Jaderný magneton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jaderný magneton je fyzikální konstanta užívaná jako jednotka k vyjádření magnetického momentu atomového jádra. Jde o analogii Bohrova magnetonu, který popisuje elektron. Definiční vztah a hodnota jaderného magnetonu je:[1]

\mu_{\mathrm N} = {e\hbar\over2m_{\mathrm p}} = 5,050\,783\,84(19) . 10^{-27}\,\mathrm{J/T} = 3,152\,451\,2326(45) . 10^{-8} \,\mathrm{eV/T}\,,

kde e je elementární náboj, \hbar je redukovaná Planckova konstanta a m_{\mathrm p} je hmotnost protonu. První uvedená hodnota je v základních jednotkách soustavy SIjoule na tesla, u druhé hodnoty jsou místo joulů elektronvolty.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MOHR, Peter J.; TAYLOR, Barry N.; NEWELL, David B.. CODATA recomended values of the fundamental physical constants: 2006. Review of Modern Physics. 2008-06-06, svazek 80, číslo 2, s. 709-714. Tabulka XLIX. Dostupné online [PDF, cit. 2009-03-21]. ISSN 1539-0756. DOI:10.1103/RevModPhys.80.633. (anglicky)