Altair

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
O americkém lunárním modulu pojednává článek Altair (lunární modul).

19h50m47,00s; 8°52′6,00″

Altair
Aquila constellation map.png
Astrometrická data
Ekvinokcium J2000.0
Souhvězdí Orel (Aquila)
Rektascenze 19h 50m 49,9990s[1]
Deklinace 08°52΄52,959΄΄

[1]

Paralaxa 194,45±0,94
Vzdálenost 16,77±0,08 ly
(5,14±0,02 pc)
Barevný index (U-B) +0,08
Barevný index (B-V) +0,22
Zdánlivá hvězdná velikost (V) +0,77m
Absolutní hvězdná velikost (V) +2,21m


Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnosti proměnná hvězda typu delta Scuti
Spektrální typ A7V[1]
Hmotnost  ? kg (1,79 M)
Poloměr  ? km (1,63 až 2,03 R)
Zářivý výkon (V) 10,6 L
Povrchová teplota 6900 až 8500 K
Stáří <109
Rotační perioda 8,9 hodin
Oscilační perioda  ?
Další označení
Henry Draper Catalogue HD 187642
Bonner Durchmusterung BD +08°4236
Bright Star Katalog HR 7557
SAO katalog SAO 125122
Katalog Hipparcos HIP 97649
Bayerovo označení α Aql
Flamsteedovo označení 53 Aql

Altair (α Aql, zkráceně: α Aquilae) je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Orla a dvanáctá nejjasnější hvězda noční oblohy. Je hvězdou hlavní posloupnosti spektrální třídy A a má zdánlivou hvězdnou velikost 0,77 mag a spolu s Vegou a s Denebem tvoří Letní trojúhelník.[1][2][3]

Altair má velkou rychlost rotace, její rychlost na rovníku je přibližně 286 km/s.[4] Dle výzkumů dalekohledu Palomar Testbed Interferometer není Altair kulatý, ale vlivem velké rychlosti rotace má tvar silně zploštělého elipsoidu. Další interferometrická měření vícenásobnými teleskopy v infračerveném oboru spektra potvrdila tento jev.

Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Altair má velkou rychlost rotace

Altair je vzdálen od Země 16,8 světelných let a patří mezi nejbližší hvězdy viditelné pouhým okem.[5] Altair je hvězdou hlavní posloupnosti spektrální třídy A o 1,8 hmotnosti Slunce, svítivost je 11 svítivosti Slunce. Altair má velkou rychlost rotace, hvězda se otočí kolem vlastní osy za přibližně 9 hodin. Pro srovnání, Slunce potřebuje na jednu otočku kolem vlastní osy 25 dní. Má tvar zploštělého elipsoidu, polární průměr je o 20 procent menší než rovníkový.[4] Satelit Wide Field Infrared Explorer v roce 1999 změřil změny jasnosti v tisícinách magnitudy. Bylo potvrzeno, že hvězda patří k proměnným hvězdám typu delta Scuti. Světelná křivka hvězdy má tvar sinusoidy a mění se v periodě 0,8 a 1,5 hodiny. Altair vyzařuje více světla v ultrafialovém oboru spektra.

Altair má stáří jen několika set miliónů let, jeho zásoby vodíku budou stačit pouze další miliardu let, než se změní v červeného obra nebo proměnnou cefeidu a odhodí své vnější vrstvy a změní se v bílého trpaslíka.[6]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Arabové přeložili v 8. a 9. století spisy Klaudia Plolemaiose. Nové jméno hvězdy pochází společně ze staré arabské mytologie a řeckého pojmenování hvězdy. Arabský název hvězdy Altaïr ze zkráceného arabského „Al-Nasr al-Taïr“ (arabsky النسر الطائر‎‎) ‏النسر الطائر‎, „Útěk orla“, „Letící orel“), přičemž „Al-Taïr“ odkazuje na „padlý“, „letící“ a „na útěku“.

Jako synonymum se dá použít slovo „A-Tair“ pro „ptáka“, což značí s ním spojené vlastnosti letu, nelze jej ale přeložit doslovně.

Astronomické pojmenování Alpha Aquilae má původ ve „Al-Nasr“ („Orel“).

Altair ve science-fiction[editovat | editovat zdroj]

Altair je zmiňován v mnoha fikcích, například ve Star Treku[7] či Stargate,[8] či v počítačové hře Master of Orion. Ve vesmírné simulaci je na jedné z jeho planet lidmi obydlená kolonie v 8. galaxii, a v pokračování Final Frontier má hvězda dvě Zemí podobné planety, dva plynné obry a jednoho plynného nadobra. V počítačové hře Assassin's Creed je jméno hlavního hrdina Altaïr, což vychází z podobnosti s orlem a také z toho, že hra se odehrává ve Svaté Zemi.[9]

Altaïr je dále jméno civilní kosmické lodě v seriálu Battlestar Galactica a ve Stopařově průvodce v galaxii je zmínka o měně altairský dolar.[10]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Object query : alf aql [online]. [cit. 2010-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. DARLING, David. Altair (Alfa Aquilae) [online]. The Internet Encyclopedia of Science, [cit. 2010-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. DARLING, David. Summer Triangle [online]. The Internet Encyclopedia of Science, [cit. 2010-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b MONNIER ET AL., John D.. Imaging the Surface of Altair [online]. Science, [cit. 2010-11-13]. Dostupné online. DOI:10.1126/science.1143205 (anglicky) 
  5. KUBALA, Petr. Letní trojúhelník aneb příběh tří hvězd [online]. IAN. Dostupné online. (česky) 
  6. Altair [online]. Sol Company. Dostupné online. (anglicky) 
  7. TIN MAN (Montér) [online]. CZ Kontinuum Star Trek Fan Klub, [cit. 2010-11-13]. Dostupné online. (česky) 
  8. Centrální nemocnice Altair IV [online]. [cit. 2010-11-13]. Dostupné online. (česky) 
  9. ŠKÁCHA, Marek. Assassins Creed 2 [online]. GameSport.cz - pc hry, hry na pc, [cit. 2010-11-13]. Dostupné online. (česky) 
  10. PINKAVA, Václav. Douglas Noel Adams RIP, aneb tak skončil jeden vesmír [online]. Občanské sdružené Britské listy, [cit. 2010-11-13]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]