Rigel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

05h14m32,30s; -8°12′6,00″

Rigel
Umělecká představa Rigela, ze vzdálenosti 1 AU.
Astrometrická data
Ekvinokcium J2000.0
Souhvězdí Orion (Orion)
Rektascenze 05h14m32,272s[1]
Deklinace −08° 12′ 05,91″[1]
Paralaxa 4,22 ± 0,81
Vzdálenost 800 ly
(240 pc)
Barevný index (U-B) −0,66
Barevný index (B-V) -0,03
Zdánlivá hvězdná velikost (V) 0,18[1]m
Absolutní hvězdná velikost (V) −6,7m


Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnosti není
Spektrální typ B8Iab
Hmotnost 33,8147 × 1030 kg (17 M)
Poloměr 4,52 × 108 km (78 R)
Zářivý výkon (V) 66 000 L
Povrchová teplota 11 000 K
Stáří 6 Ma
Rotační perioda  ?
Oscilační perioda  ?
Další označení
Henry Draper Catalogue HD 34085
Bright Star Katalog HR 1713
SAO katalog SAO 131907
Katalog Hipparcos HIP 24436
Synonyma Rigel, Algebar, Elgebar, β Ori, 19 Ori, TD1 4253

Rigel (β Ori / β Orionis / Beta Orionis) je nejjasnější hvězda souhvězdí Orion. Ačkoli má podle Bayerova značení písmeno β, je převážnou dobu jasnější než Betelgeuze, která je proměnnou hvězdou.

Název hvězdy vychází z arabského slova ridžl (noha) – u postavy Oriona, syna Poseidóna, na obloze je umístěna do jeho levé nohy. Z území Česka je nejlépe (spolu s Orionem) vidět od listopadu do března.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Orion na mapě v atlasu Uranometria.

Rigel patří mezi vůbec nejjasnější hvězdy oblohy, hvězdná velikost tohoto veleobra činí 0,12 M. Absolutní velikost je –6,7.

Spektrální třída je B8 Ia, jedná se tedy o modrobílý typ s vysokou povrchovou teplotou asi 20 000 K. Kvůli její velké vzdálenosti (700–900 světelných let) je velmi obtížné změřit vlastnosti; její hmotnost je přibližně 17 hmotnosti Slunce a velikost (sluneční rádius) asi 70 poloměrů Slunce, patří mezi modré nadobry.

Rigel dosahuje svítivosti 66 000 L. Je zajímavé, že mezi nadobry v asociaci Orion má nejpozdnější spektrum. Podobná situace je i ve vzdálené asociaci OB-hvězd v souhvězdí Labutě, kde nejsvítivější člen (mag. -8,5) má také nejpozdnější spektrum.

Dvojhvězda[editovat | editovat zdroj]

Rigel má ve vzdálenosti 9,5" průvodce, sp. B9V mv: 6,7 (mag. -0,9). Tento průvodce je těsnou vizuální dvojhvězdou (obě složky jsou stejné jasnosti mv: 7,4, mag. -0,9). Rovněž byl zjištěn jako dvojhvězda spektroskopická o periodě 9,9 dne. Není však známo, která z obou těsných vizuálních složek je touto spektoskopickou dvojhvězdou.

Životní cyklus Rigelu[editovat | editovat zdroj]

Vysoká teplota vyžadující velkou spotřebu vodíkového paliva předurčuje tuto žhavou hvězdu k realtivně brzkému konci v podobě výbuchu supernovy a následné proměně v neutronovou hvězdu, nebo černou díru. Životnost těchto žhavých veleobrů je totiž nižší než u hvězd hlavní posloupnosti.

Rigel v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Rigel ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c "SIMBAD Astronomical Database". Hodnoty pro β Ori v The Hipparcos Catalogue. Navštíveno 2010-15-05.
  2. SILVERBERG, Robert. Muž v labyrintu. Praha : AFSF, 1992. ISBN 80-85390-02-7. Kapitola první, s. 14.  

Související články[editovat | editovat zdroj]