Rigel
| Rigel | |
|---|---|
 |
|
| Astrometrická data Ekvinokcium J2000.0 |
|
| Souhvězdí | Orion (Orion) |
| Rektascenze | 05h14m32,272s[1] |
| Deklinace | −08° 12′ 05,91″[1] |
| Paralaxa | 4,22 ± 0,81 |
| Vzdálenost | 800 ly (240 pc) |
| Barevný index (U-B) | −0,66 |
| Barevný index (B-V) | -0,03 |
| Zdánlivá hvězdná velikost (V) | 0,18[1]m |
| Absolutní hvězdná velikost (V) | −6,7m
|
| Fyzikální charakteristiky | |
| Typ proměnnosti | není |
| Spektrální typ | B8Iab |
| Hmotnost | 33,8147 × 1030 kg (17 M☉) |
| Poloměr | 4,52 × 108 km (78 R☉) |
| Zářivý výkon (V) | 66 000 L☉ |
| Povrchová teplota | 11 000 K |
| Stáří | 6 Ma |
| Rotační perioda | ? |
| Oscilační perioda | ? |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 34085 |
| Bright Star Katalog | HR 1713 |
| SAO katalog | SAO 131907 |
| Katalog Hipparcos | HIP 24436 |
| Synonyma | Rigel, Algebar, Elgebar, β Ori, 19 Ori, TD1 4253 |
Rigel (β Ori / β Orionis / Beta Orionis) je nejjasnější hvězda souhvězdí Orion. Ačkoli má podle Bayerova značení písmeno β, je převážnou dobu jasnější než Betelgeuze, která je proměnnou hvězdou.
Název hvězdy vychází z arabského slova ridžl (noha) – u postavy Oriona, syna Poseidóna, na obloze je umístěna do jeho levé nohy. Z území Česka je nejlépe (spolu s Orionem) vidět od listopadu do března.
Obsah |
Vlastnosti [editovat]
Rigel patří mezi vůbec nejjasnější hvězdy oblohy, hvězdná velikost tohoto veleobra činí 0,12 M. Absolutní velikost je –6,7.
Spektrální třída je B8 Ia, jedná se tedy o modrobílý typ s vysokou povrchovou teplotou asi 20 000 K. Kvůli její velké vzdálenosti (700–900 světelných let) je velmi obtížné změřit vlastnosti; její hmotnost je přibližně 17 hmotnosti Slunce a velikost (sluneční rádius) asi 70 poloměrů Slunce, patří mezi modré nadobry.
Rigel dosahuje svítivosti 66 000 L☉. Je zajímavé, že mezi nadobry v asociaci Orion má nejpozdnější spektrum. Podobná situace je i ve vzdálené asociaci OB-hvězd v souhvězdí Labutě, kde nejsvítivější člen (mag. -8,5) má také nejpozdnější spektrum.
Dvojhvězda [editovat]
Rigel má ve vzdálenosti 9,5" průvodce, sp. B9V mv: 6,7 (mag. -0,9). Tento průvodce je těsnou vizuální dvojhvězdou (obě složky jsou stejné jasnosti mv: 7,4, mag. -0,9). Rovněž byl zjištěn jako dvojhvězda spektroskopická o periodě 9,9 dne. Není však známo, která z obou těsných vizuálních složek je touto spektoskopickou dvojhvězdou.
Životní cyklus Rigelu [editovat]
Vysoká teplota vyžadující velkou spotřebu vodíkového paliva předurčuje tuto žhavou hvězdu k realtivně brzkému konci v podobě výbuchu supernovy a následné proměně v neutronovou hvězdu, nebo černou díru. Životnost těchto žhavých veleobrů je totiž nižší než u hvězd hlavní posloupnosti.
Rigel v kultuře [editovat]
- Hvězda Rigel je zmíněna ve vědeckofantastickém románu z roku 1969 Muž v labyrintu (angl. The Man in the Maze) amerického spisovatele Roberta Silverberga.[2]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c "SIMBAD Astronomical Database". Hodnoty pro β Ori v The Hipparcos Catalogue. Navštíveno 2010-15-05.
- ↑ SILVERBERG, Robert. Muž v labyrintu. Praha : AFSF, 1992. ISBN 80-85390-02-7. Kapitola první, s. 14.
