Mlhovina v Orionu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mlhovina v Orionu
Mlhovina v Orionu
Mlhovina v Orionu
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typ emisní mlhovina
Rektascenze 5h 35m 17,3s
Deklinace -5° 23' 28"
Vzdálenost 1600 ly
Zdánlivá magnituda (V) 4.0
Souhvězdí Orion (Ori)
Úhlová velikost 90.0'x60.0'
Fyzikální charakteristiky
Poloměr 16.6 ly

Jiné názvy
M42, NGC 1976, LBN 974
(V) - měření provedena ve viditelném světle

Mlhovina v Orionu, známá také jako M42 (Messier 42), je emisní mlhovina vzdálená 1600 světelných let od Země v souhvězdí Orionu. Je vidět i pouhým okem přímo uprostřed Orionova meče. Šířka je 33 světelných let. Tvoří jádro tzv. Orionova komplexu, kde se mimo ni nachází například i mlhovina Koňská hlava, Orionův molekulový oblak, Barnardova smyčka a jiné. Orionův komplex zahrnuje mnoho objektů na ploše několika set světelných let z nichž nejvýraznější je právě Velká mlhovina v Orionu.

Součástí je otevřená hvězdokupa Trapez, složená z velmi mladých hvězd. Hubbleův teleskop odhalil prachový disk kolem těchto hvězd, pravděpodobně počáteční stádium vývoje planetární soustavy.

Velká emisní mlhovina v Orionu[editovat | editovat zdroj]

Mlhovinu objevil v roce 1610 francouzský astronom Nicolas-Claude Fabri de Peiresc. V roce 1870 ji poprvé vyfotografoval Henry Draper, teď už je mlhovina fotografována snad nejčastěji ze všech mlhovin, které můžeme na obloze vidět. V roce 1995 Mark McCaughrean a Bob O´Dell objevili uvnitř Velké mlhoviny tzv. protoplanetární disky v jejichž středu se nacházejí mladé hvězdy. K tvorbě planet v protoplanetárních discích musí docházet hodně rychle, protože již vyvinuté hvězdy Trapézu z protoplanetárních disků ,,sfoukávají" materiál.

Velká mlhovina v Orionu je Zemi nejbližší emisní mlhovina, hned vedle ní se nalézá další mlhovina známá jako M43 (je to však jen jakýsi výběžek Velké mlhoviny v Orionu), tyto dvě mlhoviny jsou od sebe odděleny temnou mlhovinou s podivným názvem Rybí tlama. Velká mlhovina v Orionu je částí komplexu mlhovin nazývaného OMC-1, který má průměr několik stovek světelných let, do něhož mimo ni patří např. mlhovina Koňská hlava, Mlhovina Plamínek, Barnardova smyčka a jiné.

Emisní mlhovina je taková mlhovina jejíž atomy jsou ionizovány (v tomto případě se tak děje z důvodu přítomností několika mladých hvězd. Jedná se především o hvězdy Trapézu). Jejich ,,vyloučené" elektrony se opět vracejí zpět a při tom vyzařují energii.

Zrod hvězd[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Mlhovinová hypotéza.

Velká mlhovina v Orionu se skládá z plynu a prachu, tedy materiálu ze kterého se mohou utvářet nové hvězdy (Pro zajímavost tento materiál je tvořen ze 75% vodíkem, 25% heliem, a méně než 1 % tvoří ostatní prvky).

Zrod hvězd může probíhat díky nehomogennosti mlhoviny. Hustší části začnou svou gravitační silou k sobe přitahovat materiál z řidších oblastí. Tím se nehomogennost mlhoviny ještě více prohloubí a proces tak pokračuje dál. Shluk plynu a prachu se začne vlivem své vlastní gravitace smršťovat. Tím se protohvězda zahřívá. Jakmile teplota (v centru) dosáhne hodnoty o něco větší než je 10 miliónů stupňů Celsia, začnou se vodíková jádra spojovat a tvořit tak jádra hélia. Jestliže však protohvězda nemá hmotnost větší než desetinu hmotnosti slunce vůbec k tomu nedojde a vytvoří se tzv. hnědý trpaslík.

Všechen plyn, který Velká mlhovina v Orionu obsahuje se však změnit na hvězdu nemůže. Je to způsobeno především vlivem mladých hvězd, které část plynu vyloučí ven z této mlhoviny. Ačkoli se to nezdá takových mlhovin ve kterých se vytváří nové hvězdy je spousta. Velká mlhovina v Orionu je tedy jedinečná pouze tím, že se nalézá blízko Země.

Mlhovina na obloze[editovat | editovat zdroj]

Na obloze se Velká mlhovina v Orionu rozprostírá na čtyřikrát větší ploše než Měsíc nacházející se právě v úplňku (její skutečná šířka je přes 30 světelných let).

Orionův pás se nachází v souhvězdí Oriona (souhvězdí Orionu je u nás viditelné od září do února). Dělí napříč vzdálenost mezi nejjasnějšími hvězdami tohoto souhvězdí, Rigelem a Betelgeuze. Tvoří ho hvězdy Delta , Epsilon a Dzéta . Pod levou hvězdou Orionova pásu je viditelná nejasná skupinka tří hvězd (Orionův meč). Prostřední z nich je Velká mlhovina v Orionu.

Pokud se díváme v noci na Velkou mlhovinu v Orionu může nám připomínat letícího netopýra. Při pohledu pouhým okem je zelená, avšak na fotografii můžeme vidět různé barvy. To je způsobeno nízkým jasem mlhoviny. Velká mlhovina v Orionu je jednou z nejfotografovanějších mlhovin na obloze.

Théta Orionis[editovat | editovat zdroj]

Théta Orionis je čtyřhvězda, i když okem její složky rozlišitelné nejsou. Pouhým okem bychom ji považovali za hvězdu jedinou. Tato čtyřhvězda je spíše známá pod názvem Trapéz (neboli lichoběžník, toto pojmenování vzniklo při pohledu na její čtyři složky které zaujímají právě tento geometrický obrazec).

Hvězdy Trapézu jsou staré přibližně 30 000 let a jejich spektrální třídy jsou O a B (přesněji O6, B1, B1, B3) . Její celková zářivost je 300 000 krát větší než je zářivost Slunce.

Lichoběžník tvoří hvězdy: Théta-1 C (40 x jasnější, 200 000 x svítivější než slunce) théta-1 A (zákrytová dvojhvězda kde tyto dvě hvězdy obíhá ještě třetí). Théta-1 D (dvojhvězda) a théta-1 B (zákrytová dvojhvězda + další dvě složky). Tento systém tedy tvoří nejméně deset hvězd (nikoli čtyři).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • REES Martin, Vesmír,Euromedia Group k. s. - Knižní klub , Praha 2006, 512 s, ISBN 80-242-1668-X,
  • GRIBBIN John, Vesmír, Euromedia Group k. s. - Knižní klub, Praha 2003, 240 s, ISBN 80-242-0936-5.
  • KLECZEK Josip , Velká encyklopedie vesmíru, Academia Praha 2002, ISBN 80-200-0906-X
  • DUŠEK Jiří , Nebeský cestopis, CP Books 2005, ISBN 80-251-0708-6
  • VOGEL Michael, Hvězdy a souhvězdí, Euromedia Group k. s. - Knižní klub, Praha 2008, ISBN 978-80-242-2192-2
  • HASINGER Grünther , Osud vasmíru, Euromedia Group k. s. - Knižní klub, Praha 2009,284 s, ISBN 978-80-242-2358-2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

05h35m17,3s; -05°23′28,0″