Messier 60

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Messier 60
M60 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
M60 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typeliptická galaxie, astronomický rádiový zdroj a zdroj rentgenového záření
TřídaE2[1]
ObjevitelJohann Gottfried Koehler
Datum objevu11. dubna 1779
Rektascenze12h 43m 40,0s[1]
Deklinace11°33′10″[1]
SouhvězdíPanna (lat. Vir)
Zdánlivá magnituda (V)8,8[2], 10,3[3], 6,67[4], 6[4] a 5,739[4]
Úhlová velikost7,4′x6,0′[1]
Vzdálenost56 700 000 ly
Plošná jasnost13,1[5]
Poziční úhel105[5]
Rudý posuv0,003 39
Fyzikální charakteristiky
Poloměr60 000[6] ly
Absolutní magnituda (V)−22,3
Označení v katalozích
Messierův katalogM 60
New General CatalogueNGC 4649
Uppsala General CatalogueUGC 7898
Principal Galaxies CataloguePGC 42831
Jiná označeníM60, NGC 4649, UGC 7898, PGC 42831[1] Arp 116[7]
Komentářobjekt Arp116 je tvořen dvěma galaxiemi: M60 a NGC 4647[6]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 60 (také M60 nebo NGC 4649) je eliptická galaxiesouhvězdí Panny. Objevil ji Johann Gottfried Koehler 11. dubna 1779 během sledování komety.[6] Galaxie je od Země vzdálená přibližně 56,7 milionů ly[8] a je součástí Kupy galaxií v Panně,[6] jejímž je třetím nejjasnějším členem.[9] Spolu s blízkou galaxií NGC 4647 ji Halton Arp zapsal do svého katalogu zvláštních galaxií (Atlas of Peculiar Galaxies) pod číslem 116.[6][9]

Pozorování[editovat | editovat zdroj]

Poloha M 60 v souhvězdí Panny

M60 se dá na obloze snadno vyhledat, protože leží 4,5° západně od hvězdy 3. magnitudy s názvem Vindemiatrix (ε Virginis). Galaxie je za příznivých podmínek viditelná i středně velkým triedrem, například 10x50, ve kterém vypadá jako velmi malá neostrá skvrnka. V dalekohledu o průměru 150 mm je možné zahlédnout některé podrobnosti, jako je světlé halo rozměru 3′, na rozdíl od něhož je zhuštěný střed galaxie velmi hustý a jasný. Severozápadním směrem je možné spatřit jakýsi flíček, který se ve větším dalekohledu ukáže jako samostatná galaxie označovaná jako NGC 4647. Ostatně v této části oblohy je možné najít mnoho dalších galaxií, jako například 30′ západně Messier 59.[10]

Galaxii je možné snadno pozorovat z obou zemských polokoulí a ze všech obydlených oblastí Země, protože má pouze mírnou severní deklinaci. Přesto je na severní polokouli lépe pozorovatelná a během jarních nocí tam vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku zůstává poněkud níže nad obzorem.[11] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od března do července.

Historie pozorování[editovat | editovat zdroj]

Spolu se sousední galaxií Messier 59 tuto galaxii objevil Johann Gottfried Koehler 11. dubna 1779 během sledování komety a o několik dní později obě nezávisle spoluobjevil Charles Messier, který zároveň objevil i blízkou galaxii Messier 58. Všechny tři pak Messier přidal do svého katalogu a k M60 poznamenal, že je trochu jasnější a výraznější než M58 a M59.[6] John Herschel tuto galaxii pozoroval mnohokrát kvůli přítomnosti blízké galaxie NGC 4647 a v roce 1830 je popsal jako dvojitou mlhovinu, jejíž západní část je mnohem slabší než východní, která se zdá být hlavní částí. Také Heinrich Louis d'Arrest ji pozoroval opakovaně a jejím tvarem byl ohromen.[10]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

M60 je třetím nejjasnějším členem Kupy galaxií v Panně[9] a je největším členem její podskupiny, která má čtyři členy. Hmotnost M60 se odhaduje na tisíc miliard hmotností Slunce,[9] je tedy několikanásobně větší než hmotnost Mléčné dráhy. Její rozměr je asi 120 000 ly, ale její vnější halo může být ještě větší. Má absolutní hvězdnou velikost -22,3 a rozsáhlý systém kulových hvězdokup, kterých může být kolem 5 100.[6][10] Obří černá díra v jejím jádru má hmotnost 4,5 miliardy hmotností Slunce.[9]

Z těsné blízkosti M60 a spirální galaxie NGC 4647 by se dalo usoudit, že spolu splývají,[10] ovšem fotografické snímky těchto galaxií neukazují žádné důkazy jejich vzájemného ovlivňování, jak bývá u galaxií obvyklé, pokud se skutečně nacházejí tak blízko sebe.[12][9] Z toho se dá usoudit, že se tyto dvě galaxie překrývají pouze z při pohledu ze Země, ale mohou se nacházet ve větší vzájemné vzdálenosti, než se na první pohled může zdát.[12]

Na konci ledna 2004 byla v této galaxii objevena supernova, která dostala označení SN 2004W. Měla v té době magnitudu 18,8 a byla označena za málo svítící supernovu typu Ia. Pravděpodobně vybuchla o půl roku dříve, ale nebyla zpozorována, protože M60 byla blízko konjunkce se Sluncem.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M60 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. a b c d e NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 60 [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Messier 60. Dostupné online. [cit. 2018-03-06]
  3. Margaret Geller, Michael J. Kurtz: The Updated Zwicky Catalog (UZC). In: Publications of the Astronomical Society of the Pacific. duben 1999. DOI 10.1086/316343.
  4. a b c Thomas H. Jarrett, John M. Carpenter, John E. Gizis, Carol Lonsdale: The Two Micron All Sky Survey (2MASS). In: The Astronomical Journal. únor 2006. DOI 10.1086/498708.
  5. a b FROMMERT, Hartmut. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 4649 [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-08. (anglicky) 
  6. a b c d e f g h SEDS Messier Objects Database: Messier 60 [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ARP, Halton. Atlas of Peculiar Galaxies. S. 1. Astrophysical Journal Supplement [online]. Listopad 1966 [cit. 2018-03-07]. Roč. 14, s. 1. Dostupné online. DOI 10.1086/190147. Bibcode 1966ApJS...14....1A. (anglicky) 
  8. TULLY, R. Brent; COURTOIS, Hélène M.; SORCE, Jenny G. Cosmicflows-3. S. 21. Astronomical Journal [online]. Srpen 2016 [cit. 2018-03-07]. Roč. 152, čís. 2, s. 21. Dostupné online. DOI 10.3847/0004-6256/152/2/50. Bibcode 2016AJ....152...50T. (anglicky) 
  9. a b c d e f VILLARD, Ray; USHER, Oli. Odd galaxy couple on space voyage [online]. NASA, 2012-09-06 [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  11. Deklinace 11° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 79° od severního nebeského pólu. Severně od 79° severní šířky je tedy tato galaxie cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 79° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.
  12. a b SANDAGE, A.; BEDKE, J. Carnegie Atlas of Galaxies. Washington, D.C.: Carnegie Institution of Washington, 1994. ISBN 0-87279-667-1. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Mapy hvězdné oblohy[editovat | editovat zdroj]

  • Toshimi Taki. Taki's 8.5 Magnitude Star Atlas [online]. 2005 [cit. 2018-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-05. (anglicky)  - Atlas hvězdné oblohy volně stažitelný ve formátu PDF.
  • TIRION; RAPPAPORT; LOVI. Uranometria 2000.0 - Volume I - The Northern Hemisphere to -6°. Richmond, Virginia, USA: Willmann-Bell, inc., 1987. Dostupné online. ISBN 0-943396-14-X. 
  • TIRION; SINNOTT. Sky Atlas 2000.0. 2. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0-933346-90-5. 
  • TIRION. The Cambridge Star Atlas 2000.0. 3. vyd. Cambridge, USA: Cambridge University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-521-80084-6. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 60 na Wikimedia Commons
  • NASA/IPAC Extragalactic Database: Results for M 60 [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SIMBAD Astronomical Database: Results for M 60 [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • SEDS Messier Objects Database: Messier 60 [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Panna [online]. [cit. 2018-03-07]. Dostupné online. 
  • NASA - APOD. Astronomický snímek dne - Eliptická galaxie M60 a spirální NGC 4647 [online]. astro.cz, 2016-01-28 [cit. 2018-03-07]. Dostupné online.