Europa (měsíc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

**Europa**
Elementy dráhy (Ekvinokcium J2000,0)
Europa na fotomozaice sondy Galileo
Střední poloměr dráhy	670 900 km
Excentricita	0,009
Periapsida	664 862 km
Apoapsida	676 938 km
Perioda (oběžná doba)	3,551181 d
Orbitální rychlost	13,740 km/s
Sklon dráhy k rovníku Jupiteru	0,470°
Satelit planety	Jupiter
Fyzikální charakteristiky
Rovníkový průměr	1569 km (0,245 Země) ^[1]
Povrch	3,09×10⁷ km² (0,061 Země)
Objem	1,593×10¹⁰ km³ (0,015 Země)
Hmotnost	4,8×10²² kg (0,008 Země) ^[1]
Průměrná hustota	3,01 g/cm³^[1]
Gravitace na rovníku	1,314 m/s² (0,134 G)
Úniková rychlost	2,025 km/s
Perioda rotace	3,551181 d (vázaná rotace)
Rychlost rotace	32,13 m/s
Sklon rotační osy	0,1°
Albedo	0,67 ± 0,03
Povrchová teplota - min - průměr - max	50 K 103 K 125 K
Charakteristiky atmosféry
Atmosférický tlak	1 µPa

Europa je jedním ze satelitů planety Jupiter. Náleží k tzv. galileovským měsícům, neboť ji už v 17. století objevil Galileo Galilei. Je pojmenován podle jedné z milenek boha Dia, dcery vládce Týru.

[editovat] Charakteristika

Europa je při pozorování nejsvětlejším Jupiterovým satelitem, neboť její tlustý ledový obal dobře odráží sluneční svit. Je převážně tvořena silikáty pokrytými hladkou vrstvou ledu (H₂O). Europa je geologicky aktivní s náznaky podpovrchové tekuté vody nebo měkkého ledu. Potřebná energie je dodávána prostřednictvím slapových jevů způsobených Jupiterem. Místo kráterů povrch brázdí nápadná síť prasklin.

Koncem 20. století Europu důkladně prozkoumala sonda Galileo, která tak navázala na pionýrské průzkumné lety sond Voyager 1 a Voyager 2. Její snímky umožnily podrobné zmapování většiny povrchu satelitu a odhalily náznaky aktivního kryovulkanismu. Zdá se, že zmrzlý ledový krunýř měsíce je rozlámán do vzájemně se posouvajících ker. Pod tímto ledovým příkrovem silným až 30 km by se mohl nacházet více než 100 km hluboký oceán.^[2] V roce 1995 byla kolem Europy pomocí HST objevena tenká atmosféra (tlak při povrchu dosahuje pouhý 1 µPa), složená převážně z molekulárního kyslíku.

[editovat] Možný život na Europě?

Pokud by se někde ve Sluneční soustavě vyskytoval dnes život (kromě Země a Marsu), zřejmě nejnadějnějším kandidátem by byla právě Europa. Hluboký oceán, chráněný před radiací částečně ledovou krustou a zahřívaný slapovými silami by byl poměrně vhodným habitatem. Díky blízkosti Jupiteru jsou jádro a plášť měsíce deformovány a to vytváří značné teplo. Podobné je to i u měsíce Io, který je k planetě ještě blíže, a tudíž je i tektonicky aktivnější.

V současné době se uvažuje o bližším průzkumu měsíce Europa – takový projekt je ale velmi náročný, nejen finančně, ale i technologicky. Jedním ze zajímavých (ale obtížně realizovatelných) návrhů je umělá sonda, která by s sebou k Europě nesla miniponorku, která by se protavila do předpokládaného oceánu pod ledovou krustou a blíže prozkoumala tamní prostředí.