Diskuse:Galaxie Mléčná dráha

Název

"ERROR" Chyba v názvu. "Mléčná dráha" je označení ramene galaxie, v které žijeme. galaxie se jmenuje "Naše galaxie". Tato chyba vnikla neuvědomělou popularizací předešlé generace popularizátorů astronomie. Název je to pěkný a dobře zapamatovatelný, nicméně chybný! -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Qels (diskuse • příspěvky) .

Mléčná dráha x Galaxie Mléčná dráha --Li-sung ✉ 11:54, 12. 10. 2007 (UTC)

Místní rameno (to, v kterém je Slunce a my s ním) se navíc jmenuje rameno Orionu. --Tlusťa 11:55, 12. 10. 2007 (UTC)

Dle Velká encyklopedie vesmíru (strana 130) se naše galaxie jmenuje Galaxie. Souhlasím s tim, že se jedná o chybný název. --Chmee2 12:51, 12. 10. 2007 (UTC) Stejně tak hlásá Vesmír 1 - Sluneční soustava strana 57 a 58, stejně tak Vesmír 2 Hvězdy - Galaxie strana (je tam toho dost, kouknout do obsahu, namátkou) 228-231, stejně tak Fotografický atlas Náš vesmír od Grygara, Duška a Pokorného (strana 178,211, 217) a závěrem Vesmír od Krygara/Horského a Mayera (strana 60 až 66) říká opět, že naše galaxie se píše jako Galaxie a nikoliv jako Galaxie Mléčná dráha, jelikož je to starší literatura, tak se občas zde ale objevuje i výraz Mléčná dráha pro naší Galaxii, který ale později byl vyčleněn pouze pro pruh hvězd na obloze... odborná literatura mluví jasně --Chmee2 13:20, 12. 10. 2007 (UTC)

Avšak koukám na interwiki, že v cizině se tento názor neprosadil zcela. en:Milky_Way to zmiňuje jen jako návrh. Dokonce i IAU zmiňuje Milky Way [1] [2] [3] --Li-sung ✉ 13:43, 12. 10. 2007 (UTC)

není hlavní to, jak se to používá v česky mluvící společnosti? Chmee2 13:48, 12. 10. 2007 (UTC)

Odborná terminologie je pravděpodobně shodná, alespoň v této otázce bych to čekala. --Vrbova 13:54, 12. 10. 2007 (UTC)

dle mnou citovaných publikací česká odborná terminologie říká Galaxie.... --Chmee2 13:55, 12. 10. 2007 (UTC)

Co se zeptat odborníků? Zkusím, až budou někde dostupní na drátě --Packa 07:57, 13. 10. 2007 (UTC)

V češtině se používá oboje. To nic ale nemění na tom, že název "Galaxie Mléčná dráha" moc lidí očekávat nebude. Navrhuju spíš "Mléčná dráha (galaxie)" a nebo "Galaxie (naše)" s tím, že se udělají příslušné "Jiné významy" a přesměrování ze současné stránky. --Miraceti ✉ 09:00, 13. 10. 2007 (UTC)

Přesměrování určitě. "Mléčná dráha (galaxie)" by asi bylo dobré. "Galaxie (naše)" je ale dívně (čí naše?). Možná taky "Galaxie (Mléčná dráha)". Ale opravdu bych se během pár dní poptal odborníků. Počkalo to tu pod tímto názvem skoro 2 roky, tak počká ještě týden. --Packa 10:17, 13. 10. 2007 (UTC)

No tak naše bude nejspíš vždycky. Zatím tom nevypadá, že by někdy naše nebyla, nebylo někoho jiného. Jiný rozlišovač, ani čekání mi nevadí. I když z toho čekání a průzkumu mezi odborníky stejně vyplyne, že se používají oba názvy. --Miraceti ✉ 09:30, 14. 10. 2007 (UTC)

Opravdu je Mléčná dráha (galaxie) očekávanější než galaxie Mléčná dráha? --Tlusťa 09:11, 14. 10. 2007 (UTC)

Ne. Je ale očekávanější "Mléčná dráha", rozlišovač je jen z technických důvodů. --Miraceti ✉ 09:30, 14. 10. 2007 (UTC)

Pokud si někdo myslí, že očekávenější je rozlišovač, tak nevím jak to říci, ale je již mimo reálný svět a je ve Wikisvětě. Rozlišovač neočekává nikdy nikdo, kromě Wikipedistů. Opravdu to, že se tu rozlišovače prosadily jako systém a dělají se redirecty z název (rozlišení) na normální název je snad největší obludnost, která tu je. To že se operuje s tím, že nikdo nebude očekávat "Galaxie Mléčná dráha", proto dáme rozlišovač je skutečně špatné, protože každého spíš napadne zadat „Galaxie mléčná dráha“, protože má návyky z googlení, nikoho nikdy nenapadne zadat závorku. Všichni napíší mléčná dráha a kdyby se tam dalo {{Různé významy}} tak je problém pokrytý, protože Galaxie už rozcestník má. IMO je rozhodně žádoucí najít název, který nemá rozlišovač a rozlišovač použít v krajní nouzi. Redirect název na název (rozlišovač) je zlo, ale je to přesně ta logika souhvězdí lva ne, raději lev (souhvězdí). Podívejte se co píšou na wp:rozlišovač - Rozlišovač je údaj v závorce na konci názvu článku sloužící k rozlišení článků, které by jinak měly stejný název. Výjimečně může být použit i u jiného druhu stránky, například u kategorie.. Sice je tam vecpáno ještě ono souhvězdí s tvrzením, že se to někdy v minulosti dohodlo, ale je víc než evidentní, že nikdo neví kde a kdy. Prostě někdo to založil na špatném názvu a stal se z toho systém, jediný argument proto udělat systém z rozlišovaču je, že jsme líní to přesouvat. Je špatné udělat z chyby systém, chyba se má napravovat. --Vrbova 14:13, 14. 10. 2007 (UTC)

Asi jsi uhodila hřebíček na hlavičku, že z hlediska rozlišovače se nejde bavit o očekávaném názvu. Jen bych byl rád, kdyby se v té diskuzi neztratilo, že to co je na začátku názvu, by mělo být věcně správné. To co bude následovat po tom (rozlišovač nebo jiné upřesnění) už může částečně být i "vnitřní věc" Wikipedie. --Packa 22:14, 14. 10. 2007 (UTC)

Možná sis nevšimla, že "Galaxie Mléčná dráha" je úplně blbě a nikdo ho tu moc nechce. To, na co bude směrovat {{Různé významy}} je už opravdu jen technický problém. Bohužel, jak "Galaxie", tak "Mléčná dráha" už je obsazeno, takže zbývá už jen použít rozlišovač, nebo název, který nikdo nechce. Hádej, co je více odtržené od reality. --Miraceti ✉ 09:02, 15. 10. 2007 (UTC)

Nemusíš se ptát, zmińovaného Pokorného znám osobně, protože studuji astronomické předměty na MU, pracuje v planetáriu Koperníka v Brně na Krví hoře, a bavili jsme se na toto téma, fakt je že Mléčná dráha je fakt dráha (rameno) a galaxie se jmenuje Galaxie nebo Naše galaxie. V cizině zatím vítězí popularizační (mi výme že chybně) název Milky Way. A je tam větší zmatek, nicméně je to dokonce stanoveno astronomickou společností že Milky Way je blbě, ale mám pocit že někteří chtějí prosadit Milky Way, ono to zní pěkně, že ano :). Ale tak podrobně to nevím to bych kecal.

DOPORUČUJI rychlou opravu článku podle "české normy" a přiznejme si to, češi mají jméno v oboru astronomie, tak šup šup, chopte se toho, udělal bych to sám, nicméně jsem ještě plně nepronikl do wikipedie, tak aspoň můžu kritizovat (věcně:) -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Qels (diskuse • příspěvky)

Co třeba "Galaxie Mléčné dráhy"? --Beren 24. 6. 2009, 00:02 (UTC)

Ve Velké encyklopedie vesmíru od Josipa Kleczeka se název hesla o galaxii liší od názvu hesla o Galaxii rozlišovačem. Je tu použito Galaxie (systém Mléčné dráhy), v textu se pak používá Galaxie či naše Galaxie. Pro kategorii, která bude prezentovat Galaxii bych klidně použil [[Kategorie: Naše Galaxie]]. --Tlusťa 24. 6. 2009, 08:53 (UTC)

S rozlišovačem by to bylo nejlepší, třeba Galaxie (Mléčná dráha) nebo podobně jako u Kleczka. --Packa 24. 6. 2009, 10:05 (UTC)

S Galaxií je to stejné jako s Měsícem. S velkým písmenem je to ta jediná naše Galaxie, ten jediný náš Měsíc. S malým písmenem cizí galaxie, cizí měsíc. Nastavení Wikipedie toto neumožňuje rozlišit, tak se podívejme, jak to má Měsíc. Primární význam je Luna, sekundární jsou všechny ostatní významy. Navrhuji to tak udělat i zde. --egg ✉ 24. 6. 2009, 10:16 (UTC)

To nijak neřeší problém kategorií. --Beren 24. 6. 2009, 17:36 (UTC)

Doplněk kmé diskuzi

Podívejte se na článek Vesmír, tam je to docela pěkně vyřešeno pokud se to týká stejných názvů. navrhuji opravit článek tak aby odpovídal české odborné poučce o názvu naší rodné galaxie a přidal poznámku o existenci jiného názvu, který je obecně přijat hlavně v zahraničí. Už jsem jednou psal, že nemusíte schánět odborníka, studuji na Masarykově univerzitě a zapisuji si astronomické předměty. bavili jsme se na toto téma několikrát (např p.Pokorným z planetária na "Monte Boo"). název pro místní galaxii je "Galaxie", respektivně k detalnějšímu rozlišení "Naše galaxie" nebo "naše Galaxie". V angličtině je problém asi hlavně proto, že v názvu článku nerozeznáte galaxie od Galaxie, no hold jiný kraj jiný sazečský styl. Ale prosím, už stím něco někdo udělejte. Tohle je snad wikipedie, zdroj informací o vše možném, podrobně a přesně ... A upřímně, na nějaké zahraniční názosloví (Milky Way se objevuje i v odborných článcích) kašlu, to Hus, Komenský či Cyril a Metoděj zemřeli zbytečně? --Qels 19:36, 14. 10. 2007 (UTC)

Tak předně brusiči tu nemají na růžích ustláno a mávat Husem a Komenským se tu moc nedoporučuje. Není to ani věcné, ani produktivní. Název článku z technických důvodů musí začínat velkým písmenem. Nelze tedy mít dva články "galaxie" a "Galaxie". Jde zařídit, aby se název článku zobrazoval s malým písmenem na začátku, ale to je jen berlička, která v našem případě nic neřeší. Název "Naše Galaxie" zní ale docela dobře, ale netroufám si odhadnout, jak by byl přijat. --Miraceti ✉ 09:02, 15. 10. 2007 (UTC)

Nevěříš, ale, že je to nejočekávanější název, že ne? Zobrazovat článek galaxie s malým „g“ je IMO jednak k ničemu a jednak proti logice věci, protože heslo začíná velkým písmenkem. Tak nějak jsem si nevšimla, že ho tu nikdo nechce, ale nejsem proti změně. Jen si myslím, že Mléčná dráha = Galaxie (naše) např. a že by na Mléčná dráha měla být Galaxie a to co je teď na Mléčné dráze s tím klidně sloučit, ono pokud se podíváme na Interwiki zjistíme, že z obojího vedou na stejná místa. Prostě v tom článku lze tento rozpor v názvech vysvětlit. Ale pokud Tvé „argumenty“ stojí pouze na tom, čeho jsem si nevšimla a co nikdo nechce klidně si to dej třeba na „Naše Vaše Galaxie“, věci o Vesmíru jsou tu díky miliónům přeměrování již tak nepřehledné, že nelze očekávat, že by to někomu vadilo. Konečně, ten název co tu podle Tebe nikdo nechce tu funguje téměř dva roky. Jinak argumentace, že je to chybné označení které ve světě vítězí, ten termín sám o sobě nic neznamená, význam mu dávají lidé, kdyby tomu lidé říkali „hrškrb“, tak je to hrškb. Slova nemají význam odvěký, ten význam mu dávají lidé, čili tvrdit, že ve světě vítězí (evidentně i v odborném) chybný název je přeci nesmysl. Mléčná dráha (ať již ve významu rameno, nebo ve významu Galaxie) ten název nemá přirozeně, ale protože se tento název ujal. Pokud laická i odborná veřejnost ve světě používá nějaký název, není chybný, má prostě ten význam ve kterém ho lidé používají. Co s tím mají Cyril a Metoděj mi uniká, ale položím také otázku to Sextos Empeirikos a George Berkley zemřeli nadarmo?--Vrbova 11:57, 15. 10. 2007 (UTC)

Galaxie je spojenim dvou reckych slov cesta a mleko. Takze rict Galaxie anebo Mlecna draha je uplne to same. Ctete encyklopedie, ale nezajimate se o puvodu premis ze kterych vychazite. V angl. mluvicich zemich ne vetsi populace reku, takze tam neresi jestli uzivat Ga-lactic anebo milky way. Ravenacek (diskuse) 19. 1. 2018, 12:10 (CET)

Název - nekonzistentnost

Nevím, který název je správný, ale každopádně současný název "Galaxie Mléčná dráha" je nekonzistentní s rozcestníkem http://cs.wikipedia.org/wiki/Galaxie_%28rozcestn%C3%ADk%29 kde se píše "...často se pro ni ne zcela správně používají označení Mléčná dráha, Galaxie Mléčná dráha dokonce naše galaxie". Když to není zcela správně, tak by to asi nemělo být v názvu stránky.

V doslovnem prekladu je to mlecna draha mlecna draha. Vyznam slova galaxie je mlecna draha Ravenacek (diskuse) 19. 1. 2018, 12:12 (CET)

Budoucí vývoj Mléčné dráhy

Já se nebudu s Vámi dohadovat, jaké označení pro naší Galaxii je správný. To, co bych tu rád viděl je věc jiná. Nikde zde, ani v článku o galaxii v Andromedě, nevidím ani zmínku o srážce těchto dvou gigantických "objektů". O tom, že existují vědecké výzkumy, které zjistili kolizní kurz. Kdy taková událost může nastat, jaký bude průběh a co to bude znamenat pro Slunce a naší Zemi.

Pak si pamatuji, že vědci pozorovali i obrovský plynný mrak, který Mléčná dráha spolkne, i toto by nebylo špatné zmínit.

• http://www.spaceflightnow.com/news/n0705/17collide/
• http://arxiv.org/abs/0705.1170

Hondrej 7. 12. 2008, 17:51 (UTC)

Spirální ramena

Číslo 6 na obrázku je jednoznačně vnější rameno (Outer Arm), nikoli rameno Labutě. Nicméně je tu otázka vnější rameno vs. rameno Labutě. Na en-wiki mají uvedeno, že jako vnější část ramene Pravítka se bere buď vnější rameno, nebo právě rameno Labutě. Přitom rameno Labutě leží vně ramene Persea, ale blíže středu galaxie než vnější rameno. Jak to nějak rozumně uvést do článku? --Vachovec1 (diskuse) 20. 7. 2015, 13:22 (CEST)

WPQ

Khamul1

Ahoj, mockrát děkuju za zpracování článku o naší galaxii. Tématu sice vůbec nerozumím, ale přesto se pokusím napsat recenzi. Naopak to možná je plus, že jsem laik, protože článek by měl být srozumitelný i pro něj. Omluv proto prosím mou neznalost a buď ke mně shovívavý.

Obecně

• kapitoly Etymologie a mytologie a Historie pozorování přesunout na začátek? Zdá se mi to tak logičtější já osobně nikdy nepochopil, proč by etymologie měla být na počátku, a proč to na je logické jinak
• Velká trhlina, mezní hvězdná velikost, Místní skupině galaxií, hvězdný disk − linky? i u jiných pojmů, i když někdy budou červený?
• Místo tabulky Šablona:Infobox - vesmírný objekt? Nebo se to takhle dělá? Mléčná dráha je tak specifický a originální kosmický objekt (naše vlastní Galaxie, že bych tabulku nechal
• kapitolu Odkazy v kultuře bys nedoplnil?

Vzhled

• Vyřešeno a jiné hmoty − co si pod tím mám představit? Krátce přiblížit? odstranil slovo jiné
• Vyřešeno přibližně +5,1 − co to je za číslo? jednotka? je to magnituda, hvězdná velikost, zde nevím jak vysvětlit, ostatně stejné je to i na en
• nějaké zdroje by ke dvěma posledním odstavcům přidat nešly?
• na en mají i The Milky Way is visible from Earth as a hazy band of white light, some 30° wide, arching across the night sky. Doplnit?
• na en jsou ještě dva obrázky, nacpem je tam?
• Vyřešeno Ze souhvězdí Střelce se zdá, − co se zdá, je jen sen. Vážně to bylo myšleno tak, že ono tam ve skutečnosti nesměřuje a nám to ze Země tak jenom připadá? Ale proč zrovna Ze souhvězdí Střelce? Nemělo to být naformulováno Zdá se, že ze souhvězdí Střelce mlhavé pásmo bílého světla směřuje…?

opraveno dle návrhu navrhovatele

• se nachází ve směru − nerozumím zde nevím, co myslíš
• nedoplníš se zdroji něco odtud?asi ne, zrovna toto je na německé wikipedii článek, kde nechápu, jak může být dobrý , je zastaralý, ostatně žádost o aktualizaci je i na en, a moc zdrojů tam zrovna nemají, a ani nic navíc

Budu pokračovat --Khamul1 (diskuse) 23. 4. 2020, 09:45 (CEST)

@Khamul1: budeš tedy pokračovat? Ať to má kolega pohromadě, až se na tom rozhodne pracovat. Doufám, že jsem ho hloubkou recenze neodradil. Ale tady je fakt hodně práce. --Vachovec1 (diskuse) 15. 5. 2020, 21:54 (CEST)

Dobře, článek si dočtu. --Khamul1 (diskuse) 16. 5. 2020, 09:08 (CEST)

@Mirek256: Budeš se recenzemi ještě zabývat? Ptám se jen proto, aby moje případné připomínky nepřišly vniveč. --Khamul1 (diskuse) 20. 5. 2020, 13:32 (CEST)

@Khamul1: Budu, jen teď nemám čas, aledámsi za závazek, že o víkendu vše udělám.Mirek256 20. 5. 2020, 13:39 (CEST)

Historie pozorování

• chybí mi zde pohled evropských geocentristů, posuď sám
• ve sféře nehybných hvězd − odkaz na stálice?
• mnoho tvrzení není ozdrojovaných včetně různých názorů a doslovných citací, na en zdroje ale mají
• Podle Jamila Ragepa perský astronom Naṣīr al-Dīn al-Ṭūsī (1201–1274) ve svém díle Tadhkira píše − proč je tam podle Jamila Ragepa? Buď to tam napsal, nebo ne
• dokázal rozlišit mezi eliptickými a spirálními mlhovinami. − divně naformulované. Co dokázal rozlišit?
• možná bych vždycky ty osobnosti pár slovy představil, např. německý filozof Immanuel Kant, ale nechám to na tobě
• Historie pozorování − osobně se mi to zdá jako zavádějící název. Co třeba Historie výzkumu?
• (Abú Rajhán Muhammad ibn Ahmad Bírúní) nebo (Abú Alí al-Hasan ibn al-Hasan ibn al-Hajtam) − jsou celá jména nutná? odstranil bych.
• dozdobil bych to obrázky zmíněných badatelů
• k tomu mapování tam en wiki má trochu víc
• líbilo by se mi kapitolu pro větší přehlednost rozdělit na několik podkapitol

Etymologie a mytologie

• Ty slova v názvu bych prohodil, nejprve je mytologie až pak etymologie
• opět pro všechny ty cizojazyčné názvy chybí zdroje

--Khamul1 (diskuse) 20. 5. 2020, 14:18 (CEST)

Vachovec1

Obsáhlé a náročné téma. Tak pojďme na to:

Úvod

• Hvězdy a plyn obíhají okolo centra Galaxie rychlostí přibližně 220 kilometrů za sekundu. - Prosím o upřesnění/objasnění. Z prosté logiky totiž vyplývá, že pokud by každý objekt v Galaxii obíhal kolem jejího středu (oběžnou) rychlostí 220 km/s, Galaxie by v žádném případě nemohla udržovat svou strukturu (objekty blízko středu by udělaly za stejnou dobu několikrát více oběhů kolem středu než objekty na okraji).
  • ale v další větě je vysvětleno, že 90 procent hmoty galaxie je neviditelná
    • To je, s prominutím, "výstřel" úplně mimo. Já jsem chtěl vysvětlit, jak je možné, že si spirální ramena udrží tvar: viz en:Spiral galaxy#Origin of the spiral structure, Jak přišly spirální galaxie ke svým ramenům, Astronomové vrhli nové světlo na pohyb hvězd v galaktickém disku. Ani v sekci "Spirální ramena", ani v sekci "Rotace galaxie" vysvětlení/objasnění k tomuto není. Přitom tomu, kdo se aspoň trochu vyzná v matematice, tato otázka přijde na mysl okamžitě po přečtení informace o oběžných rychlostech.
      • Zde tak trošku po mě chcete vysvětlit, co sami vědci nevědí, a je to tak napsané i v článku v astru

Velikost a hmotnost

• Nad a pod relativně plochou galaktickou rovinou se nacházejí halo Galaxie, které obklopují Mléčnou dráhu do vzdálenosti 150 až 180 tisíc světelných let (46–55 kpc) a které mohou být součástí samotné Mléčné dráhy – To je nesrozumitelné. S pochopením a překladem tohoto tvrzení z en-wiki mám ale potíže i já (abych ty cizí překlady jen nekritizoval). Určitě se nejedná o halo. Podle popisu a udávaných vzdáleností (150 až 180 000 ly) soudím, že jde o prstenec Jednorožce (en:Monoceros ring, viz též níže). To potvrzuje také analýza přiložených zdrojů. Hlavně upozorňuji, že rozhodně ne "obklopuje Mléčnou dráhu do vzdálenosti 150 až 180 tisíc světelných let", ale "zvyšuje její průměr na 150 až 180 000 světelných let". Ten prstenec Jednorožce se podle zdroje 19 (Xu, Newberg, Carlin) nachází zhruba ve vzdálenosti 16,5 kiloparseku (asi 54 000 světelných let) od centra Galaxie. Ten zdroj hovoří ještě o další prstencové struktuře ve vzdálenosti asi 21 kpc (asi 68 500 světelných let) od centra Galaxie, říkají tomu TriAnd ring.
• toto jsem opravil
• Odhady hmotnosti: šlo by tam někam šoupnout předpokládanou hmotnost galaxie v Andromedě, když se tam s tímhle údajem opakovaně porovnává? Navíc se tam zdají být v tomto ohledu rozpory: …že Mléčná dráha je hmotnější a její hmotnost až do vzdálenosti 160 světelných let (49 kpc) od středu se zhruba rovná hmotnosti galaxie v Andromedě - přibližně 7×10¹¹ M☉. naznačuje hmotnost Galaxie v Andromedě na 7×10¹¹ M☉, kdežto …se hmotnost celé Mléčné dráhy odhaduje na 8,5×10¹¹ M☉, což je nicméně pouze polovina hmotnosti galaxie v Andromedě. naznačuje hmotnost 1,7×10¹²M☉, což je hodně velký rozdíl.
• Nedávné studie naznačují, že hmotnost může být od pouhých 8×10¹¹ M☉ až po 4,5×10¹² M☉. – Hmotnost čeho? Pokud Galaxie, tak je to v rozporu s odstavcem výš, kde je hned ve druhé větě tvrzení, že "Dolní mez odhadovaného rozsahu je 5,8 × 10¹¹ slunečních hmotností (M☉).
• zde jsou uvedené jednotlivé studie, možná by byla jiná formulace, ale takto se liší odhady hmotnosti, zas to vědci nevědí

Obsah (viz též následující sekce)

• Tohle by asi bylo lepší sloučit dohromady s následující sekcí Struktura galaxie, podobně, jako to mají Slováci. "Obsah" je v podstatě také pojednáním o struktuře. Slováci to také mají daleko lépe uvozeno, včetně zmínky, že galaktický disk je větších vzdálenostech od centra deformovaný a zprohýbaný, což v našem článku chybí (český zdroj: [4]).

(Obsah a) Struktura galaxie

• Zmiňoval jsem již vhodnost sloučení s předchozí sekcí.
• Chybí zde info o tom, že rozlišujeme "tenký disk" (en:Thin disk) a "tlustý disk" (en:Thick disk). Což je podstatné zvláště vzhledem k tomu, že tenký disk je zmiňován níže v sekci Věk a kosmologická historie, přičemž zatím není nikde řečeno, co to vlastně je. Alespoň pro základní orientaci přidávám zdroj v češtině: [5].
• Prstenec Jednorožce by si patrně zasloužil vlastní podsekci mezi Rameny a Halem, jelikož není jasné, zda je součástí disku nebo hala. Viz článek (en:Monoceros ring). Shrnout tam příslušné informace (zatím rozdělené mezi Ramena a Halo) a doplnit alespoň, že se třikrát obtáčí kolem celé Galaxie (to tu zatím chybí).

Kvadranty Galaxie

• Sem by to opravdu chtělo přesunout "souřadnicový" obrázek ze sekce Poloha Slunce a jeho okolí.
• Vyřešeno A patrně by bylo vhodné tady odkázat šablonou {{podrobně}} na článek Galaktické souřadnice. V sekci sice interní odkaz je, ale zdůraznění šablonou by bylo lepší. Mimochodem ten článek by to chtělo kompletně přepsat, vůbec se tam nevysvětluje, co je to galaktická šířka, a hned ve druhé větě je proto nesmysl: osa galaktické šířky nesměřuje na střed Galaxie. Není tam zmíněna ani taková základní věc, že jde o sférickou soustavu souřadnic a galaktická délka i šířka proto označují úhly mezi osami a průvodičem.
  • Nakonec jsem ten článek Galaktické souřadnice přepsal sám. Teď už tam doufám nezbyly žádné nesmysly.

Jádro Galaxie

• Slunce je od jádra Galaxie vzdáleno 25 až 28 tisíc světelných let (7,7–8,6 kpc). Hodnota se odhaduje pomocí geometrických metod nebo měřením vzdálenosti vybraných astronomických objektů, které slouží jako standardní svíčky, přičemž různé techniky poskytují různé hodnoty přibližně v tomto rozmezí. – Tohle patří spíš do sekce Poloha Slunce a jeho okolí. Tam to momentálně duplikujeme.
• Galaktické jádro tvoří intenzivní rádiový zdroj Sagittarius A* (vyslov "Sagittarius A-hvězdička"). – A-hvězdička? To je otrocký překlad? Jestli se to v češtině používá, prosím zdroj. Náš wikičlánek Sagittarius A* uvádí A-star.
• článek na české wiki se jmenuje stejně, trochu nevím co s tím
  • ale článek se tak jmenuje, a dle googlu toto pojmenování v češtinu opravdu existuje, spory o pojmenování mě nebaví
    • Já nechci přejmenovávat článek Sagittarius A*. To označení je zcela korektní. Ale to rozepsání "A-hvězdička" působí poněkud dětinsky. Kdyžtak tu závorku vypusťte, tady se to tak jako tak zdá být zbytečné.
• Následná pozorování Parkesovým dalekohledem na rádiových frekvencích identifikovala polarizovanou emisi... – Polarizovanou emisi? Emisi čeho? Polarizovaná emise + Google = (vpodstatě) 0 – [6].
• Tato pozorování lze asi nejlépe interpretovat jako magnetizovaný výtrysk z tvorby hvězd v centrální části Galaxie o průměru 640 světelných let (200 kpc). – Pokud vidím dobře, zdrojový článek v Nature je z roku 2013. Tyto české články k tématu – [7], [8] – jsou z let z 2017 a 2019 a pracují s jinou teorií, hovořící o masívním výtrysku z centrální černé díry, před několika miliony let.

Spirální ramena

• Zdá se tedy, že Mléčná dráha má dvě spirální ramena se starými hvězdami a čtyři spirální ramena s plynem a mladými hvězdami. – To je myslím chyba překladu (2+4 ramena rozhodně ne). Podle pohledu do en-wiki soudím, že se to má tak, že podle analýzy na základě detekce starých hvězd by měla Mléčná dráha mít jen dvě hlavní ramena, podle analýzy založené na detekci plynů a mladých hvězd by naopak měla mít čtyři hlavní ramena. Tento rozpor pak zmiňuje následující věta: Vysvětlení této zjevné nesrovnalosti není jasné.
  • Podle různých zdrojů má zřejmě Mléčná dráha 4 spirální ramena, ale jen ve dvě ramena obsahují "staré" hvězdy.
• Bylo navrženo, že Mléčná dráha obsahuje dvě různá spirální ramena: vnitřní, tvořené ramenem Střelce, které se otáčí rychle, a vnější, tvořené rameny Lodního kýlu a Persea, jejichž rychlost rotace je pomalejší a jejichž ramena jsou těsněji navinuta. V tomto scénáři, plynoucím z numerických simulací dynamiky různých spirálních ramen,[114] by vnější útvary tvořily vnější pseudorameno a byly by spojeny ramenem Labutě. – Opět problematický překlad. "Dvě různá spirální ramena" v tomto případě rozhodně ne. Spíš dvě různé spirální struktury, vnitřní a vnější. A "pseudoring" není pseudorameno, ale pseudoprstenec. A spojeny/propojeny ramenem Labutě by nebyly ty vnější útvary, ale právě ta vnitřní a vnější spirální struktura.
• "Prstenec Jednorožce" není totéž co "Vnější rameno". Srovnejte články en:Monoceros ring (prstenec Jednorožce) a en:Norma Arm (rameno Pravítka - Vnější rameno). "Prstenec Jednorožce" není rameno, ale prstenec kolem celé Galaxie.
• Ten obrázek by nešlo počeštit?

Galaktické halo

• Podobně se objevením trpasličí galaxie Velkého psa zjistilo, že galaktický disk obklopuje kruh zbytků galaxie z jeho interakce s Mléčnou dráhou. – To by měl být právě ten prstenec Jednorožce, zmiňovaný výše.

Poloha Slunce a jeho okolí

• Slunce s celou Sluneční soustavou se nachází v obyvatelné zóně Mléčné dráhy. – Interní odkaz vede na článek o obyvatelné zóně hvězdy, nikoliv galaxie, což není vhodné. Příslušný en-wiki článek en:Galactic habitable zone zatím nemá odpovídající český protějšek.
• Opakovaná analýza účinků průchodu Slunce přes spirálovou strukturu založenou na datech CO však nenašla korelaci. – Data CO? CO je předpokládám oxid uhelnatý, ale jaká data týkající se oxidu uhelnatého byla předmětem studie?
• Jeden oběh Slunce okolo jádra Mléčné dráhy (galaktický rok) trvá asi 240 milionů let, takže Slunce za svůj život absolvovalo 18–20 oběhů a 1/1250 oběhu od vzniku a vývoje člověka. – Podtržené: 1/1250 oběhu vychází asi na 192 000 let. Co je tedy v tomto kontextu považováno za "vznik člověka"? Třeba takový Homo erectus (člověk vzpřímený) se tady procházel už minimálně před 1,5 milionem let.
• Hlavní směr pohybu Slunce je ve směru k hvězdě Vega poblíž souhvězdí Herkula… + Sluneční soustava míří směrem k souhvězdí Štíra, které se nachází v ekliptice. To vypadá, jako by Slunce směřovalo jinam než Sluneční soustava. To je divné, ne? Že by u Slunce byl míněn tečný vektor a u Sluneční soustavy průběh křivky oběžné dráhy?

Rotace Galaxie

• Kterým směrem Galaxie rotuje? Po směru nebo proti směru hodinových ručiček?
• Křivka rotace (znázorněná na obrázku) popisuje tuto rotaci. – Obrázek chybí.
• Sekce je v současném stavu dost těžko pochopitelná. Trochu víc "polopaticky" to mají třeba tady: [9]. Například:
  • Směrem ke středu Mléčné dráhy jsou rychlosti na oběžné dráze příliš nízké, zatímco nad 7 kpcs jsou příliš vysoké, než aby odpovídaly očekávání podle univerzálního gravitačního zákona. – "Zatímco nad 7 kpcs", tím je předpokládám myšleno, že při vzdálenosti od středu (Galaxie) větší než 7 kiloparseků? Univerzální gravitační zákon, to je Newton (Newtonův gravitační zákon), ale co tím chce autor říci? Jakému očekávání? Že oběžné rychlosti budou odpovídat 3. Keplerovu zákonu (který zmiňuje výše uvedený zdroj)?
  • To je rozdíl od situace ve Sluneční soustavě, kde dominuje gravitační dynamika dvou těles a oběžné dráhy mají významně odlišné rychlosti. – Tohle je Kepler. Lépe napsat něco v tom smyslu, že ve Sluneční soustavě se oběžná rychlost planet řídí 3. Keplerovým zákonem, pročež tělesa na různých oběžných drahách mají významně odlišné oběžné rychlosti.
  • Pokud by Mléčná dráha obsahovala pouze hmotu pozorovanou ve hvězdách, plynech a jiné baryonické (obyčejné) hmotě, rychlost rotace by se snižovala se vzdáleností od středu. – Proč a jak? Zase odkaz na Newtona a Keplera?
  • Pozorovaná křivka je však relativně plochá, což naznačuje, že existuje další hmota, kterou nelze přímo detekovat elektromagnetickým zářením. – Jak další hmota vysvětlí plochost křivky galaktické rotace? Doporučuji v této souvislosti k přečtení en:Galaxy rotation curve.
• Daleko lépe vysvětluje ta základní fakta třeba i tento článek ve Wikině: [10]. Zdrojem je patrně odkazovaná Velká encyklopedie vesmíru, nevím, jestli to není přímo opsané. Patrně by nebylo na škodu si jí vypůjčit a využít jí jako zdroj i pro zdejší článek.

Vznik

• Bylo pozorováno, že v disku je většina mladších hvězd, včetně Slunce. – A kde jsou tedy ty starší/nejstarší hvězdy?
• Vlastnosti Mléčné dráhy, jako je hmota hvězd, úhlová hybnost a metalicita v jejích nejvzdálenějších regionech… – "Angular momentum" je moment hybnosti, nikoliv úhlová hybnost.
• V roce 2019 objevili vědci z Aryabhatta Research Institute of Observational Sciences (ARIES) 28 nových hvězd v Mléčné dráze. – Jak "nových"?

Věk a kosmologická historie

• Tady by to chtělo trochu urovnat data:
  • Patrně by bylo vhodné začít uvedením předpokládaného staří vesmíru (momentálně to je až na začátku třetího odstavce), abychom měli stanovený nějaký referenční bod, se kterým bychom následně mohli porovnávat.
  • Je tady zmiňováno stáří asi pěti vybraných hvězd, a to zbytečně na několika různých místech po celé sekci. Bylo by vhodné to setřídit v nějakém rozumném pořadí, buď chronologicky podle data zveřejnění studie nebo sestupně/vzestupně podle předpokládaného stáří.
  • Objev hvězdy v Mléčné dráze naznačuje, že galaxie může být alespoň o 3 miliardy let starší, než se vědci dříve domnívali. – To je bez kontextu silně matoucí. Dříve se vědci měli domnívat co konkrétně? Patrně by se nic nestalo, kdyby se toto z textu vypustilo.
  • Další hvězda, HD 140283, je stará 14,5±0,7 miliardy let. – Ten odhadovaný věk je vyšší, než v současnosti předpokládané stáří vesmíru. Je nutné k tomu dodat nějaké vysvětlení (viz příslušné zdroje).
• Věk hvězd na galaktickém tenkém disku byl také odhadnut pomocí nukleokosmochronologie. – Pojem "tenký disk" se tady v článku vyskytuje poprvé. Nutno někde vysvětlit, o co jde. Viz výše.

Okolí Galaxie

• Mléčná dráha a galaxie v Andromedě jsou binární systém obrovských spirálních galaxií… – Binární systém předpokládá oběh kolem společného těžiště. Platí to zde? Nevidím, že by to bylo někde v článku zmíněno.
• Některé z trpasličích galaxií obíhajících po Mléčné dráze jsou trpasličí galaxie Velký pes (nejbližší), trpasličí eliptická galaxie v Střelci… – Po Mléčné dráze? Nerozumím. Míněno kolem Mléčné dráhy?

Etymologie a mytologie

• Příběh byl dříve považován za verzi staršího sumerského mýtu, ve kterém byl namísto Tiamat zabit Enlil z Nippuru. – Cože? Úplně jinak. V tom sumerském mýtu měl být Enlil z Nippuru ten, kdo zabil Tiamat, ne že byl on sám zabit místo ní.
• Nyní se má za to, že ho vymysleli až Babyloňané s cílem demonstrovat Mardukovu nadřazenost nad sumerskými bohy. – Chybí zdroj.
• Chybí zdroje na část hindštiny.
  • Vidím k hindštině nějaké zdroje na sk-wiki, ale bohužel neuvádějí stránky.
• Chybí zdroje na celou sekci zabývající se řeckou mytologií.
• Chybí zdroje pro japonštinu, švédštinu a velštinu.
  • V některých iberských jazycích se Galaxie nazývá Cesta svatého Jakuba (v španělštině El camino de Santiago). – Přiložený zdroj nic takového netvrdí, spíše pravý opak - tj. že svatojakubská cesta (nebo její část) se nazývala "Mléčná cesta" podle Mléčné dráhy.
  • Ta Pevnost Gwydion ve velštině má jaký význam (s čím to souvisí)? Na en-wiki to mají rozvedené, jsou tam i nějaké zdroje.

Historie pozorování

• Arabský astronom Alhazen (Abú Alí al-Hasan ibn al-Hasan ibn al-Hajtam) (965–1037) toto tvrzení odmítl pokusem o první pozorování a měření paralaxy Mléčné dráhy. Protože Mléčná dráha nemá paralaxu, zjistil, že tyto procesy se musí odehrávat velice daleko od Země, nikoliv v atmosféře. Podle jeho názoru je Mléčná dráha nebeským útvarem. Tato myšlenka měla vliv později v islámském světě. – Chybí zdroj, převzato pravděpodobně ze sk-wiki. Na en-wiki je v podstatě totéž přičítáno jinému starověkému astronomovi, Olympiodorusovi mladšímu (en:Olympiodorus the Younger). Včetně tvrzení, že "tato myšlenka měla vliv později v islámském světě". Arabové tam následují až potom.
• K Arabům chybí zdroje. převzato asi z en-wiki, tam nějaké zdroje jsou.
  • Podle Jamil Ragepa… – Kdo je Jamil Ragep? Podle Googlu by to měl být nějaký profesor islámských studií na McGillově univerzitě v Kalifornii – [11]. Uvést do článku (alespoň do poznámky).
• Ke Kantovi chybí zdroj. Na en-wiki k tomuto zdroje jsou.
• Chybí zdroj ke Kapteynovi.
  • V roce 1904 Jacobus Kapteyn studoval vlastní pohyby hvězd a uvedl, že nejsou náhodné, protože se tehdy věřilo, že hvězdy lze rozdělit do dvou proudů, pohybujících se téměř opačnými směry. – To je, pokud vidím dobře, chybný překlad. Podle textu na en-wiki, se před Kapteynem věřilo, že pohyb hvězd je náhodný, kdežto Kapteynova pozorování naznačila právě to, že "hvězdy lze rozdělit do dvou proudů, pohybujících se téměř opačnými směry". Což bylo právě prvním důkazem rotace Galaxie.

Reference

• Vidím opakované, v podstatě holé odkazy na webarchiv. Na odkazech na webarchiv není nic špatného, ale ty reference by měly mít odpovídající parametry – ty články mají nějaké autory, nějaké konkrétní datum vydání (což je něco podstatně jiného než datum archivace), nějakého konkrétního vydavatele. Někdy jsou navíc stále dostupné i na původní adrese.
  • Příklad:
    • (současná podoba refu) NASA - NASA's Fermi Telescope Finds Giant Structure in our Galaxy. web.archive.org [online]. 2014-08-23 [cit. 2020-02-09]. Dostupné online. 
    • (korektní podoba refu, článek je stále dostupný na původní adrese) PERROTTO, Trent; CHANDLER, Lynn. NASA's Fermi Telescope Finds Giant Structure in our Galaxy [online]. NASA, 2010-11-09 [cit. 2020-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-23. (anglicky) 
• Některé refy sice nevedou na webarchiv, ale taky obsahují pouze titul a datum citace. Přitom potřebné základní údaje (autora, datum vydání, médium) lze bez problémů doplnit.

Literatura

• Zatím dvě publikace, obě zabývající se nikoli Galaxií jako takovou, ale černou dírou v jejím středu. Chtělo by doplnit nějaké publikace pojednávající o galaxii jako takové.

Externí odkazy

• Také se toho většina věnuje jádru. Tohle není článek Galaktické jádro.

---

To rozhodně není všechno, budu pokračovat. --Vachovec1 (diskuse) 24. 4. 2020, 21:48 (CEST)

Koukám, že už toho je pořádný balík. Ještě nekončím, ale už by toho tolik být nemělo. --Vachovec1 (diskuse) 26. 4. 2020, 13:33 (CEST)

@Mirek256: prosím podepisujte si odpovědi, ideálně je také odrážejte o úroveň dále, než jsou moje připomínky. Ať se v tom vyznáme. Děkuji. --Vachovec1 (diskuse) 26. 4. 2020, 18:09 (CEST)

Tak to bude k textu asi všechno, ještě se mrknu na reference a EO. --Vachovec1 (diskuse) 26. 4. 2020, 22:24 (CEST)

@Mirek256: doufám, že jsem Vás neodradil, ale téma je to opravdu náročné. Řekl bych, že s Vegou to budete mít daleko jednodušší . --Vachovec1 (diskuse) 26. 4. 2020, 22:47 (CEST)

Tak teď už by to mělo být téměř všechno, pokud ještě něco přidám, budou to jednotlivosti. --Vachovec1 (diskuse) 26. 4. 2020, 23:59 (CEST)