Přeskočit na obsah

Navigační hvězdy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vybrané hvězdy a sextant se používají v astronavigaci

Navigační hvězdy jsou hvězdy, které jsou za pomocí sextantu používány v astronavigaci. Celkem se používá 57 navigačních hvězd plus Polárka, pro něž jsou v nautických tabulkách publikovány efemeridy, čili je známa jejich zdánlivá poloha na obloze v určitém čase, obvykle jako rektascenze a deklinace.

Písemné podklady a historie

[editovat | editovat zdroj]

Přestože se dnes používají počítačové programy, které jsou k dispozici i na internetu, případně i jejich výstupy[1], stále se vydávají seznamy v podobě tabulek. Ty jsou náplní námořních almanachů, ze kterých je asi nejznámější ten vydávaný Her Majesty's Nautical Almanac Office (HMNAO, součást United Kingdom Hydrographic Office) a to už od roku 1767. Dnešní Nautical Almanac je vydáván ve spolupráci UKHO a USNO (US Naval Observatory), kořeny amerického almanachu sahají k Bowditchovi. U každé z 57 navigačních hvězd se uvádí Side Hour Angle a Declination. Pomocí těchto údajů lze určit polohu substelárního bodu na Zemi a následně vypočítat polohu.

Historické tabulky efemerid jsou známy už z Babylónie a od Ptolemaia, z arabské astronomie vycházely tzv. Toledské tabulky ve 12. století. V roce 1554 publikoval Johann Stadius tabulky založené na Koperníkově heliocentrickém modelu, ale standardem na několik set let se staly až tzv. Rudolfinské tabulky z roku 1627 vypočítané Johanem Keplerem.

Výběr hvězd

[editovat | editovat zdroj]

Z asi 6000 hvězd viditelných okem buď na severní nebo jižní polokouli bylo vybráno v blízkosti rovníku (do 30° šířky) 16 hvězd pro východní polokouli a 13 hvězd pro západní polokouli. Pro jižní polokouli se počítá 18 hvězd s deklinací od 30° do 90°S, obdobně 10 hvězd a Polárka pro severní polokouli od 30° do 90°N.

V tabulkách je kromě polárních souřadnic i běžný název hvězdy, název v Bayerově systematice, orientační poloha v souhvězdí, hvězdná velikost a reference (mezi prameny patří i databáze SIMBAD). Přehledně uvádí navigační hvězdy mapa USNO[2].

Mapy navigačních hvězd

[editovat | editovat zdroj]

Následují moderní mapy navigačních hvězd podle Bowditche, rovníkové a polární.[3] Názvy souhvězdí jsou v kapitálkách. Navigační hvězdy jsou označeny tradičními jmény a velkou,střední a malou hvězdičkou (pro velikosti 1,5 a jasnější, 1,6 a slabší a 2,5 a slabší). Navigační hvězdy velikosti 2,6 a slabší jsou označeny větším kruhovým bodem a řeckým písmenem, kdežto malé body nejsou hvězdy navigační.

Rovníkové hvězdy východní polokoule

Rovníková oblast východní polokoule oblohy zahrnuje 16 navigačních hvězd od Alferatze v souhvězdí Andromedy až po Denebola ve Lvu. Zahrnuje také hvězdy ze souhvězdí Cetus, Aries, Taurus, Orion, Canis Major a Minor, Gemini, a Hydra. Zvláštní význam má "psí hvězda" Sirius, nejjasnější hvězda na obloze, a čtyři hvězdy snadno rozpoznatelného souhvězdí Orion.

Equatorial stars with SHA from 180 to 360Diphda (#4) SHA 349 Dec. S 18Hamal (#6) SHA 328 Dec. N 23Menkar (#8) SHA 315 Dec. N 04Aldebaran (#10) SHA 291 Dec. N 16Rigel (#11) SHA 282 Dec. S 08Bellatrix (#13) SHA 279 Dec. N 06Elnath (#14) SHA 279 Dec. N 29Alnilam (#15) SHA 276 Dec. S 01Betelgeuse (#16) SHA 271 Dec. N 07Sirius (#18) SHA 259 Dec. S 17Adhara (#19) SHA 256 Dec. S 29Procyon (#20) SHA 245 Dec. N 05Pollux (#21) SHA 244 Dec. N 28Alphard (#25) SHA 218 Dec. S 09Alpheratz (#1) SHA 358 Dec. N 29Regulus (#26) SHA 208 Dec. N 12Denebola (#28) SHA 183 Dec. N 15
Rovníkové hvězdy západní polokoule

Rovníková oblast západní polokoule oblohy zahrnuje 13 navigačních hvězd od Gienah v souhvězdí Corvus (havran) až po Markab v Pegasu. Zahrnuje také hvězdy ze souhvězdí Virgo, Bootes, Libra, Corona Borealis, Scorpio, Ophiuchus, Sagittarius a Aquila. Proměnná hvězda Arcturus je nejjasnější z této skupiny.

Equatorial stars with SHA from 0 to 180Geinah (#29) SHA 165 Dec. S 19Spica (#33) SHA 159 Dec. S 11Arcturus (#37) SHA 146 Dec. N 19Zubenelgenubi (#39) SHA 138 Dec. S 16Alphecca (#41) SHA 127 Dec. N 27Antares (#42) SHA 113 Dec. S 26Sabik (#44) SHA 103 Dec. S 16Rasalhague (#46) SHA 096 Dec. N 13Nunki (#50) SHA 076 Dec. S 26Altair (#51) SHA 063 Dec. N 19Enif (#54) SHA 034 Dec. N 10Fomalhaut (#56) SHA 016 Dec. S 30Markab (#57) SHA 014 Dec. N 15Alpheratz (#1) SHA 358 Dec. N 29

Severní hvězdy

[editovat | editovat zdroj]
Northern navigational starsSchedar (#3) SHA 350 Dec. N 56Mirfac (#9) SHA 309 Dec. N 50Capella (#12) SHA 281 Dec. N 46Dubhe (#27) SHA 194 Dec. N 62Alioth (#32) SHA 167 Dec. N 56Alkaid (#34) SHA 153 Dec. N 49Kochab (#40) SHA 137 Dec. N 74Eltanin (#47) SHA 091 Dec. N 51Vega (#49) SHA 081 Dec. N 39Deneb (#53) SHA 050 Dec. N 45Polaris SHA 319 Dec. N 89

11 severních hvězd na obrázku vpravo má severní deklinaci mezi 90° (uprostřed) a 30° (na okraji). Začínají hvězdou Schedar v Cassiopeji a zahrnují hvězdy ze souhvězdí Auriga, Velká a Malá medvědice, Draco, Lyra a Cygnus. Nejjasnější hvězdy jsou Vega a Capella.

Jižní hvězdy

[editovat | editovat zdroj]
Southern navigational starsAnkaa (#2) SHA 354 Dec. S 42Achernar (#5) SHA 336 Dec. S 57Acamar (#7) SHA 316 Dec. S 40Canopus (#17) SHA 264 Dec. S 53Avior (#22) SHA 234 Dec. S 59Suhail (#23) SHA 223 Dec. S 43Miaplacidus (#24) SHA 222 Dec. S 70Acrux (#30) SHA 174 Dec. S 63Gacrux (#31) SHA 172 Dec. S 57Hadar (#35) SHA 149 Dec. S 60Menkent (#36) SHA 149 Dec. S 60Rigel Kentaurus (#38) SHA 140 Dec. S 61Atria (#43) SHA 108 Dec. S 69Shaula (#45) SHA 097 Dec. S 34Kaus Australis (#48) SHA 084 Dec. S 34Peacock (#52) SHA 054 Dec. S 57Al Na'ir (#55) SHA 028 Dec S 47Fomalhaut (#56) SHA 016 Dec. S 30

18 jižních hvězd leží mezi jižní deklinací 30° a 90°. Začínají hvězdou Ankaa v souhvězdí Fénixe a zahrnují hvězdy ze souhvězdí Eridanus, Carina, Crux, Centaurus, Libra, Triangulum Australe, Scorpio, Sagittarius, Pavo a Grus. Canopus, Rigil Kentaurus, Achernar a Hadar jsou nejjasnější hvězdy jižní oblohy.

.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of selected stars for navigation na anglické Wikipedii.

  1. NAUTICALALMANAC.NET. Download the Nautical Almanac for 2017 and 2018. www.nauticalalmanac.net [online]. [cit. 2018-10-17]. Dostupné online. 
  2. Navigational Star Chart. aa.usno.navy.mil [online]. [cit. 2018-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-05. (anglicky) 
  3. Bowditch, 2002, pp. 250-251.