Astat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Astat
Astat
Atomové číslo 85
Relativní atomová hmotnost 210 amu
Elektronová konfigurace [Xe] 4f14 5d10 6s2 6p5
Skupenství Pevné
Teplota tání 302 °C, (507 K)
Teplota varu 337 °C, (610 K)
Elektronegativita (Pauling) 2,19
Registrační číslo CAS 7440-68-8

Astat, chemická značka At, lat. Astatinum je nejtěžším známým prvkem ze skupiny VII. A (halogeny), existuje pouze ve formě nestabilních radioaktivních izotopů.

Obsah

[editovat] Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Astat nemá žádný stabilní izotop a v přírodě se vyskytuje jen v naprosto nepatrných množstvích jako člen některé z uranových, popř. thoriové rozpadové řady, přičemž se sám velmi rychle dále radioaktivně přeměňuje. Byl proto objeven teprve roku 1940 pomocí cyklotronem iniciované přeměny izotopu bismutu 209Bi.

V současné době je známo přibližně dvacet radioizotopů astatu, z nichž nejstabilnější 210At má poločas rozpadu 8,3 hodiny. Díky této nestabilitě jader astatu nebylo doposud nikdy připraveno takové množství tohoto prvku, které by umožnilo podrobnějším studium jeho fyzikálního a chemického chování.

[editovat] Historie

Existence eka-jódu byla předpovězena již Mendělejevem. Astat byl poprvé připraven v roce 1940 na University of California v Berkeley ostřelováním bismutu alfa částicemi.

[editovat] Sloučeniny

Mnoho sloučenin astatu bylo připraveno a studováno v mikroskopickém množství, protože se velmi rychle rozpadají vlivem radioaktivity. Využití těchto sloučenin je hlavně pro teoretické studie, ale předpokládá se i možné využití v nukleární medicíně.

[editovat] Kyseliny

Nejsou známy žádné kyseliny odvozené od astatu, protože astat nemá žádný stabilní izotop a proto není kyselina astatanová známa.

[editovat] Izotopy

Astat má 33 známých izotopů, všechny jsou radioaktivní. Jejich nukleonová čísla se pohybují v rozmezí 191 až 223. Také známe 23 metastabilních excitovaných stavů. Nejdéle žijícím izotopem je 210At s poločasem rozpadu 8,3 hodiny. Nejkratší poločas rozpadu ze známých izotopů má 213At (125 ns).

[editovat] Literatura

  • Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
  • Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
  • Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
  • N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

[editovat] Reference

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Wiktionary-logo-cs.svg
Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova astat.
  • V tomto článku je použit překlad textu z článku Astatine na anglické Wikipedii.




Periodická tabulka chemických prvků
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
H (přehled) He
Li Be B C N O F Ne
Na Mg Al Si P S Cl Ar
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Cs Ba * Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Fr Ra ** Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Cn Uut Uuq Uup Uuh Uus Uuo
 
*Lanthanoidy  La Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
**Aktinoidy  Ac Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
 
Skupiny prvků: Kovy · Nekovy · Polokovy | Blok s · Blok p · Blok d · Blok f
 
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích