Spojené provincie nizozemské

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Na tento článek je přesměrováno heslo Spojené Nizozemí. Tento článek pojednává o státním útvaru existujícím v letech 1581-1795. O státu existujícím v letech 1815-1839 pojednává článek Spojené království Nizozemské.

Tento článek pojednává o zaniklém státu. Další významy jsou uvedeny v článku Nizozemí.

Republika sedmi spojených provincií Nizozemských Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden ←  ←  ←  1581–1795  → vlajka znak
geografie Mapa spojených provincií
hlavní město:	Haag (de facto)
obyvatelstvo
národnostní složení:	Nizozemci
jazyky:	Nizozemština
náboženství:	protestantství
státní útvar
státní zřízení:	federativní republika (de jure) korunovaná republika (de facto) dědičná monarchie (od 1747)
vznik:	1581 - vyhlášení nezávislé republiky
zánik:	1795 - obsazení Napoleonskou Francií
Státní útvary a území
Předcházející: Utrechtská unie Sedmnáct provincií Svatá říše římská Nástupnické: Batávská republika

Spojené provincie nizozemské oficiálně Republika spojených nizozemských provincií (či Republika sedmi spojených provincií, nizozemsky: Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden) také označovaná jako Republika sedmi Nizozemských provincií, byla historickým státním útvarem na území dnešního Nizozemska, vzniklým dne 26. července 1581 a existující do 18. ledna 1795, kdy byla vyhlášena na Francii závislá Batávská republika.

Základem budoucích Spojených provincií nizozemských se stala utrechtská unie v roce 1579. Jako samostatný stát se útvar konstituoval v roce 1581 po sesazení Filipa II. v severonizozemských provinciích. Jejich nezávislost byla až v roce 1609 uznána Španělskem a v roce 1648 definitivně potvrzena Vestfálským mírem. Spojené provincie nizozemské byly konfederativní republikou v čele s místodržícím (stathouder). Ten byl vždy zvolen z potomků Viléma I. Oranžského a tedy z rodu Oranžsko-nasavského, a to i přes to že se jednalo o republiku (šlo tedy o "polo-monarchii"). Za vlády Viléma IV., který byl generálním místodržitelem (Stadhouder-Generaal) všech provincií, byla v roce 1747 uzákoněna dědičná funkce místodržitele v rodu Oranžsko-nasavském. Spojené provincie se tak staly oficiálně monarchií.

Podle nejvýznamnějších z provincií byly též nazývány Holandskem nebo také Holandskou republikou. V roce 1795 byly spojené provinicie nizozemské obsazeny francouzským vojskem a přeměněny v Batávskou republiku.

Uspořádání

Jednalo se původně o konfederaci složenou ze 7 provincií se značnou mírou nezávislosti, kterými byly Holandsko, Zéland, Frísko, Groningen, Utrecht, Gelderland a Overijssel. Kromě těchto zde byla 4 území pod přímou správou generálních stavů. K těmto územím patřilo Drenthe, Stavovské Flandry, Stavovský Brabant a Stavovský Limburk.

Konfederace holandských provincií se v roce 1789 transformovala do unitárního státu. Provinciím zůstala specifika ve formě vlastní státní správy, tradice atd. K centralizaci dochází až od roku 1795, především pak, ale až za vlády Ludvíka Bonaparta.

Odkazy

Související články

• Nizozemská revoluce
• Utrechtská unie
• Dějiny Nizozemska
• Holandští místodržitelé
• Nizozemští místodržitelé
• Seznam představitelů Nizozemska

Literatura

• Dějiny Nizozemska - Han van der Horst, překl. Jana Pellarová, Petra Schürová; Nakladatelství Lidové noviny, 2005, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-487-4

Externí odkazy

• Klikací mapa Spojených provincií Nizozemských z roku 1773