Meteorický roj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Meteorický roj Perseidy (2005).

Meteorický roj je astronomický jev, který vzniká, když Země při svém pohybu zkříží pás meteoridů – fragmentů, kopírujících oběžné dráhy svých mateřských těles. Je tvořen meteory, zdánlivě vylétajícími z jednoho bodu na obloze. Jestliže mají meteoroidy stejné mateřské těleso – tedy těleso, ze kterého pocházejí (většinou jím je kometa nebo vyhaslá kometa), mají souběžné dráhy pohybu. Je to dáno tím, že když se kometa blíží ke Slunci, její ledové jádro se pomalu rozpadá a nechává za sebou pás prachových částic neboli meteoroidů. Tyto úlomky jsou těžší, než je prach v chvostě komety, a tudíž nejsou slunečním větrem rozfoukány do vesmíru. Místo toho se vytvoří pás úlomků obíhajících kolem Slunce po stejné dráze jako mateřská kometa. (U jednoho roje je možné, že mateřským tělesem by mohl být Měsíc – tedy že vznikl z hmoty vyvržené při dopadu velikého meteoroidu na jeho povrch – ale toto přiřazení je nejisté.)

Meteoridy pak mohou zkřížit dráhu Zemi a vletět do její atmosféry. Jedná se většinou o malá tělesa letící rychlostí několika desítek kilometrů za sekundu (asi 40 000 – 250 000 km/h), kterých denně protne ochrannou vrstvu atmosféry odhadem na 200 milionů. Agresivní plyny v horních částech atmosféry způsobí okamžité hoření meteoroidů, a ty se obvykle ve zlomku sekundy vypaří. Světelnému úkazu, který vzniká při jejich průletu atmosférou, se říká meteor.

Některá tělesa průlet atmosférou přežijí, ale husté plyny v nižších vrstvách atmosféry prudce sníží jejich pádovou rychlost asi na 90 metrů za sekundu (asi 320 km/h). Tomu, co z nich zbude po dopadu na zem, se říká meteorit.

Jelikož mají meteoridy téměř rovnoběžné dráhy, při pohledu ze Země se zdá, že meteory jakoby vyletají z jediného bodu na obloze. Tento bod se nazývá radiant. Pro představu, proč je tomu tak, si vzpomeňte na koleje. Jsou rovnoběžné a přece se v dálce zdánlivě sbíhají v jednom bodě. Tohle je jenom jiný případ tohoto jevu, perspektivy.

Příklady meteorických rojů jsou Geminidy (mateřským tělesem je vyhaslá kometa Phaeton), Perseidy (m.t. kometa Swift-Tuttle), Orionidy a \eta Akvaridy (m.t. Halleyova kometa), Leonidy (m.t. Tempel-Tuttle), Kvadrantidy, Severní a Jižní \delta Akvaridy, Tauridy, \chi Orionidy, Lyridy ad. Meteorických rojů je velice mnoho, ale jenom zhruba 20 je takových, při kterých vidíme v maximu za hodinu několik meteorů. Meteorický roj totiž netrvá po celý rok, ale jenom několik dnů až týdnů v roce. Maximum roje trvá několik hodin až několik dní. V návaznosti na zvětšující se vzdálenost dráhy Země od dráhy komety klesá počet fragmentů, které se střetnou se zemskou atmosférou.

Částice se také časem vzdalují (rozptylují) od dráhy komety. Čím je roj starší, tím déle jej lze pozorovat, ale tím méně meteorů vidíme v maximu.

Známější meteorické roje[editovat | editovat zdroj]

Názvy níže vybraných meteorických rojů pochází pochází z dat Mezinárodní astronomické unie, která eviduje 581 meteorických rojů, z toho 95 obecně uznávaných.[1]

Roj Čas Mateřské těleso
Kvadrantidy začátek ledna vesmírný objekt (196256) 2003 EH1 (planetka či vyhaslá kometa),[2], snad kometa C/1490 Y1.[3][4] Možným zdrojem je také kometa C/1385 U1[5]
Lyridy pozdní duben dlouhoperiodická kometa C/1861 G1 (Thatcher)
Eta Aquaridy začátek května Halleyova kometa
Arietidy prostředek června kometa 96P/Machholz, Marsdenova skupina komet a Krachtova skupina komet[6][7]
Červnové Bootidy (periodické) pozdní červen kometa 7P/Pons-Winnecke
Jižní Delta Aquaridy pozdní červenec kometa 96P/Machholz, Marsdenova skupina komet a Krachtova skupina komet[6][7]
Alfa Kaprikornidy pozdní červenec kometa 169P/NEAT[8]
Perseidy polovina srpna kometa 109P/Swift-Tuttle
Kappa Cygnidy polovina srpna planetka 2008 ED69[9]
Drakonidy (periodické) začátek října kometa 21P/Giacobini-Zinner
Orionidy pozdní říjen Halleyova kometa
Jižní Tauridy začátek listopadu periodická Enckeova kometa
Severní Tauridy polovina listopadu planetka 2004 TG10 a další[6][10]
Andromedidy (periodické) polovina listopadu kometa 3D/Biela
Alfa Monocerotidy (periodické) polovina listopadu neznámé[11]
Leonidy polovina prosince kometa 55P/Tempel-Tuttle
Phoenicinidy (periodické) začátek prosince kometa 289P/Blanpain[12]
Geminidy polovina prosince planetka 3200 Phaethon[13]
Ursidy závěr prosince kometa 8P/Tuttle[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Established meteor showers. Meteor Data Center [online]. IAU, 2013-02-13 [cit. 2014-10-03]. Dostupné online.  (anglicky) 
  2. Jenniskens, P.(March 2004).  "2003 EH1 is the Quadrantid shower parent comet". Astronomical Journal 127 (5): 3018–3022. doi:10.1086/383213. Bibcode2004AJ....127.3018J. 
  3. Ball, Phillip. Dead comet spawned New Year meteors, Nature online website, ISSN: 1744-7933, doi:10.1038/news031229-5, published online on December 31, 2003.
  4. Haines, Lester, Meteor shower traced to 1490 comet break-up: Quadrantid mystery solved, The Register, January 8, 2008.
  5. Marco Micheli, Fabrizio Bernardi, David J. Tholen(May 16, 2008).  "Updated analysis of the dynamical relation between asteroid (196256) 2003 EH1 and comets C/1490 Y1 and C/1385 U1". Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters 390 (1): L6–L8. doi:10.1111/j.1745-3933.2008.00510.x. Bibcode2008MNRAS.390L...6M. 
  6. a b c Jenniskens, P.(2006). Meteor Showers and their Parent Comets. Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-85349-1. 
  7. a b Sekanina, Zdeněk; Chodas, Paul W.(December 2005).  "Origin of the Marsden and Kracht Groups of Sunskirting Comets. I. Association with Comet 96P/Machholz and Its Interplanetary Complex". Astrophysical Journal Supplement Series 161 (2): 551. doi:10.1086/497374. Bibcode2005ApJS..161..551S. 
  8.  "Minor Planet 2002 EX12 (=169P/NEAT) and the Alpha Capricornid Shower"(2010). Astronomical Journal 139 (5): 1822–1830. doi:10.1088/0004-6256/139/5/1822. Bibcode2010AJ....139.1822J. 
  9.  "Minor Planet 2008 ED69 and the Kappa Cygnid Meteor Shower"(2008). Astronomical Journal 136 (2): 725–730. doi:10.1088/0004-6256/136/2/725. Bibcode2008AJ....136..725J. 
  10. Porubčan, V.(2006).  "The Taurid complex meteor showers and asteroids". Contributions of the Astronomical Observatory Skalnaté Pleso 36: 103–117. Bibcode2006CoSka..36..103P. 
  11.  "The Detection of a Dust Trail in the Orbit of an Earth-threatening Long-Period Comet"(1997). Astrophysical Journal 479: 441. doi:10.1086/303853. Bibcode1997ApJ...479..441J. 
  12.  "Meteor Showers from the Debris of Broken Comets: D/1819 W1 (Blanpain), 2003 WY25, and the Phoenicids"(2005). Astronomical Journal 130 (3): 1286–1290. doi:10.1086/432469. Bibcode2005AJ....130.1286J. 
  13. Brian G. Marsden. IAUC 3881: 1983 TB AND THE GEMINID METEORS; 1983 SA; KR Aur [online]. International Astronomical Union Circular, 1983-10-25, [cit. 2011-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14.  "Dust Trails of 8P/Tuttle and the Unusual Outbursts of the Ursid Shower"(2002). Icarus 159: 197–209. doi:10.1006/icar.2002.6855. Bibcode2002Icar..159..197J. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]