Spojené provincie nizozemské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Spojené Nizozemí. Tento článek pojednává o státním útvaru existujícím v letech 1581-1795. O státu existujícím v letech 1815-1839 pojednává článek Spojené království Nizozemské.
Tento článek pojednává o zaniklém státu. Další významy jsou uvedeny v článku Nizozemí.
Republika sedmi spojených provincií Nizozemských
Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden
 Utrechtská unie
 Sedmnáct provincií
 Svatá říše římská
1581–1795 Batávská republika 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Mapa spojených provincií
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
1581 - vyhlášení nezávislé republiky
zánik:
1795 - obsazení Napoleonskou Francií
Státní útvary a území
Předcházející:
Utrechtská unie Utrechtská unie
Sedmnáct provincií Sedmnáct provincií
Svatá říše římská Svatá říše římská
Nástupnické:
Batávská republika Batávská republika

Spojené provincie nizozemské oficiálně Republika spojených nizozemských provincií (či Republika sedmi spojených provincií, nizozemsky: Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden) také označovaná jako Republika sedmi Nizozemských provincií, byla historickým státním útvarem na území dnešního Nizozemska, vzniklým dne 26. července 1581 a existujícím do 18. ledna 1795, kdy byla vyhlášena na Francii závislá Batávská republika.

Základem budoucích Spojených provincií nizozemských se stala utrechtská unie v roce 1579. Jako samostatný stát se útvar konstituoval v roce 1581 po sesazení Filipa II. v severonizozemských provinciích. Jejich nezávislost byla až v roce 1609 uznána Španělskem a v roce 1648 definitivně potvrzena Vestfálským mírem. Spojené provincie nizozemské byly konfederativní republikou v čele s místodržícím (stathouder). Ten byl vždy zvolen z potomků Viléma I. Oranžského a tedy z rodu Oranžsko-nasavského, a to i přes to že se jednalo o republiku (šlo tedy o "polo-monarchii"). Za vlády Viléma IV., který byl generálním místodržitelem (Stadhouder-Generaal) všech provincií, byla v roce 1747 uzákoněna dědičná funkce místodržitele v rodu Oranžsko-nasavském. Spojené provincie se tak staly oficiálně monarchií.

Podle nejvýznamnějších z provincií byly též nazývány Holandskem nebo také Holandskou republikou. V roce 1795 byly spojené provinicie nizozemské obsazeny francouzským vojskem a přeměněny v Batávskou republiku.

Uspořádání[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se původně o konfederaci složenou ze 7 provincií se značnou mírou nezávislosti, kterými byly Holandsko, Zéland, Frísko, Groningen, Utrecht, Gelderland a Overijssel. Kromě těchto zde byla 4 území pod přímou správou generálních stavů. K těmto územím patřilo Drenthe, Stavovské Flandry, Stavovský Brabant a Stavovský Limburk.

Konfederace holandských provincií se v roce 1789 transformovala do unitárního státu. Provinciím zůstala specifika ve formě vlastní státní správy, tradice atd. K centralizaci dochází až od roku 1795, především pak, ale až za vlády Ludvíka Bonaparta.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny Nizozemska - Han van der Horst, překl. Jana Pellarová, Petra Schürová; Nakladatelství Lidové noviny, 2005, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-487-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]