Fáze (termodynamika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

V termodynamice označuje pojem fáze látku s určitými mikroskopickými vlastnostmi. Ve vícesložkovém termodynamickém systému představují fáze jeho jednotlivé homogenní části. K nejběžnějšímu příkladu fáze patří skupenství, tzn. kapalné, plynné a pevné skupenství představují rozdílné fáze látky, k méně známým příkladům fáze patří feromagnetická nebo paramagnetická fáze. Fáze přitom nemusí v objemu látky tvořit souvislý celek (jako např. krystal), ale může být v látce rozptýlena (např. jako vodní pára).

Při změně tzv. vnější veličiny (např. teploty, tlaku, magnetického pole atd.) dochází v mnoha látkách k fázovým přechodům.

Složka soustavy[editovat | editovat zdroj]

Chemicky čisté látky, z nichž se dá soustava fází složit, se nazývají složkami (komponentami) soustavy.

Příkladem může být soustava voda-led, která se skládá ze dvou fází o jedné složce H2O nebo roztok modré skalice, který je soustavou o jedné fázi se dvěma složkami: (H2O, CuSO4).

Počet nezávislých složek soustavy musí být stálý a vyhovovat pro jakoukoli možnou fázi. Soustava o n složkách se někdy nazývá soustavou n-tého řádu.

Související články[editovat | editovat zdroj]