Messier 4
| Messier 4 | |
|---|---|
 |
|
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) |
|
| Typ | kulová hvězdokupa |
| Objevitel | |
| Datum objevu | |
| Rektascenze | (16h 23m 35,5s[1]) |
| Deklinace | (-26° 31' 29"[1]) |
| Zdánlivá magnituda (V) | (+5,6[2]) |
| Souhvězdí | (Štír) (Sco) |
| Úhlová velikost | (26,3[2]) |
| Vzdálenost | 7&200[2] ly |
| Poziční úhel | |
| Rudý posuv | |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 27,4[2] ly |
| Absolutní magnituda (V) | |
| Označení v katalozích | |
| M4, NGC 6121, | |
| (V) - měření provedena ve viditelném světle | |
Messier 4 (v katalogu NGC 6121) je +5,9 mag jasná kulová hvězdokupa s úhlovým průměrem 26,3'. Nachází se v souhvězdí Štíra, přibližně jeden stupeň západně od hvězdy Antares.[3] Za příznivých pozorovacích podmínek je viditelná pouhým okem.
Objevil ji v roce 1745 švýcarský matematik a astronom Philippe Loys de Chéseaux, svůj objev však nepublikoval. Charles Messier ji katalogizoval 8. května 1764.[2]
Obsah |
[editovat] Popis
Messier 4 je jedna z nejbližších známých hvězdokup, proto také v ní mohl Charles Messier rozeznat jednotlivé hvězdy. M4 se tak stala první objevenou hvězdokupou vůbec.[2] M4 patří také mezi nejmenší a nejvíce rozptýlené známé hvězdokupy. V jejím středu se nachází neobvyklá centrální příčka z hvězd.[3] Celkem obsahuje více jak 100 000 hvězd z toho asi 40 000 velmi starých bílých trpaslíků.[4] V této hvězdokupě je také objeveno 43 proměnných hvězd. Od sluneční soustavy se vzdaluje rychlostí 65 km.s-1.[2]
[editovat] Objevy
V roce 1987 byl v této mlhovině objeven první milisekundový pulsar (PSR 1821-24). Jde o neutronovou hvězdu s periodou rotace více jak 300 otáček za sekundu – rotuje tedy desetkrát rychleji než pulsar ve středu Krabí mlhoviny.[5]
V roce 1997 vyfotografoval Hubbleův vesmírný dalekohled v jejím středu bílé trpaslíky, které patří k nejstarším známým hvězdám v Galaxii. Jejich stáří je 13 miliard let.
[editovat] Systém PSR B1620-26
- Související informace naleznete v článku PSR B1620-26.
V roce 1987 britský tým objevil ve středu M4 milisekundový pulsar PSR B1620-26 s hmotností 1,4 M☉. Během dalších výzkumů byl objeven, díky svému gravitačnímu vlivu, bílý trpaslík (PSR B1620-26 B) o hmotnosti 0,4 M☉, který tvoří s tímto pulsarem (neutronovou hvězdou) binární systém – dvojhvězdu. Obě hvězdy obíhají kolem společného těžiště přibližně dvakrát za pozemský rok. Později byly zjištěny další odchylky v pohybu pulsaru o kterých se usuzovalo, že je způsobuje třetí těleso v soustavě. V průběhu dalších let byly upřesněny výchylky v oběžných drahách těles v systému a podle toho byla určena v roce 2003 hmotnost třetího tělesa. Jde o těleso s hmotností 2,5× větší než je hmotnost Jupitera – jde tedy o planetu, na hvězdu či hnědého trpaslíka je objekt malý. Planeta obíhá soustavu okolo společného těžiště ve vzdálenosti 50 AU. Stáří této planety (označované jako PSR B1620-26 c) bylo určeno na více jak 12,5 miliard let. Jde tedy o nejstarší dosud známou planetu (mnohem starší než Slunce). Stáří planety je jedním z důkazů, které podporují teorii, že první hvězdy mohly vznikat již asi 200 000 000 let po Velkém třesku. [6][7][8]
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ a b SIMBAD Astronomical Database [online]. [cit. 2008-01-31]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b c d e f g Astronomia – astronomický server pedagogické fakulty ZČU [online]. Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni, [cit. 2008-01-31]. Kapitola Mlhoviny, hvězdokupy, galaxie – Messierův katalog – Messier 4. Dostupné online.
- ↑ a b Astronomický snímek dne [online]. Česká astronomická společnost, 200-05-23, [cit. 2008-01-31]. Kapitola 23. květen 2000. Dostupné online.
- ↑ HUBBLESITE [online]. NASA, 1995-08-25, [cit. 2008-01-31]. Kapitola Hubble Space Telescope Finds Stellar Graveyard. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ SolStation.com [online]. Sol Company, 2003, [cit. 2008-01-31]. Kapitola PSR B1620-26 / "Methusalah" System. Dostupné online.
- ↑ Aktuality z kosmu [online]. Hvězdárna Valašské Meziříčí, 2003-07-14, [cit. 2008-01-31]. Kapitola Hubblův kosmický teleskop pomáhá potvrdit nejstarší známou planetu. Dostupné online.
- ↑ HUBBLESITE [online]. NASA, 2003-07-10, [cit. 2008-01-31]. Kapitola The Life and Times of the Oldest Known Planet. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ ROZEHNAL, Jakub. Aldebaran bulletin [online]. Aldebaran, 2003-12-01, [cit. 2008-01-31]. Kapitola Nejstarší známá planeta?. Dostupné online.
[editovat] Externí odkazy
|
|
|
|---|---|
| M 1 | M 2 | M 3 | M 4 | M 5 | M 6 | M 7 | M 8 | M 9 | M 10 | M 11 | M 12 | M 13 | M 14 | M 15 | M 16 | M 17 | M 18 | M 19 | M 20 | M 21 | M 22 | M 23 | M 24 | M 25 | M 26 | M 27 | M 28 | M 29 | M 30 | M 31 | M 32 | M 33 | M 34 | M 35 | M 36 | M 37 | M 38 | M 39 | M 40 | M 41 | M 42 | M 43 | M 44 | M 45 | M 46 | M 47 | M 48 | M 49 | M 50 | M 51 | M 52 | M 53 | M 54 | M 55 | M 56 | M 57 | M 58 | M 59 | M 60 | M 61 | M 62 | M 63 | M 64 | M 65 | M 66 | M 67 | M 68 | M 69 | M 70 | M 71 | M 72 | M 73 | M 74 | M 75 | M 76 | M 77 | M 78 | M 79 | M 80 | M 81 | M 82 | M 83 | M 84 | M 85 | M 86 | M 87 | M 88 | M 89 | M 90 | M 91 | M 92 | M 93 | M 94 | M 95 | M 96 | M 97 | M 98 | M 99 | M 100 | M 101 | M 102 | M 103 | M 104 | M 105 | M 106 | M 107 | M 108 | M 109 | M 110 | |
