Capella

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

5h16m41,36s; +45°59′52,77″

Capella
Astrometrická data
Ekvinokcium J2000.0
Souhvězdí Vozka (Auriga)
Rektascenze 5h15m41,36s
Deklinace +45° 59′ 52,77″
Paralaxa 0,07729"
Vzdálenost 42,2±0,5 ly
(12,9±0,1 pc)
Barevný index (U-B) +0,80
Barevný index (B-V) +0,58
Zdánlivá hvězdná velikost (V) 0,08m
Absolutní hvězdná velikost (V) −0,48m
Další označení
Henry Draper Catalogue HD 34029
Bonner Durchmusterung BD +45°1077
Glieseho katalog Gl 194
Bayerovo označení α Aur
Flamsteedovo označení 13 Aur
Synonyma Alhajoth, Hokulei

Capella či Amalthea (božská koza z řecké mytologie), Alhajoth (arab. al `ajjūq - nápadný, výrazný) (α Aur/α Aurigae /Alfa Aurigae) je spektrální a interferometrická dvojhvězda zdánlivé jasnosti 0,08m, nejjasnější v souhvězdí Vozky a šestá nejjasnější hvězda na noční obloze.

Legenda[editovat | editovat zdroj]

Capella, nebo také Amalthea, byla v řecké mytologii koza, která kojila malého Dia na ostrově Kréta. Tam ho jeho matka Rheia skrývala před jeho otcem Kronem (Chrono), který spolkl krátce po narození všechny své děti. Chtěl tím předejít naplnění věštby, podle níž ho jeho vlastní syn svrhne z vladařského trůnu a zabije ho. Když se narodil nejmladší Zeus, postrčila matka Rheia svému manželovi místo dítěte zavinutý kámen. Svého syna pak Rhea ukryla v jeskyni v pohoří Ida na Krétě. Před jeskyní předváděli kněží ohlušující pekelné tance, aby Kronos neslyšel dětský pláč. Zeus později z vděčnosti umístil Amalthea na oblohu a proměnil ji na nejjasnější hvězdu tohoto souhvězdí. Jméno Amalthea nese také jeden z Jupiterových měsíců.

Obecná charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Capella má stejnou barvu a tedy i povrchovou teplotu, jako Slunce, ale jinak je mezi nimi velký rozdíl. Capella je spektrální dvojhvězda, jedna z nejznámějších spektroskopických dvojhvězd. Hlavní složka je žlutý obr spektrálního typu G8, třídy svítivosti III. Má stejnou povrchovou teplotu jako Slunce, průměr 10-násobně a svítivost 80-násobně větší než Slunce. Obě složky, hvězdy zdánlivé jasnosti 0,08m a 1,0m, obíhají kolem společného těžiště, vzdálené od sebe 0,74 AU, jednou za 107,9 dne. Dvojici obrů obíhá ve vzdálenosti 0,15 světelných let dvojice červených trpaslíků spektrálních typů M5 V. Capella je tedy ve skutečnosti čtyřhvězda. Vzdálenost od Země je přibližně 42,2 světelných let. V našich zeměpisných šířkách je cirkumpolární, ale při dolní kulminaci se dostává velmi nízko nad obzor a při hornatějším horizontu za něj na krátkou dobu i zapadá. Capella je také vrcholem asterismu Zimní šestiúhelník, který usnadňuje orientaci na zimní obloze. Jako jediná hvězda tohoto asterismu je cirkumpolární.