Titan (měsíc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o měsíci Saturnu. Další významy jsou uvedeny v článku Titan.
Titan
Titan
Objev
Objevitel Christiaan Huygens
Datum objevu 25. března 1655
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa 1 221 931 km
0,008 168 AU
Excentricita 0, 028 880
Pericentrum 1 186 642 km
Apocentrum 1 257 220 km
Perioda (oběžná doba) 15,945 42 d
Sklon dráhy k rovníku 0,348 54°
Fyzikální charakteristiky
Průměr 5150 km
Gravitační parametr 8978,156 57 km3/s2
Hmotnost 1,345×1023 kg
Průměrná hustota 1,88 g/cm3
Gravitační zrychlení 1,35 m/s2
( 0,138 g)
Úniková rychlost 0,379 km/s
Perioda rotace 382,690 h (vázaná rotace)
Sklon rotační osy ~ 0°
Albedo 0,21
Povrchová teplota
- min
- průměr
- max
 
? K
-179 °C, tj. 94 K
 ? K
Charakteristiky atmosféry
Atmosférický tlak 1600 hPa
Složení atmosféry
dusík 95 %
methan 5 %
ethan stopy
ethen (ethylen) stopy
ethyn (acetylén) stopy
propan stopy
propin (methylacetylén) stopy
butadiin (diacetylén) stopy
kyanovodík stopy
kyanoacetylén stopy
dikyan stopy

Titan (Saturn VI) je největší z 62 dosud známých měsíců planety Saturn a po Ganymedu druhý největší měsíc v celé planetární soustavě. Objevil jej holandský fyzik a astronom Christiaan Huygens v roce 1655. Pojmenován byl po Titánech, dětech Urana – boha nebes a Gaie – bohyně Země (Saturn byl nejmladším z Titánů).

Stavba a povrch[editovat | editovat zdroj]

možná jezera kapalných uhlovodíků
Povrch měsíce ze sondy Huygens
Nahoře jsou písečné duny na Zemi, dole jsou duny na Titanu
Porovnání velikosti Země, zemského Měsíce a Titanu

Je větší než planeta Merkur (jeho průměr činí 5150 km), oproti Merkuru má však mnohem menší hustotu. Jde o diferencované těleso se silikátovým jádrem a kůrou tvořenou vodním ledem - za teplot kolem -180˚ je led tak tvrdý jako nerosty na Zemi. Titan má také hustou atmosféru převážně z dusíku a metanu, jejíž tlak na povrchu je o 60% vyšší než v pozemských podmínkách. Podle nejnovějších poznatků se zdá, že zde existuje síť kanálů a dokonce i jezer, ve kterých proudí kapalné uhlovodíky, a rozvíjí se také vulkanická činnost (tzv. kryovulkanismus). Mezi největší jezera či moře na povrchu patří Kraken Mare, který leží na severní polokouli. Svou mateřskou planetu oběhne Titan jednou za 16 dní ve vzdálenosti 1,2 milionu km. Podle analýzy odražených radiových signálů se zdá být pravděpodobné (což již dříve naznačovaly teoretické studie), že pod povrchem je ukrytý globální oceán vody s příměsí čpavku.[1]

Výzkum[editovat | editovat zdroj]

V pátek 14. ledna 2005 na povrchu Titanu hladce přistála sonda Huygens, pojmenovaná po objeviteli Titanu. Mateřská sonda Cassini ji nesla k Saturnu 7 let. Jedná se dosud o nejvzdálenější přistání umělé sondy v dějinách, operace probíhala téměř 10 astronomických jednotek od Země. Přesto, že se jednalo primárně o atmosférickou sondu, pracovala ještě déle než hodinu po přistání na povrchu měsíce a předávala přes svou mateřskou sondu Zemi informace a data.

Na podzim 2013 NASA oznámila příjem dat ze sondy Cassini, která dosvědčuji na Titanu existenci molekul propanu či propylenu, základů plastů.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. (anglicky) New Scientist – Mysterious signal hints at subsurface ocean on Titan
  2. Novinky. Sonda Cassini na měsíci Titanu objevila stopy plastu. Novinky.cz [online]. 2013-10-02 [cit. 2013-10-04]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu