Messier 40
| Messier 40 | |
|---|---|
 | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | optická dvojhvězda |
| Objevitel | Charles Messier |
| Datum objevu | 24. října 1764 |
| Rektascenze | 12h 22m 12,53s[1] |
| Deklinace | 58°4′58,6″[1] |
| Souhvězdí | Velká medvědice (lat. UMa) |
| Zdánlivá magnituda (V) | 8,4[2] |
| Úhlová velikost | 0,8'[3] |
| Vzdálenost | 455 ly |
| Označení v katalozích | |
| Messierův katalog | M 40 |
| Jiná označení | M40, Winnecke 4, WNC4,[1] Bode 23, Hevelius 1496 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Messier 40 (také M40 či Winnecke 4) je málo jasná optická dvojhvězda[3] v souhvězdí Velké medvědice s magnitudou 8,4.[3]
Objevil ji Charles Messier 24. října 1764[4] když hledal mlhovinu, která se v této oblasti měla nacházet, jak tvrdil Johannes Hevelius (autor díla Prodromus Astronomiae). Místo mlhoviny v této oblasti Messier našel dvojhvězdu, kterou zapsal do svého katalogu mlhovin a hvězdokup s tímto popisem: "Nad ocasem Velké medvědice jsem hledal mlhovinu, která je vyznačená ve druhém vydání knihy Figure of the Stars (Obrazce hvězd) … V této oblasti jsem našel dvě stejně jasné navzájem velmi blízké hvězdy kolem 9. magnitudy, které leží na začátku ocasu Velké medvědice … Dá se předpokládat, že Hevelius tyto dvě hvězdy omylem považoval za mlhovinu."[4]
V roce 1863 ji znovu pozoroval August Winnecke.[3] V roce 1991 byla úhlová vzdálenost mezi složkami této dvojhvězdy 52,8" a jejich rozestup se postupně zvětšuje.[3] Astrometrická data ze sondy Gaia v roce 2016 podpořila všeobecnou shodu, že jde o optickou dvojhvězdu, nikoli o fyzicky vázanou dvojhvězdu.[3][5] Sloučením dat ze sond Hipparcos a Gaia byly na základě paralaxy určeny vzdálenosti obou hvězd od Země: jasnější hvězda (HD 238107) je vzdálena 1 140 ±100 ly a slabší hvězda (HD 238108) 455 ±20 ly.[3]
Pozorování[editovat | editovat zdroj]
Při hledání objektu na obloze je možné vyjít od hvězdy 3. magnitudy δ UMa, pokračovat 1° na severovýchod ke hvězdě s magnitudou 5,7 70 UMa a dalších 16' severovýchodně leží M40. Pozorovatelé s dalekohledy o průměru 100 mm a větším se mohou pokusit o nalezení spirální galaxie 12. magnitudy NGC 4290 12' západně od M40.[3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku M40 (astronomia) na italské Wikipedii.
- ↑ a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 40 [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Messier 40. Dostupné online. [cit. 2017-09-25]
- ↑ a b c d e f g h SEDS Messier Objects Database: Messier 40 [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b FROMMERT, Hartmut. Charles Messier's Catalog of Nebulae and Star Clusters [online]. [cit. 2017-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LINDEGREN, L., et al. Gaia Data Release 1. Astrometry: one billion positions, two million proper motions and parallaxes. S. 32. Astronomy and Astrophysics [online]. Listopad 2016 [cit. 2017-09-27]. Roč. 595, s. 32. Dostupné online. Bibcode 2016A&A...595A...4L. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Messier 40 na Wikimedia Commons - SIMBAD Astronomical Database: Results for M 40 [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- SEDS Messier Objects Database: Messier 40 [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. (anglicky)
- KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Labuť [online]. [cit. 2017-09-25]. Dostupné online.
