších úseků metra. Nakonec předložili celkem dva návrhy a pro jeden z nich se vyslovily všechny politické síly ve městě. O rok později byla vypsána veřejná soutěž na úpravu hlavní přestupní stanice T-Centralen. Umístění uměleckých děl vzbudilo veliký ohlas a tak se pokračovalo ve stejném stylu i v dalších stanicích. Díky tomu se v celé síti nachází mnoho moderního umění, a někdy bývá stockholmské metro přirovnáváno ke galerii[1].

První část červené trasy byla otevřena pro veřejnost v roce 1964 a jako poslední, modrá trasa, až roku 1976. Nejnovější prodloužení celé sítě s délkou nyní 143 km proběhlo roku 1994 a bylo na zelené lince. Ve stockholmském metru se jako v první síti tohoto typu na světě začaly distribuovat bezplatné noviny Metro, které jsou dnes známé ve všech velkých městech na světě.

Linkové vedení[editovat | editovat zdroj]


Plán Stockholmského metra
Linka* Úsek Datum otevření Délka Počet stanic
10 KungsträdgårdenHjulsta 31. srpna 1975 15,1 km 12
11 KungsträdgårdenAkalla 5. června 1977 15,6 km 12
13 NorsborgRopsten 2. září 1967 26,6 km 25
14 FruängenMörby C 30. září 1973 19,5 km 19
17 Åkeshov* – Skarpnäck 19. listopadu 1958 19,6 km 24
18 AlvikFarsta strand 24. listopadu 1957 18,4 km 23
19 Hässelby strandHagsätra 9. září 1951 28,6 km 35
Celkem 1. října 1950 143,4 km 100

* = jedná se o varianty červené, zelené a modré linky, podobající-se například pásmovému provozu v metru v Praze nebo v pařížském systému RER.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.novinky.cz/cestovani/236109-stockholmske-metro-jako-nejvetsi-svedska-galerie.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]