Stopařův průvodce po Galaxii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stopařův průvodce Galaxií
Autor Douglas Adams
Původní název The Hitchhiker's Guide to the Galaxy
Překladatel Jana Hollanová (4. vydání)
Obálku navrhl Pavel Růt (4. vydání)
Země United Kingdom Spojené království
Jazyk angličtina
Žánry Satira, Science Fiction
Vydavatel United Kingdom Pan Books
Česká republika Argo
Datum vydání 1980
Česky vydáno 2008 (4. vydání)
Typ média brožované
Počet stran 139
ISBN 978-80-257-0030-3
Následující dílo Restaurant na konci vesmíru

Stopařův průvodce po Galaxii, nebo též Stopařův průvodce Galaxií (anglicky The Hitchhiker's Guide to the Galaxy, 1979) je prvním dílem pentalogie označované jako trilogie v pěti dílech. Jejím autorem je Angličan Douglas Adams. Kniha vznikla podle prvních čtyř částí stejnojmenné Adamsovy rozhlasové hry vysílané původně BBC od roku 1978.

25. května se na památku Douglase Adamse pořádá Ručníkový den.

Česky nebo slovensky kniha vyšla v následujících vydáních:

  • Stopařův průvodce po Galaxii (Odeon, 1990)
  • Stopařův průvodce po Galaxii (Hynek, s.r.o., 1998)
  • Stopařův průvodce Galaxií (Argo, 2002, 2004 a 2008)
  • Stopárov sprievodca galaxiou (Slovart, 2004)

Název knihy[editovat | editovat zdroj]

Kniha „Stopařův průvodce po galaxii“ s anglickým textem NEPROPADEJTE PANICE.

Kniha „Stopařův průvodce po galaxii“ je pojmenovaná podle stejnojmenné encyklopedie všeho vesmíru a vědění. V mnoha ležérnějších civilizacích na Východním okraji naší Galaxie dokonce Stopařův průvodce nahradil velkou Galaktickou encyklopedii jakožto zdroj veškerého vědění a moudrosti, neboť – ač má mnoho mezer a spousta informací je pochybných nebo přinejmenším hodně nepřesných – má proti starší a prozaičtější příručce dvě nesporné výhody.

Jednak je o něco levnější, a především má na obálce velký vlídný nápis: NEPROPADEJTE PANICE.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Na začátku byla oznámení o demolici. To první se nacházelo ve sklepení stavebního úřadu jistého města na Zemi. To druhé o pouhé dva světelné roky na příslušném spádovém stavebním úřadu pro planetu Zemi. Že je nikdo nečetl a neprotestoval? Jeho chyba. Demoliční výměr se měl uskutečnit... Přišlo to jako rána z čistého nebe. Dnes se bude bourat dům ve jménu nové komunikace a už se s tím nedá nic dělat. Majitel se sice postavil před demoliční četu, ale jeho přítel ho ukonejšil a odvedl do místní nalévárny, protože zjistil tu strašnou skutečnost, že už brzy nezbude z planety Země více než trocha kosmického prachu, díky rozhodnutí příslušného dopravního stavebního úřadu kdesi v blízkém vesmíru. Přítel ovšem nebyl obyčejný člověk. Vyklubal se z něj protřelý mimozemšťan, který si i s takovouto prekérní situací věděl rady...

Kniha také odpovídá na základní otázku Života, Vesmíru a vůbec. Odpověď je 42. V knize ji vypočítala Hlubina Myšlení, největší počítač všech dob. Podle knihy není známo znění základní otázky.

Protože však je tato otázka pro myši velmi důležitá, nechají postavit největší počítač vesmíru, ještě větší než Hlubina Myšlení, planetu Zemi, aby tuto otázku definoval. Průběh řešení pozorují a při tom se maskují tak, že se tváří jako laboratorní zvířata a nechají lidi na sobě dělat pokusy.

Těsně před zodpovězením této otázky je planeta Země zničena demolicí, kterou provedou stvoření zvaná Vogoni, a to z důvodu výstavby nové expresní vesmírné dálnice. Jelikož je tento stavební výměr již přes padesát let vyvěšen na nástěnce ve sklepě jednoho nejmenovaného stavebního úřadu na Alfa Centauri a pozemšťané na něj nijak nereagují, je učiněno zadost tomuto rozhodnutí a planeta Země je demolována pro veřejně prospěšnou mezigalaktickou dálnici. Pozemšťana jménem Arthur Dent zachrání v posledním okamžiku jeho přítel, maskovaný mimozemšťan jménem Ford Prefect, který pochází z planetky poblíž Betelgeuze.

Arthur Dent pak prožije neuvěřitelné dobrodružství, než se dostane do planetárního systému stavitelů planet, kde se již buduje záložní planeta Země.

A tak je jasné, že jsou myši velmi rozzlobené na Vogony a že se snaží získat mozek pozemšťana, který byl na planetě až do konce. Protože v něm je zakódována otázka.

Další zpracování[editovat | editovat zdroj]

  • Roku 1981 BBC vytvořila seriálovou adaptaci.
  • Na motivy díla vzniklo i několik divadelních her.
  • Kniha byla také v roce 2005 zfilmována.[1][2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

Téma Galaktické encyklopedie je jedním ze stěžejních motivů jiné sci-fi série o Nadaci amerického spisovatele Isaaca Asimova.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ADAMS, Douglas. Stopařův průvodce Galaxií. Redakce Vít Penkala, Milan Dorazil; překlad Jana Hollanová; obálka, grafická úprava a sazba Pavel Růt. 4., revidované vyd. Praha : Argo, 2008. 139 s. ISBN 978-80-257-0030-3.  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. imdb.com
  2. csfd.cz

Související článek[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]